Jourová se s velkou pravděpodobností stane místopředsedkyní Evropské komise a bude mít na starosti ochranu fungování právního státu v jednotlivých členských státech EU nebo boj s dezinformacemi.
„Už jste to řekla. Základem vašeho portfolia je ochrana právního státu, tedy pravidel. Kdy zasáhnete v Česku?“ zněla jedna z otázek.
A Jourová opravdu odpověděla. „Až se tu bude dít něco srovnatelného jako v Polsku.“ Poláci by podle ní měli vědět, že by si vláda strany Právo a spravedlnost nemohla dovolit tak štědrou sociální politiku, kdyby 60 procent veřejných investic v Polsku nebylo kryto z fondů EU. Z tohoto úhlu pohledu je pochopitelné, že se EU zajímá o to, zda je polská justice nezávislá a bude mít prostor k případnému rozsouzení možných machinací s evropskými fondy. Pokud by se ukázalo, že polská justice není dostatečně nezávislá, Jourová je podle svých vlastních slov připravena navrhnout i omezení dotací směřujících do Polska.
V Maďarsku je prý situace ještě složitější. „Tam je situace složitější, protože se problémy netýkají jen justice, ale i občanského sektoru a médií. Maďarsko skutečně směřuje k neliberální demokracii, pokud tedy ještě vůbec demokracii,“ konstatovala Jourová. „Že jsem z V4, neznamená, že se vykašlu na principy. Pamatuji si dobře rok 1989, možná proto poznám, kdy je třeba některé věci zastavit,“ doplnila ještě.
Tak či onak nebude mlčet, pokud bude mít pocit, že v některé zemi je ohrožen právní stát a demokratické mechanismy.
„Někdy do roku 2014 Evropu překrýval sen, že demokracii máme splněnou, právní stát odfajfkován. Ale není to tak ani s demokracií, ani s právním státem. A ani se svobodou slova. Ani to tak být vlastně nemůže. Stále probíhá tvrdý boj o moc a debata, jak moc je vítěz voleb limitován ústavou a zákony, nikdy nebude ukončena,“ konstatovala.
autor: mp