Podle Sezemského je velmi zajímavé, když právě tento týdeník, který si vždy zakládal na kritickém odstupu a dobré zprávy bohorovně ignoroval, nyní píše o klidu na práci a společenské stabilitě ohrožené „hysterickým aktivismem“.

Jak Sezemský připomíná, v minulosti i novináři z Respektu napsali řadu odvážných investigativních textů o Babišově podnikání. O privatizaci Lovochemie či o následné, mnohem větší dvojité privatizaci Unipetrolu. A rovněž o tom, jak jako podnikatel těžil z nápadně dobrých vztahů s politiky vlád ČSSD.

Ještě na podzim 2011, kdy už Andej Babiš se širokou veřejnou publicitou budoval své hnutí, šéfredaktor Tabery osobně varoval: „Podívejte se do novin z let 2000–2005, budou v souvislosti s Babišem plné zmínek o korupci, nadstandardních konexích či utajovaných schůzkách. Jinými slovy, zatímco teď je považován za bojovníka s neprůhledným světem byznysu, který ovlivňuje politiku, tehdy byl považován za účastníka těchto nekalých praktik. Podnikatel Babiš neprochází katarzí, aby nám řekl: Chyboval jsem a teď chci splatit dluh. Vystavil by se tak ostatně hrozbě vyšetřování. Oslavovat či chválit jeho chuť zlepšit českou společnost však ani při nejlepší vůli nejde. Ať se snaží a dělá, co může, zapomenout se nedá tak snadno.“