Schmarcz uvedl, že se nechce pouštět do vyčerpávající bilance. Spíše se podle svých slov soustředí na převládající pocity, které má z uplynulého roku. Napadají jej prý slova jako naděje, stagnace, rozčílení a únava. „Z faktického hlediska se nezměnilo nic. Vláda je stejná, trvá rozdělení společnosti. Ale nastartovala se či urychlila řada událostí, které jsou možná začátkem proměny,“ poznamenal.
Následně se rozepsal o problémech Andreje Babiše (ANO) s auditem Evropské komise a trestnímu stíhání kvůli Čapímu hnízdu. „Miloš Zeman nepřinesl zemi nic, je čím dál izolovanější na zámku v Lánech, odkud občas jedovatě podpoří Rusko a Čínu proti českým národním zájmům. Odtrženost od občanů podtrhl tím, že k 28. říjnu nepřednesl projev, 17. listopadu se neukázal vůbec a nakonec sdělil, že místo povinností hlavy státu má raději ‚pyžamové dny‘,“ podotkl Schmarcz.
Zkritizoval však také opozici, která podle něj jen pokračovala v zimním spánku. „Její práci tak v podstatě suplovala iniciativa Milion chvilek pro demokracii. Ta dokázala dokonce dvakrát zaplnit pražskou Letnou a uspořádat řadu dalších velkých demonstrací proti vládě a Hradu. Stala se tak zdaleka největším protestním hnutím po listopadu 1989 a podle některých odhadů onu dobu počtem demonstrantů dokonce překonala. V části společnosti vzbudila naději, v té druhé odpor. Ale konce zatím nevidět…,“ dodal Schmarcz.
O Babišovi a jeho vládnutí pak píše jako o éře, která není žádnou ideovou hitparádou, ale kdy podle jeho slov bravurně zvládl základ řemesla. „Naplňuje představy svých voličů, které s ním mají spojené. Rozdává peníze, zejména seniorům, a brání návratu vlády pravice a vůbec tradičních stran. Díky konjunktuře také může říkat, že zlepšil stav ekonomiky a výběr daní,“ dodal.
Opozice je pak podle jeho slov v těžké situaci. „Středopravicové strany mají dohromady jen 46 poslanců (po odchodu dvou zákonodárců ODS). S Piráty nemohou příliš počítat, protože ti si hrají vlastní hru a na tradiční strany se dívají prakticky stejně jako Andrej Babiš. Někdy i hůř, protože si evidentně přejí, aby ‚zkorumpovaní dinosauři‘ vyhynuli a odkázali jim své voliče. Což je poněkud naivní představa, ale uplynulý rok ukázal, že v kajutě pirátského škuneru často vítězí chuť na kořist nad politickou profesionalitou,“ zmínil Schmarcz.
Lídři Milionu chvilek pro demokracii, kteří se programově nechtějí proměnit v politické hnutí, zkoušeli podle jeho slov všechno možné, jak opozici probrat. „Napřed pozvali její zástupce na demonstraci. Když zjistili, že to nezabralo, pokračovali bez nich a protestní hnutí rostlo. Jenomže opozice spala dál. Tak jí vyslali určité ultimátum, aby ‚do roka a do dne‘ něco předvedla,“ sdělil Schmarcz.
Závěrem zkonstatoval, že rok 2019 přinesl naději, že hodnotová politika nemusí mít v Česku definitivní utrum. „Rok 2019 z jedné strany potvrdil, že vládní garnitura je robustní, ale z druhé strany se ukazují trhliny. Moc zase začíná ležet na ulici, a pokud ji místo tradičních stran zase zvedne někdo jiný, čeká nás dlouhá éra chaosu a vlády nových protestních a populistických hnutí. Opozice by se neměla tolik zabývat tím, co udělá Babiš, ale tím, co nabídne sama,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
