Moderátor Daniel Takáč v úterním Interview ČT24 připomněl, že se blíží výročí upálení Jana Palacha, ale také výročí Palachova týdne z ledna 1989, kde dávali lidé najevo, že už mají komunistů plné zuby. Bára Štěpánová si však nemyslí, že až tyto protesty předznamenaly pád režimu. Počátek konce vidí spíše v protestech z října 1988, kdy se prý společnost probouzela z letargie.
„Já si myslím, že Jan Palach chtěl svým činem vyburcovat společnost, ale já si kladu otázku, co si představoval, že ti lidé budou dělat?“ uvažovala Bára Štěpánová, bývalá sekretářka posledního československého prezidenta a prvního českého prezidenta Václava Havla. K divákům promluvila z Knihovny Václava Havla.
V roce 1989 nám podle dámy pomohlo i to, co se dělo ve světě, že se otřásla komunistická moc v Polsku, v Maďarsku, ve Východním Německu, ale i přímo v Sovětském svazu.
„On si opravdu myslel, že když těm zmetkům, kteří tady otrávili ten život, ukáže vlídnou tvář, tak oni se zastydí. A to byl strašný Havlův omyl. On se v tomhle hrozně spletl,“ pokračovala Štěpánová.
Jedním dechem se však Václava Havla zastávala.
„Dnes Václavu Havlovi lidé nasazují psí hlavu a my, kteří si ho vážíme, tak jsme nazýváni velice hnusně, ale on šel tomuto národu sloužit. Podle mě měl jinou představu o svém svobodném životě. Možná chtěl být ředitelem Divadla na Zábradlí, ale byl vynesen nahoru,“ pravila herečka.
Pak se ještě jednou vrátila k základům, na kterých stál po čtyřicet let komunistický režim.
„Ten režim vlastně držel na strachu, což se malinko začíná objevovat i teď. Ten strach je pak naprosto dokonalý, lidi se báli o práci, že nebudou mít kde bydlet a tak dál. Ale v tý mase se vždycky najde pár lidí, kteří se nebojí dát všanc,“ prohlásila Štěpánová.
„Já jsem byla malá holka a měla jsem sen, že pojedu do Paříže. Já jsem chtěla cestovat, chtěla jsem číst, chtěla jsem svobodně žít, já jsem toho vlastně moc nechtěla. Ale aby to nevypadalo jen na ty duchovní hodnoty, já jsem se taky chtěla hezky oblíkat, chtěla jsem ty jogurty a tak podobně,“ přiznala.
Problém vidí v tom, že mnoha lidem ty jogurty a lepší oblečení stačí. O svobodu jako takovou nemalé části české společnosti prý vůbec nejde. Lidem stačí, když jim někdo zvedne důchody o tisíc korun. Svobodu si klidně nechají ukrajovat. „Myslím si, že už vůbec nežijeme ve svobodné zemi, že to jenom tak vypadá,“ sdělila dáma.
Své vystoupení uzavřela zvoláním, že „demokracie je křehká“.
autor: mp