Čtenář pod přezdívkou Yama se několika politiků ptal, zda si nemyslí, že největší chybou bylo svržení diktátorů v islámských zemích. „Nechci bránit jejich kroky, ale je evidentní, že jedině oni dokázali v zemi jakžtakž udržet pořádek. Poté, co padli, se země dostaly do chaosu a jsme tam, kde jsme dnes,“ konstatoval čtenář.
„Paradoxně za diktátorů nebylo tolik mrtvých a utrpení, přestože neakceptovatelně vraždili a mučili. Ke svržení došlo především kvůli ekonomickým a sociálním krizím režimů, které byly způsobeny především dlouholetou neúrodou a zvýšením cen potravin. Špatné režimy byly často nahrazeny ještě horšími,“ odepsal předseda Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Na stejný dotaz odpovídal i europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda. „Rozhodně bylo chybou si myslet, že to, co přijde po jejich svržení, bude demokracie. Ale to víme až teď, tehdy jsme těm lidem přáli život bez diktátora.“
Své řekl i europoslanec Pavel Telička (ANO). „Možná když se podíváte na některá má dřívější vyjádření, uvidíte, že se do jisté míry překrýváme. Už opakovaně jsem konstatoval, že EU, USA, spojenci, prostě my, jsme selhali v tom, že jsme měli plán A, ale už ne plán B pro období po pádu diktátorů. Přitom mnohé se dalo předvídat a mnohem efektivěji tomu čelit,“ zkonstatoval.
Souhlas se čtenářem vyjádřil i poslanec Milan Šarapatka. Odepíšu vám jen to, že s vámi ve všem souhlasím. Na příkladu Libye je zřejmé, že tam, kde jsme měli do roku 2011 jednoho diktátora – Kaddáfího, jich dnes máme několik, a stejně nejsou schopni svoji zemi kontrolovat,“ uvedl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
