Schůzka prezidentů Ruska, Ukrajiny a Běloruska v Minsku podle anglického komentátora zjevně odkazuje k jiné schůzce, která se konala na území Běloruska. V prosinci 1991 se tam sešli představitelé stejných zemí, aby dohodli rozdělení SSSR.
Klíčovou postavou tohoto procesu byl ruský prezident Boris Jelcin. Prosadil jej navzdory pochybnostem, které měl i tehdejší americký prezident George Bush starší, jenž preferoval zachování Sovětského svazu.
Dnes jsou prý na stole čtyři základní otázky, které nejspíš nemohou být vyřešeny během jediného jednání. Tou první je statut východní Ukrajiny, respektive míra autonomie, která jí bude poskytnuta. Druhou nezbytnou otázkou jsou mezinárodní dohody o letecké dopravě nad Ruskem, Ukrajinou a poloostrovem Krym. Třetí otázkou je pak plyn, procházející přes Ukrajinu. A poslední otázkou, byť na ni je více času, je mezinárodní statut Krymu, na který si vznášejí nárok obě země.
Dohoda o všech sporných bodech se zdá nemožná, ale existují prý náznaky, že je v zájmu prezidentů všech tří zemí provést dalekosáhlé vypořádání. Pokud totiž k dohodě nedojde, hrozí zde nebezpečí návratu do časů studené války. A nebo ještě hůře - že vše eskaluje v ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou.
Klíčovou osobou pro uzavření těchto dohod je podle komentátora ruský prezident Vladimir Putin. Ten musí myslet na to, že na jeho zemi dopadají evropské sankce, a to podle komentátora, který prý do Ruska jezdí již dvacet let, spíše ty nepřímé. Jenže na druhou stranu prý ruský prezident není připraven přijmout ponížení.
Každá dohoda podle Owena musí být spojena se vstřícným krokem v podobě zrušení západních sankcí. Tím by se zároveň uvolnily Putinovi a americkému prezidentu Baracku Obamovi ruce ke spolupráci při řešení problému na Blízkém východě, zejména s rozmáhajícím se Islámským státem.
Psali jsme:
_635445665916770613.JPG&id=24851)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
