Radek Schovánek z Ústavu pro studium totalitních režimů v pátečním Hyde parku popisoval, jak to bylo s ukončením činnosti komunistické StB. V těchto dnech si připomíná naše země výročí čtvrtstoletí od tohoto aktu. Oficiálně ji zrušil tehdejší ministr vnitra Richard Sacher. Řada tajných pracovníků ale složila přísahu novému státu a pokračovala v činnosti.
Agentů StB se nemusíme tolik bát...
Hned v úvodu Schovánek připomněl, že celá řada pracovníků odešla na vlastní žádost už v prosinci 1989 či v lednu 1990. "Z mého pohledu daleko větší chybou a tím i vítězství StB bylo převedení vojenské rozvědky pod Ministerstvo obrany, čímž se vyhnula rozpuštění,“ poznamenal Schovánek. Zastal se právě i exministra Sachera, který již dnes není mezi námi. Badatel se domnívá, že ministr byl ve složité situaci, se kterou se snažil vypořádat i tak, že část pracovníků StB nechal sloužit novému státu a doufal, že je tím postaví proti těm, kteří již nesloužili.
"Sacher se také musel o někoho opřít a on si vybral posledního šéfa StB generála Lorenze.“ Badatel má ovšem za to, že se ministr musel o někoho opřít. Bez pomoci by to úplně nezvládal. "A nejsem si úplně jistý, jestli by to někdo udělal lépe,“ vyjádřil svůj názor host pořadu.
V době konce tajné služby měla asi 13 tisíc kmenových pracovníků a tisíce "donašečů“. Typickými důvěrníky byli např. recepční na hotelích, kteří podávali informace s odkazem na to, že pomáhají odkrývat zločin. "Oni ani nemuseli vědět, že spolupracují se Státní bezpečností, pracovníci často používali krytí kriminálky,“ zaznělo ve studiu.
Pravdou je, že někteří příslušníci StB pracují pro český stát dodnes, ale Schovánek doufá, že nepracují na významných pozicích. A co ti, kteří přestali pro komunistické špiony pracovat? "Není důvod se jich bát. Netrpím na konspirační teorie. Čím víc se zabývám historií tajných služeb, tak tím víc si myslím, že to byla především byrokratická struktura,“ míní Schovánek.
Ale měli bychom je sledovat. Podívejte se na dnešní zastánce Ruska
Dnešní tajné služby by ale měly sledovat bývalé spolupracovníky StB. "Bylo by chybou, kdyby to nedělaly. Ostatně i dnes vidíme některé lidi, kteří se velmi zastávají Ruska, a když se podíváte na jejich minulost, tak je otázka, jestli to dělají z přesvědčení nebo za cizí peníze,“ připomněl host.
Příslušníky StB se ale nedařilo soudit a odsoudit, např. kvůli promlčecím lhůtám. "Je tu i určitá nechuť,“ posteskl si badatel s tím, že odhalil pracovníka, který zavraždil narušitele socialistického bloku. Stalo se to v Rakousku, ale tamní soudy s tím nic nedělaly a nedělají.
Za mýtus ale označil tvrzení, že někteří spolupracovníci byli u StB vedeni jako spolupracovníci, aniž by to věděli. "Já sám jsem svědčil u soudu s Andrejem Babišem a pro mě je naprosto nepochopitelné, že k soudu přijde příslušník StB a řekne: Já jsem všechno falšoval, takže jsem podváděl své nadřízené. Tehdy jsem lhal, ale teď mi věřte. A soudy mu věří,“ podivoval se Schovánek. Připomněl, že Babiš byl komunistický straník a pracoval v zahraničním obchodu, ale netvářil se, že je někým jiným, než ve skutečnosti je.
"Tajemný“ fond Z
Ve druhé polovině pořadu došlo i na tzv. fond Z, nad kterým měl Sacher dohled. Byly v něm vedeny výrazné osobnosti, např. Rudolf Slánský, kvůli němuž byl fond prakticky založen. "Když Richard Sacher na jaře 1990 zjistil, že někteří pracovníci StB nadále lustrují Václava Havla či Jiřího Dienstbiera staršího, tak vydal příkaz, že tento fond bude pro pracovníky přístupný jen s jeho souhlasem,“ podotkl Schovánek s tím, že dnes je známo, kdo byl v tomto fondu veden.
KGB měla Státní bezpečnost totálně pod kontrolou
Pokud jde o vztah StB a KGB, tak podle Schovánka nejde o vztah nějaké spolupráce. StB byla totálně podřízena sovětským agentům. Badatel si ale nemyslí, že by dnešní ruští agenti i dnes využívali někdejší síť StB. "Tito lidé dnes spíš působí jako vlivová agentura,“ mínil host.
Pár slov řekl i k lustračnímu zákonu. V tomto zákonu je chyba, že dopadá na všechny spolupracovníky plošně. Dnes už je třeba rozlišovat mezi lidmi, kteří s StB spolupracovali léta, od lidí, kteří spolupracovali pár týdnů. "Důležité je, jestli člověk skutečně naplnil akt té spolupráce. To jest, podepsal, šel za svými kamarády a skutečně vyzvídal,“ zdůraznil. Generální pardon všem spolupracovníkům ale neuznává. Soudy může vynášet ten člověk, který byl prací agentů postižen.
Pravdou také je, že drtivá většina svazků StB dodnes nebyla prostudována. Ani tak si ale historik nemyslí, že by i dnes někdejší spolupracovníci StB ovládali dnešní obchodní vazby.
Psali jsme:
autor: mp
