Analytik Koller má obavy z třetí světové války. A proto sepsal tento závažný text

7. 8. 2017 21:10

ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA Jak se připravit na třetí světovou válku? Tak uvádí svůj pravidelný komentář analytik Martin Koller. Vede ho k tomu zamyšlení nad bezpečnostní situací v Evropě, která se podle něho poslední tři roky stále zhoršuje. Proto obsáhle popisuje, jak se na případný velký konflikt připravit a jaká opatření by měl zavést stát pro takový hypotetický válečný střet.

Analytik Koller má obavy z třetí světové války. A proto sepsal tento závažný text
Foto: facebook.com
Popisek: Třetí světová válka, ilustrace

Jak se připravit nejen na třetí světovou

Na googlu je v současnosti údajně nejvíce vyhledávaným heslem třetí světová válka. Už to je více než varovný signál. Potěšit to může jen takové, kteří si vyvolání války v Evropě přejí. Že bezpečnostní situace v Evropě se za poslední tři roky stále zhoršuje, nelze přehlédnout. Nelze vyloučit, že stojíme před otázkou nikoli zda, ale kdy vypukne válka.

Realitou jsou dvě možnosti, a to rostoucí ohrožení zemí EU zevnitř terorismem, nebo klasická válka vyvolaná střetem mezi NATO a Ruskem na hranicích Pobaltských zemí, či Ukrajiny. Zcela nelze vyloučit ani kombinaci obou konfliktů. Ani jeden z nich nebude krátký.

Válka s islámským terorismem je už naprostou realitou a radikalizuje Evropany nejen proti cizincům, ale rovněž proti vládám, které nesou za tento stav odpovědnost. Taková politická nestabilita a nedůvěra nebyla v Evropě několik desítek let, přičemž se silně projevují mnohé dlouhodobě přehlížené, či odkládané problémy.

Teroristických útoků v Evropě bude s velkou pravděpodobností přibývat. Uzavřené nepřátelské, etnicky a nábožensky odlišné skupiny ve městech pro to tvoří nejlepší základnu. Přitom proti městské guerille ještě nikdo nenalezl dlouhodobě účinné opatření, které by bylo zároveň humanistické. Platí to zvláště pro rasově a nábožensky kompaktní uzavřené komunity. Osvědčilo se pouze plošné ničení a bezohledná likvidace odporu do základu.

Hlavní ohrožení v případě války s Ruskem, potažmo Čínou jsou kromě přímého působení vojenské výzbroje a systémů především nedostatek pitné vody, potravin, léčiv, elektrické energie, paliv a dodávek tepla (zhruba šest měsíců v roce je chladno), benzínu a nafty do aut, růst zločinnosti a teroristické útoky. V případě zničení pozemních komunikací se zhroutí doprava, tedy v první řadě zásobování potravinami. Kromě toho lze předpokládat výpadky, případně úplnou eliminaci činnosti internetu, což zlikviduje většinu dálkově řízených systémů, komunikaci pomocí mobilů, různé bezhotovostní platby, internetové bankovnictví a podobné vymoženosti. Možnosti našeho záchranného systému jsou limitovány několika tisíci lidmi. Na víc prostě nestačí a ochrana obyvatelstva se od roku 1990 naprosto zanedbala, jak z hlediska organice a znalostí, tak vybavení odpovídajících potřebám. Spoléhání se na pomoc ze zahraničí je velmi nejisté, protože v případě války dostanou svoji porci problémů i sousedé a každý bude mít víc než dost svých starostí.

Anketa

Myslíte, že dnešní děti v dospělosti prožijí lepší život, než dnes prožíváme my?

5%
95%
hlasovalo: 9534 lidí

Mimo válek by měl být každý občan připraven na všemožné krizové situace, především technologické havárie, přírodní katastrofy, povstání a agrese politických bojůvek, dopravní a pracovní nehody a úrazy, útoky kriminálních živlů i případnou agresi psychopatů, alkoholiků a narkomanů. Napětí ve společnosti v Evropě přibývá a nelze se zbavit dojmu, že v národě i mezi politiky přibývá rovněž nemyslících agresivních psychopatů.

