Konkrétně se jedná o článek jistého Jiřího Sládka o Švédsku s titulkem „Švédové přidají dětem migrantů výuku v rodném jazyce. Musí rozumět výkladu“. Tento titulek však dříve zněl jinak. A to „Švédové vzdávají integraci. Žákům přidají intenzivnější výuku arabštiny“.
„Švédové chtějí své obyvatele, hlavně děti, lépe integrovat, a tak část výuky mají děti cizinců možnost absolvovat ve svém rodném jazyce. Toto se netýká jen arabštiny, ale všech jazyků, přičemž největší zastoupení mají dále somálština, angličtina, srbochorvatština, perština, kurdština, španělština, finština, albánština a polština. Tato výuka ale probíhá v odpoledních hodinách, kdy jsou děti už unavené po dni ve škole a koliduje s jejich zájmovými kroužky. Proto byl podán návrh a ten zatím nebyl schválen, aby tato výuka byla v dopoledních hodinách a v menších skupinkách,“ vysvětluje Lubomír Tomeček pozadí celé záležitosti.
Půjdete k volbám do Evropského parlamentu? (anketa od 16.5.2019)Anketa
Dodává, že hodin tedy nebude víc, ale v jiném čase a v menších skupinkách. Nejde prý jen o arabštinu. Tomeček také vyjadřuje pochybnost nad svědectvím kurdského chlapce jménem Amez Ardalan, jež měl říci: „Švédštinu slyším jen od učitelů, jinak se bavíme se spolužáky každý ve svém jazyce.“ Jméno tohoto chlapce není podle serveru dohledatelné jinde než na iDnesu. Tomeček dále obviňuje Sládka, že původní text špatně přeložil a z jednoho článku o škole v nechvalně proslulém Malmö odvozuje finanční kondici celého švédského školství.
Další dávku dává na Facebooku Sládkovi Tomáš Hečko, který článek označuje za tzv. clickbait. Autor prý čerpal ze dvou nesouvisejících článků „které si zaprvé špatně přeložil, zadruhé splácal dohromady, zatřetí naprosto překroutil“.
Pod Hečkovým postem se rozhořela čilá diskuze. K článku se vyjádřil například marketér Martin Jaroš: „Tak to splácání dvou článků je opravdu manipulace a to s tím Ardalanem klidně může být totální lež, pokud autor nevytáhne aspoň jeden zdroj. Vypadá to velmi, velmi smutně. Tohle myslím stojí za důkladnější prošetření, protože články jako tenhle pomáhají utvářet či utvrzovat naše veřejné mínění. Po přečtení zdrojových textů jsem tedy postupem iDnes dost zhnusen. Bez ohledu na to, že Švédsko opravdu má problém s integrací imigrantů ve školách. To je realita a sráží to i jejich testovací skóre. Ale tenhle článek to dramatizuje velmi nefér způsobem.“
K původnímu článku tak přibyla tato vysvětlivka: „První část titulku ‚Švédi nechtějí integraci‘ jsme změnili, protože možná sugerovala až příliš pocit, že Švédi nestojí o začlenění přistěhovalců do společnosti. Šlo spíše o to, že v Evropě jsou v podstatě dva modely, jak se takové začlenění uskutečňuje. Ten „francouzský“ se snaží nově příchozí usilovně zařadit a přizpůsobit místním poměrům. Ten „britský“ ponechává maximální volnost i multikulturní odlišnost – a to je i případ zmíněného Švédska. Nemá to žádné pejorativní konotace.
Další výtky se týkaly zdrojů tohoto textu. Autor pobýval delší dobu na stockholmské imigrační periferii Rinkeby, odkud také pocházejí hlasy, které „nejsou na webu“. Z těch dalších zdrojů byly při studování problematiky a psaní textu použity tyto zprávy předních evropských webů Politico, The Times, The Guardian či The Independent.
V zmíněném článku je ocitován švédský list Sydsvenskan, ze kterého autor čerpal, stejně jako z dalších tamních médií. O klesající úrovni znalostí žáků švédských škol informoval tamní list Aftonbladet, kde informují vedle mezinárodních testů Pisa také o tom, jak školy zvládají přijímání nově příchozích žáků.
Autor čerpal také z rozhovoru pana Nihada Bunara pro švédsky psaný web Expressen, kde komentuje rostoucí frustraci v řadách mladých přistěhovalců, která je prostě faktem. Pro přípravu textu byla podstatná i anglicky psaná studie „Schools, choice and reputation:...“ o ‚segregovaných‘ školách od stejného autora.
Web Manipulatori.cz píše, že autor tyto podklady „poslepoval“ tak nějak na koleni, s cílem „rozdělovat společnost“. Ten je naopak přesvědčen, že společnosti nejvíc škodí abstrahování a zatajování “nepříjemných informací‘.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
