Andrej Babiš byl estébák. Důkazy máme v archivech, slibuje další akce šéf slovenského Ústavu paměti národa

20. 3. 2017 7:25

Soudy věří více nezákonným výpovědím a pohádkám bývalých estébáků než důkazům historiků, říká předseda správní rady slovenského Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák. Kauzu údajné spolupráce českého ministra financí Andreje Babiše (ANO) s StB chce hnát až k Ústavnímu soudu. O důkazech o spolupráci prý není pochyb. Krajňák to uvedl v rozhovoru, který poskytl dnešnímu vydání časopisu Týden.

Andrej Babiš byl estébák. Důkazy máme v archivech, slibuje další akce šéf slovenského Ústavu paměti národa
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda hnutí ANO Andrej Babiš

Krajský soud v Bratislavě právoplatně rozhodl, že Andrej Babiš nebyl spolupracovníkem StB. „My vůči tomuto rozhodnutí máme zásadní výhrady. Proto jsme se rozhodli obrátit nejdříve na Nejvyšší soud a teď na Ústavní soud,“ říká Krajňák.

Nejvyšší soud Slovenské republiky v únoru zamítl jeho dovolání proti dřívějšímu rozhodnutí nižších soudů, podle nichž je Babiš evidován ve svazcích StB coby její agent neoprávněně. Proč vlastně podává ústavní stížnost? „Nejvyšší soud dovolání odmítl čistě z procesních důvodů, aniž by se vůbec zaobíral meritem věci. Takový postup však podle nás nebyl namístě. Po analýze rozhodnutí Nejvyššího soudu našimi právními zástupci jsem usoudil, že je potřeba bránit spravedlnost na Ústavním soudu,“ uvedl Krajňák.

Poukázal na to, že bývalí příslušníci StB, kteří vypovídali ve prospěch Babiše, nebyli nikdy zbaveni mlčenlivosti. „Je tedy otázkou, proč vůbec vypovídali. A co vlastně mohli či chtěli vypovědět. Že došlo k závažnému pochybení, konstatoval i sám Nejvyšší soud. Avšak místo aby rozhodnutí krajského soudu zrušil, rozhodl se udělit jakési dodatečné zbavení mlčenlivosti. Nevím o tom, že by takový postup měl v historii slovenského soudnictví obdoby, a jsem přesvědčen, že pokud by v minulosti podobné rozhodnutí existovalo, Nejvyšší soud by na něj určitě odkázal. Je velmi kontroverzní, že takovýto postup zvolil soud právě v případě pana Babiše,“ tvrdí Krajňák.

A čeho chce vlastně svou stížností dosáhnout? „Chceme dosáhnout zrušení rozhodnutí Nejvyššího soudu i Krajského soudu v Bratislavě, protože mají vážné právní vady. Není to jen ona otázka zbavení mlčenlivosti. Chceme dosáhnout toho, abychom v právním státě mohli obhajovat skutečnosti, které máme v archivech a o jejichž pravosti není pochyb. Věřím, že pro tento proces to může být šance zvýšit důvěryhodnost soudnictví a odstranit zvláštní pachuť, která mnohým zůstala po předchozích rozhodnutích v této kauze. Jsem přesvědčen, že soud by měl víc věřit archivním dokumentům než pochybným výpovědím bývalých příslušníků StB,“ uvedl Krajňák.

Časopis poukázal na to, že někdejší příslušníci StB před soudem zpochybňovali pravost Babišova svazku mimo jiné tvrzením, že za minulého režimu se podobné spisy běžně falšovaly.

Tvrzení bývalých estébáků o tom, že si kdysi v totalitním režimu vymýšleli zprávy a agenty a manipulovali s nimi za pomoci širokého personálního i technického nasazení, jsou podle Krajňáka absurdní. „Jsou dokonce na hranici pohádek a podceňování základního intelektu občanů. Komunistický režim nebyl sdružením spisovatelů vymyšlených estébáckých zpráv. Byl to krutý režim, který mnoha způsoby pronásledoval jinak smýšlející lidi. Stačí navštívit archiv a z temnoty estébáckých praktik vás zamrazí ještě dnes. Pokud někdo tvrdí, že v té době falšoval spisy, potom buď v čase totality lhal nebezpečné a obrovské mašinerii, nebo lže dnes. Tehdy za lhaní hrozilo propuštění z práce a k tomu prokurátor. Co za to hrozí dnes?“ pokládá si řečnickou otázku Krajňák.

Tvrdí, že „vzorec estébáckých výpovědí“ je ve více obdobných sporech vždy stejný. „Nic si nepamatují, evidovanou osobu neznají, a pokud ji znají, byla evidována neprávem. Tito svědci podle svých slov samozřejmě nikdy žádné zákony neporušili. Mohli za to vždy jiní, kteří jsou už obvykle na pravdě boží. V první řadě bývalý příslušník nebude prozrazovat své spolupracovníky. Pokud si soudy myslí něco jiného, dopouštějí se podle mě zásadního omylu,“ řekl Krajňák.

Nicméně není vyloučené, že by ústav opět prohrál. Co by to znamenalo? „Mým cílem je, aby Ústav paměti národa zkoumal období totality objektivně a nezaujatě. Neprohrajeme my, ale celá společnost. Nemůžeme překrucovat pravdu o své minulosti. Pokud bychom přijali výklad bývalých estébáků, že si zprávy i agenty vymýšleli, potom bychom si mohli vytvořit i konspirační teorii, že totalita vlastně neexistovala, že si na ni všichni jen hráli. Pouze není jasné, kde v takové teorii mají místo statisíce pronásledovaných. Jestli si soudy osvojí teorii, že příslušníci StB byli neškodní úředníci s bohatou a tvořivou fantazií, potom jde o deformaci historické reality,“ uvedl Krajňák.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vam

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Může to být strašné: Francouzi se bojí, co nastane po oznámení výsledků

18:54 Může to být strašné: Francouzi se bojí, co nastane po oznámení výsledků

Francouzský deník Le Parisien přináší výčet hrozeb spojených s prezidentskými volbami. Zdaleka prý n…