Od minulosti k současnosti

Národních vzorů, o něž bychom se mohli opřít, je plno. K osvobození od rakouské okupace v roce 1918 přispěly velkou měrou české, moravské a slezské sportovní organizace. Řada z nich vznikla na základě národního obrození a zkušeností z ozbrojeného povstání proti rakouské monarchii roku 1848, kde se objevily národní gardy vytvářené především vlasteneckými studenty. Nejznámější je Sokol, který byl nejen brannou, ale především vlasteneckou masovou organizací. Právě příslušníci tělovýchovných organizací byli výrazně zastoupeni mezi našimi legionáři v boji za získání svobody naší země v době první světové války, ale i po ní. Na základě vlasteneckých lidových iniciativ vznikly pravicovější Orel a levicovější Dělnické tělovýchovné jednoty. Právě členové takových organizací se výrazně podíleli na protifašistickém odboji za druhé světové války. Byli jak fyzicky, tak psychicky připraveni. Z hlediska vlasti a případné obrany proti nepříteli byl národ do značné míry jednotný.

Zapomínat bychom rovněž neměli na Masarykovu leteckou ligu, akce Tisíc pilotů republice, nebo Korunu na patronu.

Celonárodní záležitostí se stal po druhé světové válce Svaz brannosti. V současné době se jeho ideu pokouší vzkřísit poslanec Chalupa. Přeměna tohoto svazu po roce 1948 na SVAZARM podle sovětského vzoru sice znamenala jeho politizaci, nicméně nikoli pokles kvality branné přípravy. Velké počty mladých tam získaly zcela zdarma, nebo za lidové ceny sportovní zdatnost i všemožné odborné znalosti a praxi od řidičského průkazu, přes stavbu radiostanic, po střelbu i pilotní diplomy. Základní problém je v tom, že současné politické strany se nedokážou shodnout ani na přípravě obyvatelstva na krizové situace, protože každá z nich se chce prezentovat sama jako zachránce národa s cílem politických bodů.

Přehlídka problémů

O přípravu obyvatelstva na krizové situace by se měl logicky starat stát, především silová ministerstva. Jenže se musíme zeptat, která politická strana se za posledních 27 let věnovala přípravě obyvatelstva na možnost války a něco z tohoto obecného zájmu prosadila?

Nelze přehlédnout, že od roku 1990 se naše armáda orientuje převážně na útočné operace v zahraničí. Proto dostaly dlouhodobě při nákupech přednost bojové letouny, bitevní letouny, transportní letouny, bojové vrtulníky, kolová obrněná technika a vybavení speciálních jednotek. Naopak se zcela zanedbala protiletecká obrana, která z hlediska obrany prostoru naší republiky téměř neexistuje. Některé záchranářské prapory ženijního charakteru byly zrušeny, počty ženijní techniky jsou zcela nedostatečné, transportní kapacity omezené a železniční vojsko bylo zrušeno. Vybavení obyvatelstva prostředky protichemické obrany je na rozdíl od předlistopadového období nulové a stejně tak teoretická příprava na krizové situace.

Lze namítat, že různé zbraňové systémy lze používat k útoku i k obraně, ale s přihlédnutím k velikosti státu a praktickému použití nakupovala naše armáda především útočnou výzbroj. Pro obranu státu dlouhého několik set kilometrů nepotřebujeme velkokapacitní transportní letectvo, obzvláště v situaci, kdy letiště budou jedním z hlavních cílů útoku protivníka. Bez letišť bude dolétáno. Stejně nepotřebujeme na boj v českém terénu kolové obrněné transportéry s omezenou odolností z hlediska boje s klasickou armádou i městskou guerillou. Systémová příprava infrastruktury a obyvatelstva z hlediska napadení prakticky neexistuje.

Politická reprezentace, která se konečně rozhodne něco udělat z hlediska branné přípravy obyvatelstva, bude muset řešit několik základních bloků problémů.

Především se jedná o získání důvěry, což je spojeno s konkrétními lidmi a jejich dlouhodobými postoji. Branná výchova se bude muset odpolitizovat. S výjimkou vlastenecké výchovy postavené na pozitivní historii je třeba vyloučit jakékoli ideologie.

Základem musí být v první fázi příprava obyvatelstva na přežití v krizových situacích, a ve druhé příprava na obranu státu, nikoli války v zahraničí. Cílem by měla být schopnost přežití a spolupráce jednotlivců a skupin v různých situacích, ochrana a obrana obydlených aglomerací a infrastruktury. Mimo základního školení by měly být realizovány odborné, nikoli politické či ideologické kurzy pro specialisty a zájemce o vedoucí pozice, případně o službu v rámci silových ministerstvech. Školení a kurzy by měli vést odborníci s praxí, nikoli samozvaní pisálkové či královsky placení „dobrovolníci“ z politických neziskovek.

