„Američtí armádní plánovači se v rámci atomového bombardování zaměřili především na systematickou destrukci městských a průmyslových cílů, mezi nimiž nechyběly Moskva, Peking, tehdejší východní Berlín či Varšava. USA odtajnily cíle jaderného útoku z 50. let. První byla Moskva, Praha měla číslo 61. V Československu se stala terčem číslo jedna Praha společně s okolními městy, jako Beroun, Kladno, Slaný či Kralupy nad Vltavou, jejichž hromadné zničení by znamenalo obrovské ztráty na životech,“ píše server Lidovky.cz.
Vojenský historik Prokop Tomek k tomu pro server poznamenal, že si neumí vysvětlit, co Američany vedlo k výběru právě těchto cílů, protože neměly výraznou spojitost s armádními základnami v naší zemi. Seznam však také obsahoval prakticky všechna vojenská letiště, protože letadlo tehdy představovalo jediný prostředek, jak jadernou bombu dostat k nepříteli. Sovětský svaz tehdy ještě nedisponoval raketami, které by mohly nepřítele spolehlivě ohrozit.
„Kdyby k jadernému bombardování všech zmiňovaných letišť skutečně došlo, Československo by v pustinu neproměnilo. Výrazně by jej to ovšem poškodilo a způsobilo nenávratné následky pro zdraví milionů lidí. Odhadem kolem 950 tisíc lidí by zemřelo, dalších dva a půl milionu obyvatel by bylo zraněno,“ doplňuje server.
Podle Tomka jde jen o zlomek obětí oproti válce, která mohla přijít později, protože v 50. letech byl vývoj jaderných zbraní stále ještě v plenkách. S jaderným úderem na západ od našich hranic ostatně počítal i Sovětský svaz. Československo sice nevlastnilo jaderné zbraně, ale na konci 60. let na našem území existovaly tři základny pod kontrolou Sovětů, kde se nalézaly jaderné zbraně. Ty mohla využít i československá armáda, pokud by bylo třeba. Sovětští plánovači počítali se 130 jadernými údery na Západ.
autor: mp
