Česká vláda usiluje o prohloubení vztahů se surovinově bohatým Ázerbájdžánem jako alternativu za ruský trh, postižený sankcemi Evropské unie za angažmá Moskvy v ukrajinském konfliktu. Velkým obhájcem spolupráce s režimem v Baku je i prezident Miloš Zeman, na jehož pozvání byl letos v Praze autoritativní ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, který se zúčastnil summitu zemí Východního partnerství.
Aktivista lituje, že v ČR už zahraniční politiku neurčuje duch Václava Havla
„Je politováníhodné vidět něco takového, zvláště od České republiky, že v posledních několika letech není duch Václava Havla hlavním ukazatelem v zahraniční politice. Velmi litujeme toho, že jsme ztratili takového přítele ve střední Evropě," uvedl Emin Mammadli, kterého s laureátem Havlovy ceny vedle působení v EMDS spojuje jen příjmení.
Připomněl nicméně, že stejný postoj k ázerbájdžánské vládě zaujímá i mnoho dalších západních zemí. „Je tu určitá podpora od určitých skupin, jako jsou pořadatelé této ceny, ale kvůli nerostným zdrojům, strategickým vztahům i poloze Ázerbájdžánu vzhledem k Afghánistánu je pro vládu možné vyhýbat se debatě o porušování lidských práv i navzdory faktu, že je předsednickou zemí Rady Evropy," poznamenal. „Věříme, že mezinárodní společenství vyvine více tlaku a více se zaměří na lidská práva než jen na ekonomické a politické vztahy," dodal Emin Mammadli.
V Praze doprovází Asafa Mammadova, otce letošního laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva Anara Mammadliho, na konferenci k poctě laureáta, kterou v Pražské křižovatce pořádá Knihovna Václava Havla. Jeho syn ocenění nemohl převzít, protože byl letos v květnu za své aktivity ve vlasti odsouzen na pět a půl roku do vězení.
Vězněný aktivista se o ocenění dozvěděl od svých právníků
Podle Mammadova se o svém ocenění dozvěděl v úterý prostřednictvím svých právníků. „Považuje to za skvělou zprávu nejen pro sebe a svou organizaci, ale i pro všechny obhájce lidských práv za mřížemi," tlumočil otec reakci Anara Mammadliho. Ten v roce 2001 založil a vede EMDS zaměřené na monitorování voleb v Ázerbájdžánu. Loni v prosinci byl zatčen a obviněn z údajného krácení daní, nelegálních obchodních aktivit a zneužití své monitorovací organizace k falšování výsledků voleb, za což skončil na pět a půl roku ve vězení. Podle pozorovatelů byl proces vykonstruovaný.
Zda jeho syn vyjde z vězení díky ocenění, vidí „50 na 50“
Mammadli je druhým držitelem Ceny Václava Havla. Tím prvním se loni stal běloruský disident Ales Bjaljacki, který byl rovněž v té době vězněn a letos v létě se dostal předčasně na svobodu. „Z mého pohledu je to 50 na 50, ale já v to věřím," poznamenal Mammadov k tomu, zda se historie bude opakovat a z vězení díky ocenění vyjde i jeho syn. „Každopádně to bude mít pozitivní efekt, ale samozřejmě věříme, že se dostane na svobodu," dodal.
Situace obhájců lidských práv v Ázerbájdžánu je podle něj velmi složitá. „Během léta skončila za mřížemi spousta lidí kvůli obvinění z daňových podvodů či zpronevěry. Velmi obtížná situace je s financováním, protože vláda zakázala nevládním organizacím přijímat dary ze zahraničí, které jsou často jediným zdrojem peněz," přiblížil Enim Mammadli.
S Mammadovem věří, že demokratizační proces v Ázerbájdžánu se tamnímu režimu nepodaří zastavit. „Určitě jednou přijde konec diktatury v Ázerbájdžánu a občanská společnost se postaví na nohy. Ale v tuto chvíli je velmi obtížné odhadnout, kdy k tomu dojde," uzavřel Mammadov.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
