Babiš a ČSSD vydírají, ANO je na jedno použití, řekl profesor Krejčí. Pak přímočaře hovořil o Ukrajině, knížeti a ČT

19.12.2013 6:47

ROZHOVOR Chování ČSSD a ANO vůči požadavku lidovců na resort zemědělství hraničí s vydíráním. ParlamentnímListům.cz to řekl politolog Oskar Krejčí. Ten v obsáhlém rozhovoru také promluvil o možnostech prezidenta Zemana při vládním vyjednávání, marném boji Andreje Babiše s rozkrádáním i situaci na Ukrajině a přístupu českých médií.

Babiš a ČSSD vydírají, ANO je na jedno použití, řekl profesor Krejčí. Pak přímočaře hovořil o Ukrajině, knížeti a ČT
Foto: Daniela Černá
Popisek: Oskar Krejčí

Pane profesore, když sledujete vyjednávání o koaliční vládě, jaké z toho procesu máte dojmy?

Začíná to být poměrně nesrozumitelné, protože to, co předvádí sociální demokracie a s ní Babiš, je na hranici vydírání. Argumenty, že Ministerstvo zemědělství je priorita a ochota vyměnit to za sociální věci, jsou podivné. Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo vždycky prioritou sociální demokracie a lidovci se tradičně orientovali na Ministerstvo zemědělství. Jsou to evidentně hry a shoda je těžko předvídatelná.

Jakou sílu má Andrej Babiš k tomu, aby třeba jako ministr financí prosadil jeden ze svých nejvýraznějších slibů, na kterých postavil svoji kampaň a vlastně vstup do politiky jako takový?

Podle mého názoru v žádném případě nemá dostatek síl. Situace je strašně komplikovaná na to, aby ji zvládl jeden člověk, a žádný tým zkušených finančníků kolem sebe nemá. Spíše hraje hry a spor o Ministerstvo zemědělství vypadá jako snaha ČSSD vyjít vstříc Babišovi než vlastním zájmům.

Uctění památky Václava Havla:

Andrej Babiš celé své hnutí a jeho úspěch postavil na kritice rozkrádání, nehospodárných nákupů a plýtvání. Pokud se mu tu tohle alespoň částečně a viditelně povede změnit, může to pro něho v budoucnu znamenat politický konec?

Celý úspěch ANO je výsledkem vytvořené nálady, nikoli nějakých sociálních kořenů toho hnutí. Ono to ani není hnutí, je to v podstatě družina kolem jednoho feudálního pána. Pravděpodobnost, že ANO je hnutím na jedno použití, je momentálně mnohem vyšší, než že uspěje i v dalším volebním období.

Jaké je postavení KDU-ČSL? Jsou lidovci zcela v právu, nebo, jak říkají někteří sociální demokraté, jde o tradiční lidovecké tanečky a snahu vydupat si maximum?

Anketa

Jaké budou letošní Vánoce u vás doma?

hlasovalo: 8105 lidí

Řekněme si, co je na Ministerstvu zemědělství zajímavého. Především tudy jdou dotace, jsou v tom lesy, na venkově je tradiční volební základna lidovců a na samotném ministerstvu určitě zůstala spousta lidí, kteří v kapse mají stranickou legitimaci KDU-ČSL. A důležité je, že kolem tohoto resortu budou odehrány nějaké hry týkající se církevních restitucí.

Z toho je jasně patrné, že zájem lidovců o tento resort je přirozený. Babišovy komentáře, že to jsou hry místo práce, to je ryzí demagogie. Babiš tím ukazuje styl politické práce, který bude patrně v budoucnosti praktikovat. Nároky lidovců na zemědělství jsou stejně oprávněné jako nároky ANO na resort financí či nároky ČSSD na Ministerstvo zahraničních věcí.

Kdyby si nakonec lidovci zemědělství nevydobyli, je podle vás pravděpodobné, že by nakonec couvli a definitivně řekli, že do vlády nepůjdou?

Sociální demokraté a ANO to podle mě hrají příliš tvrdě. Je to vůči lidovcům téměř ponižující. KDU-ČSL je zahnaná do kouta a může volit, co je pro ni výhodnější. Obojí, jak účast ve vládě, tak opozice, má své výhody.

Mluví se o tom, že by mělo vzniknout také ministerstvo či spíše post vicepremiéra pro lidská práva. Je to podle vás potřebné?