Současná snaha natlačit všechny zájemce o brannou výchovu do aktivních záloh armády se logicky míjí účinkem. Naše armáda se 27 let věnuje především expedičním operacím v zahraničí. To nemá s brannou výchovou a ochranou obyvatelstva přímo nic společného. Navíc řada osob spojených s vrcholovou politikou a silovými ministerstvy není důvěryhodných, protože nezastávají dlouhodobě vlastenecké postoje. Něco jako eurovlastenectví neexistuje a pravděpodobně nikdy existovat nebude. Něco takového je třeba z branné přípravy vyloučit.

Základem branné výchovy musí být vysoká morálka a vlastenectví, což nemá s EU nic společného. Bez základu neexistuje stabilní a funkční nástavba.

Druhou skupinou problémů jsou finance a logistické zabezpečení. Podíváme-li se, kolik peněz mizí bez pozitivních výsledků ve všemožné podpoře nesmyslných programů OSN a EU, v ekologických programech typu solární, větrné a řepkové zlodějiny, parazitování různých ekologů, umělců a rovněž v různých politických neziskových organizacích, zjistíme, že peněz je víc než dost. Rovněž peníze posílané do EU, které se nám vracejí, jako dotace nejsou mnohdy efektivně vynakládány. Z hlediska financování a podpory branné výchovy by měl odchod z EU jednoznačně pozitivní efekt.

Třetí skupinou jsou odborníci. Zde vzniká ohrožení z více stran. Celý program branné výchovy nesmí kromě politizace sklouznout do standardního českého odklánění peněz. Je třeba zabránit tomu, aby si z něj některé politické strany, hnutí, či skupiny napojené na dodavatelské firmy udělaly penězovod. Dále je zde problém ohrožení diletantstvím. Neexistuje jiná specializovaná oblast, do níž by všemožní diletanti prezentovaní médii jako odborníci, bezpečnostní či vojenští analytici, ve skutečnosti obvykle pisálkové či publicisté bez odborných znalostí a praxe zasahovali silněji, než jsou armáda a bezpečnost. Nedovedu si takový rozsah neodborných zásahů představit například na ministerstvu zdravotnictví. Příprava a realizace branné výchovy či přípravy obyvatelstva by měla být jednoznačně svěřena jako meziresortní státní úkol odborníkům.

V neposlední řadě je zde problém politizace, a to ve dvou směrech. Především je třeba zabránit tomu, aby kontrolu nad brannou výchovou, případně brannými organizacemi převzala jedna politická strana, nebo zájmová skupina a vytvořila si z nich svůj prostředek silového nátlaku. Dále je třeba zabránit tomu, aby se vedení zmocnily zájmové skupiny nejen bývalých vojáků z povolání, bývalých politiků či všemožných vůdců desítek ministraniček či minihnutí. Naprostá většina z nich se snaží cestou vytváření politických stran či hnutí a klamáním potenciálních voličů vytvořit pomocí všemožných zákulisních handlů pro svoje vedení koryta ve státní správě, počínaje státním příspěvkem v případě dosažení zisku 1,5% ve volbách. O vítězství a vstup do sněmovny jim vůbec nejde! Mnohdy ani nevíme, kdo je platí za rozbíjení vlastenecké opozice a likvidaci části jejích hlasů. Voliči zde slouží pouze jako užiteční hlupáci a zdroj financí, přičemž jejich zájem ve volbách propadne, jestliže pidifýreři neprojdou ve volbách. A to je více, než pravděpodobné, neboť v této zemi je víc, než sto politických stran, či hnutí a naprostá většina z jejich vůdců se v záchvatu lačnosti a snaze o veřejnou realizaci svého ega nedokáže dohodnout s nikým.

Nelze rovněž přehlédnout nebezpečí infiltrace branných organizací vedoucími a skupinami členů již v současnosti extrémistických organizací, kteří se snaží tvářit jako vlastenci a přitom jsou známí svými agresivními rasistickými, antisemitskými a jinými provokačními projevy a činy. Zde lze jmenovat v první řadě Národní demokracii a její Národní domobranu, kde se mnoho slušných vlastenců stává obětí extrémistické a rasistické, především primitivní antisemitské propagandy svých pidifýrerů. Komické na jejich antisemitismu je, že svojí nenávistí vlastně podporují islámskou invazi a islamizaci Evropy. Ale jsou zde i jiné organizace, některé se ohánějí antifašismem a přitom fungují spíš jako placené agresivní bojůvky SA. V neposlední řadě je třeba zabránit infiltraci branných organizací opravdovými extrémisty a teroristy, především cizího původu.

