Informaci o přítomnosti zahraničních ozbrojenců na Ukrajině zveřejnil německý bulvární deník Bild am Sonntag. Podle jeho informací, které se mu povedlo získat od německých zpravodajů, se na ukrajinském území pohybují lidé americké soukromé bezpečnostně vojenské firmy Academi. Představitelé firmy Academi tuto informaci dementovali a americký velvyslanec na Ukrajině Geoffrey Pyatt ji dokonce označil za nesmyslnou.
Známý komentátor Jefim Fištejn odmítl, že by američtí žoldáci pobývali na Ukrajině. Čtěte ZDE.
Kdo si žoldáky mohl najmout? Podle Schneidera je nepravděpodobné, že by si je najali Rusové, protože žoldnéři chránili v Doněcku ty „kyjevské", nikoli ty „proruské". „Rusové skutečně nepotřebují destabilizovanou a ve svých důsledcích rozdělenou Ukrajinu, jejíž západní část by posloužila pro další expanzi NATO na východ. Naopak, Rusové potřebují Ukrajinu stabilizovanou a neutrální,“ vysvětluje v Lidových novinách.
Za stejně nepravděpodobnou považuje Schneider možnost, že si zahraniční síly najala ukrajinská vláda. „Byla by to těžká politická chyba, kterou by v normální zemi někdo těžce odnesl. Pro normální lidi kdekoliv na světě je představa (byť i jen `dočasně`) na jejich území pouze umístěných cizích ozbrojených sil představou nenormální,“ konstatuje.
„Pravděpodobným nájemcem žoldáků by tedy mohla být nějaká `boční síla`, která pragmaticky využívá chaos. Třeba oligarcha, který hraje s Američany nějakou hru, o níž se domnívá, že je velká a perspektivní,“ ukazuje na možného najímatele. A Američanům by se tato strategie mohla hodit. „Cílem USA je destabilizovat. Přimět protivníka, aby si musel budovat pozemní síly a neměl tolik prostředků na rozvoj sil námořních, které by mohly omezit americkou námořní dominanci. A ztížit protivníkovi přístup k moři. Konkrétně v případě Ruska ho odříznout od přístupu k jižním mořím, tedy od jeho námořních základen v Sýrii a na Krymu,“ vysvětluje možnou strategii USA.
A použití soukromé bezpečnostní firmy je pro Američany podle Schneidera výhodnější, než kdyby použili státní bezpečnostní agentury. „Zpravodajské a bezpečnostní agentury státu jsou neustále pod nějakým tlakem, poslanci a kongresmani se po nich stále vozí, snaží se kontrolovat jejich činnost i rozpočet – prostě státní agentura, má-li cos vachrlatého vykonat, musí se nejdřív vypořádat s `nepřáteli` ve vlastní exekutivě a zákonodárném sboru. Tyto problémy privátní firma nezná – žádná kontrola, žádné předpisy, žádné zákony, žádné mezinárodní závazky, žádná lidská práva,“ uvádí.
„Činnost těchto soukromých ozbrojených firem nepodléhá jinému než obecnému zákonnému rámci – a v cizině už vůbec ničemu. Tyto firmy je navíc těžko dohnat k jakékoliv odpovědnosti před zákonem. Důsledky jejich činů, ať již jsou jakékoliv (třeba vražda 17 iráckých civilistů žoldáky z Blackwateru v roce 2007), nikdy nedojdou na účet vlády,“ varovně zvedá prst.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: luš
