Někdejší ministr financí Ivan Pilip býval v 90. letech minulého století korunním princem ODS. V roce 1997 se však nehodlal smířit s neprůhledným financováním strany, vyzval tehdejšího šéfa partaje Václava Klause k rezignaci z postu předsedy a odstartoval dění, které Klaus dodnes označuje za tzv. sarajevský atentát. Pilip ODS opustil, založil Unii svobody a později se z politiky úplně stáhl.
Jako pamětník v rozhovoru pro server Demokratický střed Pilip prozradil, že o dnešním prezidentovi Miloši Zemanovi nesmýšlel nijak zvlášť pozitivně již před sametovou revolucí. Proč?
„S Milošem Zemanem jsem se sešel poprvé 13. listopadu 1989 jako zástupce menší skupiny mladých absolventů vysokých škol, kteří se snažili o odpor proti režimu. Schůzka s ním – tehdy populární osobou díky článku v Technickém magazínu – byla pro mě naprostým zklamáním. Samolibé povídání s cigaretou v ruce a pohledem upřeným kamsi stranou do stropu, naprostý nezájem o to, s čím přichází druhá strana, zbytnělé ego. Celý jeho politický život byl potom stejný. Nikdy mu nešlo o stát a vlastně ani o politickou stranu. Vždycky šlo o Miloše Zemana. Kdybych byl sociální demokrat, možná bych mu připsal zásluhu o prosazení této strany na politické scéně – v tomto ohledu rozumím lidem, kteří s ním v té době spolupracovali. Jak už to ale v jeho případě bývá, má zásluhu také na její devastaci z posledních let. A o jeho hraní na nejnižší pudy veřejnosti ve funkci prezidenta je snad zbytečné se zmiňovat,“ nešetřil tvrdými slovy Pilip.
Ing. Miloš Zeman
Zato dnešní maďarský premiér Viktor Orbán a exprezident Václav Klaus ho prý zklamali. Nad názorovým posunem, jaký oba pánové prodělali, někdejší korunní princ ODS jen kroutí hlavou.
„Václav Klaus byl vždy do jisté míry germanofobní a přispěl k tomu i jeho napjatý vztah s tehdejším německým kancléřem Helmutem Kohlem. Klaus si ho vysloužil za svou kritiku modelu sociálně-tržního hospodářství a svůj nastupující euroskepticismus. Tyto tendence se u něj dále prohlubovaly. Myslím, že je navíc skutečným českým šovinistou kramářovského typu a tyto sklony zcela převážily nad jeho někdejší podporou svobodného obchodu a volného trhu,“ poznamenal exministr financí.
Klaus podle něj sehrál zásadní pozitivní roli v transformaci ekonomiky v 90. letech. I přes všechny problémy, které se tehdy objevovaly. Chybou bylo, že kupónová privatizace neběžela podle jasně daných zákonných pravidel, která by jasně oddělila role a povinnosti správců fondu a majitelů kupónových knížek.
Současná realita je podle Pilipa mnohem horší než za celá 90. léta nebo za období tzv. opoziční smlouvy vlády Miloše Zemana. „Současná realita ji dalece překonává, protože teď je skutečně ohrožena demokracie a také celkové zahraničněpolitické a hodnotové ukotvení země,“ pravil Pilip.
Orbána prý Pilip kdysi obdivoval jako velkého obhájce demokracie, který se však postupem času proměnil v bojovníka za zájmy kremelského pána Vladimira Putina.
Několik slov pronesl i na adresu Václava Havla, který podle Pilipa vyjadřoval pochopení pro některé levicové nápady, což v ODS vyvolávalo jistou nelibost. Prvního českého prezidenta považoval exministr financí za symbol změny režimu, ale také za vizionáře a snílka.
„Byl ale také v mnoha věcech týkajících se praktické politiky vizionářský až snílkovský, měl velké pochopení pro levicovou politiku, a to všechno samozřejmě vyvolávalo střety s politikou ODS. Vyhrocení vztahu k němu ale bylo spíše otázkou osobní řevnivosti Václava Klause a jeho určitého žárlení na Havlův mezinárodní věhlas. Pro spravedlnost dodejme, že Klaus byl na oplátku noční můrou Václava Havla a jejich vztah byl napjatý oboustranně. To byla velká škoda devadesátých let – kdyby místo tohoto vzájemného napětí došlo k větší synergii mezi Havlovým morálním étosem a Klausovým technokratickým tahem na branku, mohly se události vyvíjet jinak. Ale dějiny neznají žádné kdyby, a proto jsou dnes oba symbolem zcela protikladných pohledů na svět a politiku. A pohled Václava Havla právě v současné době v české veřejné debatě nesmírně chybí,“ podotkl Pilip.
Za velké neštěstí pro Západ považuje Pilip zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států. Spojené státy dlouhá léta platily za zastánce demokratických hodnot, svobody a volného obchodu, ale Trump tuto zemi vede jiným směrem. „Z tohoto pohledu je velkým neštěstím zvolení Donalda Trumpa. USA byly vždy, přes veškeré možné výhrady, hlavní oporou demokracie, lidských práv a volného trhu ve světě. To, že v této složité době mají v čele člověka, kterému jsou tyto hodnoty v lepším případě lhostejné, činí současnou situaci ještě mnohem nebezpečnější,“ varoval někdejší člen ODS a Unie svobody.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
