Podle Macháčka však jejich vyjádření neznamená, že se tím naše dvě země odmítly podílet na řešení uprchlické otázky. Doufá, že se jak Česká, tak Slovenská republika budou na řešení podílet, a budou tak činit podle připravených směrnic EU, přičemž „se budou tvářit tak, že tak činí dobrovolně“. V opačném případě by to pro nás znamenalo ostudu a hlavně ztráty pro naše země.
Dále se odkazuje na solidaritu, která je dobrým způsobem, jak si nechat pomoci od jiných. „Jedna z definic solidarity je osvícený vlastní zájem,“ uvádí Macháček. Tedy když já pomůžu tobě, předpokládám, že ty jednou pomůžeš mně. A pokud by takto solidární krok Česká republika vykonala, konečně by tak třeba došlo k pozitivní odezvě od EU. „Je to známé a vypozorované i u zvířat. Samička jezevce podrbe partnera, aby on ji na oplátku také podrbal,“ říká Macháček.
Odkazuje se na berlínský projev Bohuslava Sobotky, kde premiér apeluje na EU, aby nám pomohla například s energetickou sítí. Aneb pokud chceme pomoc my, měli bychom sami pomoc nabídnout.
Uvádí pro srovnání, že my sice nechceme uprchlíky, ale jiné zase netrápí například energetická závislost na Rusku. Tedy to, co je problémem jednoho, nemusí být nutně problémem druhého, ale pokud se budeme vzájemně ignorovat, nikdy nedosáhneme řešení.
„Samozřejmě lze chápat, že politici neřeknou okamžitě hurá kvótám, a rozumíme, že se dnes všichni politici na světě bojí veřejného mínění,“ říká Macháček. Dodává, že i přes odlišné názory se ale mohou zasadit alespoň o osvětu a vysvětlí voličům, že pomoc je potřeba a solidarita je na místě.
Dále se věnuje situaci Řecka, jehož členství v EU podle některých německých politiků již „není udržitelné“. Podle agentury Bloomberg připravují státy EU plán B v případě odchodu Řecka z eurozóny. Řecko však tvrdí, že tyto plány nejsou potřebné. „Člověk by odhadoval, že takový plán existuje dávno. Smysl těchto plánů ale je, že existovat mají, ale nemá se o nich moc mluvit nebo mají zůstat tajné, protože mohou uspíšit nebo vyvolat něco, co se vlastně stát nemá,“ říká Macháček.
Podle Macháčka by se tato situace měla řešit buď ihned, nebo se počká na rok 2017. Ekonomický růst eurozóny spojuje s kvantitativním uvolněním ECB, které ale skončí. Existuje i možnost, že růst oslabí už za rok a půl. Zároveň je dobré brát v potaz i volby v roce 2017. V Německu všeobecné a ve Francii prezidentské a žádná z těchto zemí nedá podle Macháčka přednost Británii před vlastními volbami.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