Je třeba odmítnout snahy o odzbrojení držitelů legálních zbraní, a to pod jakoukoli záminkou. Naše země není v situaci, kdy by zde byla početná ozbrojená skupina rasově a nábožensky cizích, případně nepřátelských cizinců. Stále je možné jim zabránit v držení legálních zbraní, které by mohli zneužít. V tom je zásadní rozdíl naší republiky od západnějších zemí EU. Každý bezúhonný občan by měl mít možnost se ozbrojit, a to i zbraněmi s vyšším dostřelem, jestliže má bránit víc, než jen svoji bezprostřední bezpečnost na vzdálenost několika metrů.

Základním faktorem branné přípravy je systémovost založená na pečlivé přípravě. Uspěchanost, jakou aktuálně vidíme například v horečném vyzbrojování armád EU a NATO, nemůže přinést požadovanou kvalitu. Veškeré kroky v rámci přípravy a realizace branné výchovy a formování branných organizací musí být odborně připraveny a dílčím způsobem odzkoušeny s přihlédnutím na specifika všech teritorií státu. Je třeba vytvořit systémovou spolupráci mezi všemi silovými složkami a brannými organizacemi, počínaje transferem informací a efektivní propagandou.

Návrh základních kroků pro přežití státu a národa

Národ je míněn v širším slova smyslu jako společenství civilizovaných občanů respektující jako základ kombinaci osvědčeného evropského práva, úcty k dlouhodobé historii obyvatel této země a evropských, případně dalších civilizovaných náboženství. Ve volbách do sněmovny a senátu je třeba vybrat důvěryhodné a osvědčené vlastence a nikoli politiky, kteří posluhují cizím zájmům a dostali nás za dvacet let na úroveň kolonie. Vnímat každého kandidáta nejen podle toho, co vykládá posledních několik měsíců před volbami, ale hodnotit jej podle toho, co říkal a dělal dlouhodobě, v které byl straně, či stranách a co ta strana dělala před pěti, deseti, či dvaceti lety. Nevolit tupě strany či hnutí, ale konkrétní osoby, protože v každé straně či hnutí, zvláště v těch velkých, jsou lidé různých názorů, praxe a především zájmů. Ve volbách do europarlamentu dát hlas pouze takovým, kteří slíbí, že budou prosazovat odchod z EU a veřejně se zaváží, že svůj mandát bez výmluv a odkladů složí, pokud tento slib nebudou plnit. Bez ohledu na všemožnou propagandu v médiích na členství v EU proděláváme jako rozkradená kolonie. Pokud to není pravda, proč se většina z nás má podstatně hůř, než podprůměrný Němec, a to už téměř třicet let? Něco takového už nelze svádět na období před listopadem 1989!

Přípravu obyvatelstva na krizové situace a válku rozdělit do tří věkových skupin. Jako první děti ve škole od první třídy s výukou vlastenecké historie a postupným přechodem na přípravu z hlediska přežití a zdravotnické pomoci v krizových situacích. Druhá skupina mládeže by získala znalosti z hlediska brannosti a možnosti stát se členy branných organizací. Zde je třeba podporovat branné sporty, modelářství, robotiku a nikoli věčné parazitování všemožných „umělců“ a členů politických neziskovek, kteří se neumí, nebo nechtějí uživit vlastní prací. Pro třetí skupinu dospělých by se organizovaly specializované kurzy, cestou pracovišť, nebo v menších obcích na objednávku starosty.

Zde je třeba podpořit i vyzbrojování občanů legálními zbraněmi z hlediska nejen osobní, ale rovněž skupinové a prostorové obrany. V případě boje v terénu, počínaje ochranou hranic a aglomerací jsou krátké zbraně k ničemu.

Do přípravy všech stupňů by se zapojili hasiči, policie a armáda. Samozřejmě nikoli propagandistickými šaškárnami uniformovaných úředníků ministerstva obrany v obchodních centrech na podporu feminizace armády.

V případě aktivních záloh by bylo načase přejít od propagačních programů v ČT24, předvádění se všemožných režisérů, kteří nikdy nebyli na vojně, k budování odborné úrovně každého příslušníka z hlediska vojenského nasazení. Hlídání skladů či budování protipovodňových zábran by měly do budoucna převzít lokální jednotky branných organizací uvedených níže pod vedením policie a jejích sborů. Zálohu armády určené k obraně státu a jeho obyvatel nelze postavit na jednom či dvou setkáních s hraním si na válku, včetně možností získávání hodností, jež naprosto neodpovídají odborné úrovni nositele. Především je plně podřídit Generálnímu štábu s tím, že výcvik a vyšší stupně velení by převzali vyčlenění vojáci v aktivní službě. Vytvořit jednotný systém periodického přezkušování fyzické připravenosti i odborných znalostí aktivních záloh, a to stejný pro muže i ženy, protože nelze mít dvě skupiny různě výkonných vojáků pro plnění stejných úkolů. Něco takového snižuje bojeschopnost a morálku jednotky i útvaru. Aktivní zálohy mají smysl pouze jako doplňovací útvar armády, případně jako armádní jednotky při obraně státu proti vnějšímu nepříteli, nebo terorismu. Vše ostatní je druhořadé, především hraní si na vojáčky před kamerou ČT holčiček z neziskovek.