Samozřejmě, že je to zbytečné. To je užitečné ve chvíli, kdy nejde počet ministerstev vydělit mezi tři strany. Jsou to všechno účelové záležitosti, kterým se dodatečně přidává obsahový význam. Proto je zvláštní, že je tak obtížné se dohodnout. Dohoda na toto téma je poměrně snadná a všechno bylo předvídatelné. Zdá se, že se ČSSD buď řídí do nějakého dalšího rizikového projektu, nebo má plán B, který ale já nevidím.

Zatím se tedy zdá, že nový vládní kabinet by mohl mít až osmnáct členů. Dá se to tedy celé brát, že jde o účelové vytváření křesel?

Jistě. Nejspíš budeme mít početnější vládu než Němci. To k těm koaličním hrátkám patří.

V případě šéfa ANO Babiše to ale nejspíš příliš nezapadá do rétoriky úspor a zbytečného nerozhazování peněz, pokud bude mít vláda až o tři ministry víc než dosud…

To se určitě neslučuje, ale já myslím, že až takhle vážně to asi pan Babiš nebral.

Jak vidíte úlohu prezidenta Zemana ve vyjednávání? Třeba tím, když řekl, že by nejmenoval Martina Stropnického na obranu, protože o tom zcela jistě nic neví? Může si Miloš Zeman tyto věci prosadit?

Pozice Bohuslava Sobotky je velice slabá, takže bude určitě radši, když bude schopný se s prezidentem dohodnout. Výhrada Miloše Zeman vůči Stropnickému ale nebyla takto vyhrocená, on spíše chtěl říct, že by byl lepší na Ministerstvu zahraničních věcí, protože si tam nepřeje Zaorálka.

Důležitá je jiná věc. To, co momentálně rozehrály ANO a ČSSD, hraničí s dvoučlennou koalicí a znamená to představu vlády bez nadpoloviční většiny ve sněmovně. Tomu se bude prezident vzpouzet. Sociální demokraté a Babiš tak ve snaze vypadat jako zásadoví vůči tomu slabšímu, tedy lidovcům, ohrožují vznik vlády.

Zmínil jste Ministerstvo zahraničních věcí a Lubomíra Zaorálka. Kdo by podle vás byl nejkvalitnějším adeptem na tento resort?

Mluvilo se o třech lidech. O Hynku Kmoníčkovi z Hradu, o Lubomíru Zaorálkovi a Martinu Stropnickém. Jako kompromis by mohlo být i zachování současného ministra Jana Kohouta. Z těchto kandidátů by nejrozumnější byl Stropnický, ale zdá se, že Babiš tuto pozici vzdal, protože je pro něho relativně nezajímavá, a vytvořil možný problém pro prezidenta se Zaorálkem.

A myslíte si, že pokud by Bohuslav Sobotka přišel na Hrad s tím, že v Černínském paláci chce právě Zaorálka, prezident Zeman by to nakonec přijal?

Pokud by na tom vznikla dohoda na půdorysu trojkoalice a přišli by se Zaorálkem, pak by to asi Miloš Zeman akceptoval.

Teď poněkud odbočím. Česká média plní i dění v Ukrajině. Jaký je váš pohled na to, co se v Kyjevě děje a co by z vašeho pohledu bylo pro Ukrajince nejlepší?

Velmi špatnou diplomacii předvedl Brusel. Od začátku bylo jasné, že obsah návrhu asociační dohody byl pro každého racionálního ukrajinského politika nepřijatelný. Ukrajina se nachází v takové ekonomické situaci, kdy má 24 procent lidí pod životním minimem, od roku 2006 deficitní zahraniční obchod, má trvalý pokles obyvatelstva. V takové situaci je asociační dohoda s volným pohybem zboží, který zavře hranici na Rusko, neuvěřitelný nesmysl. Navíc posílání polských vyjednavačů do Kyjeva, jednání se zorganizuje v Litvě, to nemohlo být vůči méně prozápadním Ukrajincům provokativnější. To, co předvedl český eurokomisař Štefan Füle je ostudná práce.

Může ukrajinská opozice po úterních dohodách Janukovyče a Putina ještě něco změnit?

Ukrajina je rozštípnutá na třech základních liniích: etnické, náboženské a sociální. Momentálně nejzpolitizovanější je ta etnická. Jinými slovy ty radikální antiruské skupiny nacionalistických Ukrajinců se chovají emotivně a iracionálně. Nepřijmou žádnou rozumnou dohodu.

