Jan Kolouch z Policejní akademie odpovídal ve středečních Dvaceti minutách Radiožurnálu Českého rozhlasu na otázku, zda je vůbec možné si na internetu udržet soukromí. Tato otázka se vynořila poté, co bývalý pracovník CIA Edward Snowden prozradil, že vláda Spojených států důkladně monitoruje dění na internetu, včetně e-mailů či sociální sítě Facebook. Kde je hranice pro získávání informací pro boj s terorismem?
Lidé se na internetu chovají zvláštně
„Google používá každý z nás a v okamžiku, kdy Google začneme používat, souhlasíme s licenčními podmínkami Google. V těch mimo jiné stojí, že Google o vás shromažduje řadu informací, např. vaši polohu.,“ prozradil v pořadu Kolouch.
Toto ustanovení by teoreticky u Googlu mohla zkusit využít i česká vláda, pokud by měla pocit, že v naší zemi hrozí teroristický útok. Google by na oplátku pravděpodobně požadoval nějaká relevantní data o tom, že teroristický útok opravdu hrozí.
Problém je v tom, že se na internetu chováme tak, jak bychom se v reálném světě nechovali. Prozrazujeme o sobě řadu velmi osobních věcí. Běžný uživatel soukromí na internetu nemá. Už jen údaje o tom, co na internetu vyhledáváte, o vás prozradí celou řadu věcí.
A lidem se může podle odborníka vymstít cokoliv, co by nebyli ochotni prozradit oni sami komukoliv na ulici. Existují v podstatě dvě cesty, jak se bránit. První cestou je prozrazovat o sobě méně informací na internetu. Druhou z cest je tlak na změnu licenčních podmínek u Googlu, Microsoftu a dalších.
Co k tomu Snowdena vedlo?
Co bývalého spolupracovníka CIA Snowdena vedlo k vyzrazení citlivých informací médiím? O tom můžeme podle Koloucha jen spekulovat. Na jedné straně určitě prozradil citlivé informace a je pochopitelné, že ho americká vláda stíhá, na druhé straně je také správné, že běžné uživatele varoval.
Kolouch však v pořadu také prohlásil, že společnosti jako Google či Facebook určitě nejsou motivovány k tomu, aby citlivá data předávaly na potkání. V prvé řadě se snaží chránit samy sebe před právními následky svévolného nakládání s informacemi. Zároveň platí, že sdílení informací nemusí být vždy jasným zlem. Může to být lepší ochranou právě před teroristickými útoky, jen je třeba zvážit hranici ochrany soukromí a zachování bezpečnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