Dále lze navrhnout na národní úrovni následující politická a branná opatření:

a)Do ústavy začlenit tři základní práva občana. Zaprvé právo na všeobčanské referendum ke všem důležitým otázkám, především bezpečnostním a zahraničně politickým, případně zahraničně ekonomickým, nadřazené i rozhodnutím EU. Dále právo na pravdivé informace se sankčně vymahatelnou povinností médií je poskytovat z důvodu bezpečnostní prevence. Kdo brání prevenci pod rouškou zneužívání zákonů, cenzury, nebo takzvané politické korektnosti, napomáhá nepříteli a nese přímou osobní odpovědnost za škody a ztráty. Zatřetí je zde právo na osobní i skupinovou sebeobranu, včetně ozbrojené. Bez fungující prevence, počínaje informační, a schopností každého jednotlivce, nebude žádný systém ochrany obyvatelstva funkční.

b)V praxi spojit soukromé a státní iniciativy, především preferenci domácích firem při realizaci všech programů týkajících se oblasti brannosti. Zároveň minimalizovat možnost vzniku lobystických skupin a penězovodů, které by umožnily finance neefektivně rozhazovat.

c)Zavést ve školách všech stupňů vlasteneckou výchovu opírající se o české, případně československé tradice a historii. Na ni navázat přípravu na krizové situace a brannou přípravu.

d)Zakázat v médiích a školách protinárodní propagandu, útoky na státní symboly a propagaci nacismu a fašismu a sudetoněmeckého revanšismu. Zakázat dále v médiích propagandu takzvaného multikulturalismu, protože se nejedná o kulturu, nýbrž propagaci rasistické masové afroislámské migrace do Evropy a je v zásadním rozporu s vlastenectvím a osvědčeným civilizovaným soužitím různých národů. Kultura není rasistické etnicko-sociální inženýrství, parazitování na hostitelském státu, nezasloužené zvýhodňování, agresivita vůči civilizovaným Evropanům, znásilňování a prosazování nenávistných forem náboženství transformovaného na ideologii a vytvářejícího necivilizované uzavřené nenávistné komunity.

e)Ustavit se státní podporou vlastenecky orientovaný Svaz brannosti zaměřený do oblasti sportu, základních branných, zdravotních a technických znalostí.

f)Na vysokých školách zřídit důstojnické kurzy pro záložní důstojníky pro osoby, které nemají vztah k extrémistickým organizacím a protinárodním politickým neziskovkám.

g)Ústavně zakázat podřízení naší armády, nebo její podstatné části komukoli, kromě koaličnímu velení. Spolupráce a podřízenost jsou dvě naprosto rozdílné věci.

h)Z bezúhonných občanů formovat ozbrojený Národní střelecký svaz, který by nepodléhal nařízením z EU a v případě potřeby vytvářel zálohu připravených občanů spolupracujících s policií a hasiči.

i)K obraně všech typů osad a obydlených aglomerací a rovněž hranic formovat Národní gardu z bezúhonných a vlasteneckých občanů s jednotným výcvikem a vybavením. Příslušníky Národní gardy by mohli v případě potřeby a na omezenou dobu povolávat přímo starostové obcí.

j)Formovat profesionální útvary pro ochranu hranic a důležité infrastruktury v podřízenosti ministerstva vnitra. V případě potřeby by je posilovala Národní garda.

k)Při formování uvedených organizací využít především osoby s odbornou praxí, které vykonávaly službu v rámci armády, policie, hasičů a celní správy.

l)Pro potřeby branné výchovy a přípravy jak obyvatelstva, tak příslušníků branných organizací vytvořit centrální informační pracoviště a školicí systém.

m)Urychleně odejít z EU, která svojí nezodpovědnou politikou ohrožuje členské státy i jejich občany.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Koller

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Velkou debatu v ČT provázely soustavné roztržky Okamury a Hermana. „Nebát se a nekrást,“ vykřikl Schwarzenberg, když šlo o bezpečnost země

22:40 Velkou debatu v ČT provázely soustavné roztržky Okamury a Hermana. „Nebát se a nekrást,“ vykřikl Schwarzenberg, když šlo o bezpečnost země

O stavu demokracie hovořila desítka lídrů politických stran a hnutí v předvolební debatě ČT24. Moder…