Jenže kdyby podobný postup jako s Ruskem zaujal Kyjev vůči Evropské unii, štípne se to úplně stejně, protože zase ta rusky orientovaná část takovou dohodu také nepřijme. Žádný univerzální souhlas s dohodami, které Janukovyč přijal, nepřichází v úvahu. Ale pro většinu obyvatel Ukrajiny jsou dohody s Moskvou jedinou šancí. Ukrajina prostě potřebuje těch 15 miliard dolarů, potřebuje levnější plyn.

Nic z toho Západ dát nemůže. Peníze nemá a plyn také ne. Od začátku to bylo předem dané. Proto pokládám bruselskou diplomacii za holé neštěstí. Takhle se ta hra nesmí hrát. Musí se to hrát na tři, ne na dva.

Kam to celé může vést? Rozdělí se Ukrajina na západní a východní část?

V této fázi je jasné, že ty takzvané proevropské síly neumí zlomit ani parlament, ani vládu a prezidenta. Můžou manifestovat, jak rozhodl soud, až do konce ledna. Nikomu ale nezávidím v těch mrazech demonstrovat.

Hraje se o prezidentské volby. Ale ty dohody v úterý uzavřené v Moskvě by se už v době prezidentských voleb měly projevit na ekonomické stabilizaci a doufejme i nástupu ekonomického růstu. Pak samozřejmě Kličko jako hlavní vyzyvatel Janukovyče nemá šanci. Nesmí se to ale hnát na krev.

A ten, kdo to teď žene na krev, není Janukovyč. Představte si, že by někdo v Berlíně obsadil městskou radnici a policie se na to měsíc jenom dívá. To by bylo nepřijatelné kdekoliv, v New Yorku, Washingtonu, Berlíně… A ještě bude někdo Ukrajině dávat moudré rady, že se nemá zasahovat.

Přímo v Kyjevě nedávno demonstranty podpořil šéf zahraničního výboru sněmovny Karel Schwarzenberg s Michaelem Kocábem a těsně před nimi senátor za TOP 09 Jaromír Štětina. Bylo to správné?

Nejde jen o ně. Média to vlastně skryla, ale nechal se tam českým velvyslancem zatáhnout i ministr Jan Kohout. Jako šéf diplomacie by si měl dávat větší pozor. V každém případě o lidská práva Schwarzenbergovi půjde tehdy, až navštíví obě manifestace. Tu provládní i protivládní. Marná sláva, většinu Janukovyč ve volbách získal. Marná sláva, třikrát byl současný premiér potvrzen parlamentní většinou. Tak buďme buď pro demokracii, nebo si násilím vydobývejme moc.

I kdyby opozice Janukovyče svrhla, nedopadne to pro ně dobře. Jak rychle by jim ulice moc dala, tak rychle by jim ji za rok sebrala. Ta opozice by neměla ekonomické prostředky na splnění očekávání. To je největší omyl všech těch barevných revolucí. Svrhnout vládu není tak těžké. Důležité potom je, aby ti, co z ulice svrhli vládu, měli pocit, že se situace zlepšila. Kdyby se to povedlo oranžové revoluci, nikdy by nebyl Viktor Janukovyč prezidentem. Čtyřiceti šesti milionový národ nikdo zvenku živit nemůže. Ekonomika se musí rozpohybovat a je kompatibilní s ruskou, nikoli s eurounijní ekonomikou. S tím nic nenaděláme. Může se nám to nelíbit, ale musíme to brát jako fakt.

Některá z našich médií, včetně ČT, čelí kritice, že informují jednostranně. Jistě sledujete i řadu zahraničních tiskovin a médií, jak si ta česká při porovnání v informování o této otázce stojí?

Česká média především přináší málo informací. To dění je skutečně důležité. Druhá věc je, že naše média informují o Ukrajině v zajetí rusofobie. Média nezajímá Ukrajina a Ukrajinci, ale zajímá je, co Kreml, co Brusel a co Washington. Jenže tady je zásadní, jak budou žít Ukrajinci.

Rusofobie je nejsilnější v České televizi, to je něco neuvěřitelného. Je to iracionální, hloupé a protinárodní ve smyslu českých národních zájmů. Je to na hranici směšnosti a vůbec nemá cenu to komentovat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …