Důchody se zvyšují pravidelně vždy od ledna. Letos rostly v průměru o 900 korun. Zákonná valorizace činila asi 600 korun. Dalších 300 korun prosadila Babišova vláda spolu s loňskou změnou ve složení penze. Bez třísetkorunového navýšení by tato úprava pravděpodobně skončila u Ústavního soudu kvůli porušení principu zásluhovosti.
Na konci loňska průměrný důchod podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) činil 12.418 korun. O tři měsíce později se dostal na 13.377 korun. Zvedl se tedy o 959 korun. Za částkou je nejen valorizace, ale i zvýšení penze o 1000 korun lidem nad 85 let. A také to, že noví důchodci odcházejí na odpočinek s vyšším důchodem než dřív. Starobní, invalidní a pozůstalostní penzi pobíralo kolem 2,9 milionu lidí.
O kolik by si mohli důchodci příští rok polepšit, není zatím jasné. Procento zákonného navýšení i případný příspěvek se stanoví až v létě po zveřejnění údajů o růstu cen. Roli bude hrát i růst mezd, výše průměrného důchodu a průměrné mzdy. Opozice s navyšováním penzí souhlasí. Některým opozičním politikům ale vadí nesystémové řešení a „rozdávání před volbami“. Poukazují i na vysoké budoucí výdaje.
Důchod se skládá ze dvou částí. Pevný díl je pro všechny stejný a letos činí 3270 korun. V zásluhové procentní výměře se odráží odpracované roky a výše odvodů. Slibovaný příspěvek by se měl podle návrhu zahrnout do procentního dílu. Měl by podle vlády činit přesně tolik, kolik bude při zákonném navýšení průměrné penze chybět do slibovaných 900 korun.
Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrná mzda loni podle statistického úřadu reálně rostla o 5,9 procenta, dostala se na 31.855 korun. Ceny se v březnu meziročně zvýšily o 2,4 procenta. Průměrný důchod tak určitě poroste o víc než pět procent. Průměrné navýšení tedy přesáhne 700 korun. Pokud by se inflace dostala ke třem procentům, valorizace by činila přes 800 korun.
Pěti až šestiprocentní zvyšování průměrné penze se rozdělí mezi pevný díl a procentní část tak, aby pevná výměra odpovídala deseti procentům průměrné mzdy. Pokud by se vycházelo z průměrné loňské mzdy 31.855 korun, nebyla by úprava pevné části nutná a valorizoval by se jen zásluhový procentní díl. Člověk s desetitisícovou penzí by tak díky valorizaci dostal 387 až 464 korun navíc. U penzisty s 15.000 by to bylo 587 až 704 korun. K přidávané částce by pak každý podle návrhu měl ještě slibovaný příspěvek.
O kolik se penze budou skutečně zvyšovat, se v poslední době předem propočítává jen obtížně. Vláda totiž nevypočítá částku pomocí rovnice ze zákona, ale nejdřív stanoví výsledek a podle něj upravuje vzorec. Premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil přidání v průměru o 900 korun už v lednu. Podle zákonných proměnných by částka nevyšla. Ministerstvo práce tedy po roce připravilo zase novelu se změnou pravidel. V podkladech k původnímu návrhu resort přiznal, že při stanovení vzorce nevycházel z ekonomických ukazatelů, ale chtěl se dostat na sumu, kterou slíbil premiér.
Vláda nakonec původní variantu s dalším posílením solidárního pevného dílu a oslabením zásluhové procentní části odmítla. Schválila verzi, podle které by se měl příspěvek započítat do procentního dílu. Tento model je mimo jiné výhodnější i kvůli výdajům. Příspěvek nedostanou noví důchodci, kteří do penze půjdou. Týkat by se to příští rok mohlo asi 160.000 lidí.
Podle podkladů k novele by to i tak mělo stát v roce 2020 asi sedm miliard navíc. V dalších letech by pak suma měla ještě růst. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív ale uvedla, že není možné se ohlížet jen na náklady, nutné je myslet i na zlepšení života důchodců a důchodkyň.
Psali jsme:
autor: nab
