Tsipras ve zmíněném rozhovoru také prohlásil, že navzdory sílícímu nesouhlasu voličů s balíčkem záchranných opatření nehodlá rezignovat. „Byl to špatný obchod, ale zdaleka nejlepší, jaký je v této chvíli k dispozici. Přebírám samozřejmě veškerou odpovědnost za všechny chyby a omyly, kterých jsme se dopustili. Dohodu jsem podepsal, aby se zabránilo kolapsu bank a zhroucení země,“ cituje deník vyjádření řeckého premiéra a dodává, že dohodu ostře kritizoval také Mezinárodní měnový fond (MMF). Jak již také informovaly Parlamentní listy v jiném dnešním textu, vysocí manažeři z MMF požadují po věřitelích v čele s Německem, aby souhlasili s razantním oddlužením Řecka. V opačném případě se dle jejich názoru nemá ekonomika země šanci zvednout.
„Nejhorší, co může kapitán udělat ve chvíli, kdy jeho loď čelí bouří, je, opustit ji. Nebudu utíkat před zodpovědností a budu se snažit dodržet čtyřletý volební termín. Budu se snažit zachovat jednotu Syrizy, ale prioritou je pro mě zachování stabilní ekonomiky a bankovního systému,“ komentoval Tsipras nepřímo sílící opozici uvnitř své strany a znovu zopakoval, že neuzavřít žádnou dohodu by bylo mnohem horší než ta, kterou nakonec podepsal. „Odchod z eurozóny by vedl ke zhroucení bankovního systému a ztrátě všech vkladů. Měna by byla drasticky znehodnocena, protože nemáme žádnou rezervu na její krytí. Důchodce by místo 800 eur dostal 800 drachem a z toho by vyžil místo měsíce jen tři dny,“ vysvětloval Tsipras
Dnes večer čeká premiéra Tsiprase v řeckém parlamentu jeden z nejtěžších okamžiků jeho politické kariéry. Po 23. hodině by měli poslanci hlasovat o jím podepsané dohodě. Asi třicet poslanců z jeho vlastní strany již pohrozilo, že pro reformy vyplývající z dohody ruku nezvednou. Jak uvádí Daily Mail, Tsipras tak bude muset o nutnosti schválit úsporná opatření opoziční strany. Bez zmíněných tří desítek svých spolustraníků totiž nemá k dispozici v parlamentu potřebnou většinu. Pokud bude dohoda schválena a Řecko začne s prováděním potřebných reforem, zahájí političtí vůdci stojící v čele 18 zemí eurozóny jednání o poskytnutí záchranného balíčku na příští tři roky ve výši 86 miliard eur. Jedná se přitom již o třetí podobný balíček v průběhu pěti let.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Nesouhlas s dohodu v Řecku se dal očekávat, ale kritizují ji také německá média, kterým vadí především způsob, jakým dohody německá vláda docílila. Němečtí komentátoři kancléřku Merkelovou a ministra financí Schäubleho rozhodně nešetří a nezdráhají se přitom používá i slova jako je gestapo. „Německá vláda zničila sedm desítek let fungující poválečnou diplomacii za jediný víkend. Balíček údajných záchranných opatření je spíš soupisem trestů než plánem, jak pomoci Řecku,“ píše se například v magazínu Spiegel. V podobném duchu reagoval i vlivný deník Frankufurter Allgemeine Zeitung. „Mezi pomocí a potrestáním Řecka byla od začátku tenká linie. Ta bohužel po podepsání zmizela.“ Asi nejdál zašel v kritice mnichovský deník Süddeutsche Zeitung, který konstatoval, že se Merkelové a spol. „podařilo“ oživit obraz zlého, necitelného a lakomého Němce.
Kritikou však nešetří ani někteří bývalí vrcholní němečtí politici. Exministr zahraničí Joschka Fischer se nechal slyšet, že řecká krize umožnila znovuzrození nacionalismu a obvinil Merkelovou z toho, že se jí nedaří přesvědčit Němce, aby otevřeli své peněženky pro dobro Evropy. „Ona nejedná jako politik, ale jako pouhý účetní.“ Naopak Bílý dům dosaženou dohodu podle Daily Mail přivítal a považuje ji za „důvěryhodný krok na cestě k hospodářskému růstu a udržitelnosti zadlužení“. Francouzský prezident Francois Hollande zase odmítl, že by měla být dohoda vnímána jako ponížení Řeků.
Ti jsou však jiného názoru a na dnešek již byla ohlášena 24hodinová stávka ve veřejné správě. „Bída, ponížení, otroctví,“ shrnuje lapidárně pocity řeckého obyvatelstva citovaný šedesátiletý ekonom Haralambos Rouliskos, ke kterému se přidává také zaměstnankyně farmaceutické společnosti Katerina Katsabová. „Evropští věřitelé se nás snaží vydírat.“ Podle průzkumu řecké veřejnoprávní televize si každopádně přeje 62 % Řeků, aby jejich země zůstala součástí eurozóny a Grexit si přeje jen třetina z nich. Ovšem plných 78 % z oslovených respondentů uvedlo, že navrhované reformy stejně neprojdou parlamentem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
