Greta Thunbergová: podle kritiků zprava a konzervativců marketingový produkt zelené lobby používaný k prosazení většího objemu z veřejných prostředků na klimatické a ekologické účely, pro mnohé však autentická bytůstka bojující za záchranu planety.
Ideál „zlaté střední cesty“ jako by se z debaty o změnách klimatu vedené roku 2019 tak trochu vytratil, zatímco se v mediálním prostoru mluví o zdanění masa, zhoubném prdění krav, či nutnosti nemít děti – vše podrobeno diktátu „velkého strašáku“, kysličníku uhličitého čili CO2.
Thunbergová tvrdí, že se Země nachází kvůli skleníkovým plynům (zejména tedy CO2, který kromě průmyslové výroby a spalování fosilních paliv produkují i všichni živí tvorové) na pokraji ekologické katastrofy, hrozí masové vymírání druhů a rozvrat celých ekosystémů. Podle mladé Švédky je nutné konat hned, jelikož na záchranu planety, aby se na ní vůbec dalo existovat, zbývá jenom asi nějakých deset let.
Prestižní časopis Time označil Thunbergovou za osobnost roku 2019. Švédská aktivistka se tak v mžiku zařadila po bok jmen, jakými byli v minulosti například Angela Merkelová, Barack Obama, papež František, Donald Trump (toho Thunbergová příliš nemusí) nebo, když půjdeme hlouběji do minulosti, například letec Charles Lindberg, Franklin Delano Roosevelt, Winston Churchill, anebo – když budeme opravdu zlí – například i Adolf Hitler nebo Josip Visarionovič Stalin: ano, i oba diktátoři, kteří za sebou v průběhu historie zanechali miliony mrtvol, byli svého času časopisem Time označeni za „osobnosti roku“.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Thunbergová toho letos stihla hodně: řečnila například v OSN, kde plísnila světové politiky svých charakteristickým „How dare you?“ (česky: Jak se opovažujete?) v souvislosti s tím, že státníci nedělají v boji proti klimatickým změnám a za snižování zplodin dost, a všichni ji zaníceně poslouchali. Ucházela se, byť neúspěšně, o Nobelovu cenu, a doplula přes Atlantik do USA tzv. ekologicky: na palubě supermoderní plachetnice, a tedy bez emisí. Mnozí sice poukazovali na to, že uhlíková stopa výroby takového high-tech plavidla je ve skutečnosti obrovská a Gretu by ekologičtěji vyšlo, kdyby do Spojených států letěla běžnou linkou, nicméně marketingově to pro Gretu pořád vypadalo dobře.
Kromě toho Greta stihla ještě vydat knihu složenou z jejích mnoha projevů (k dispozici před Vánocemi byla i v českých knihkupectvích), a zejména výrazně podnítit hnutí Fridays for Future: iniciativu mladých středoškoláků v boji proti klimatickým změnám.
Celý letošní rok se tak nesl ve znamení stávek středoškoláků a manifestací za záchranu planety inspirovaných právě touto šestnáctiletou dívkou. Největší ze stávek byly k vidění například v Londýně, ale i jinde to stálo za to. Hnutí zanechalo svůj otisk i v Česku, kde se jednou z jeho tváří stal mladý student gymnázia Petr Doubravský, který začal k tématu klimatických změn a nutnosti akce vystupovat v médiích. „Politici se nestarají o klima, tak my nechodíme v pátek do školy,“ řekl například týdeníku Respekt. „Na záchranu planety máme dvanáct let, deklaroval zase se svou kolegyní středoškolačkou v pořadu Rozstřel webu iDNES.cz.
Doba environmentálního žalu
Za jeden z důvodů, proč začal Doubravský studentské stávky za klima organizovat, označil vcelku nový pojem, nově vzniklou psychologickou diagnózu: „environmentální žal“. „Člověku je úzko z toho, že se svět řítí do záhuby, že probíhá klimatická krize, a také z toho, jak málo toho já jako jednotlivec můžu pro záchranu klimatu udělat,“ popsal student v pořadu Rozstřel.
Nebyl ovšem prvním, kdo novou a tak trochu záhadnou nemoc v tuzemském mediálním prostoru zmínil. Pro Radio Wave (spadá pod Český rozhlas) se na téma „environmentálního žalu“ rozepsala například externí redaktorka Nikola Benčová. „Potkávám čím dál víc smutných lidí. Nevědí, jestli jejich děti v budoucnu najdou zdravé místo pro život. Samotné se mě často dotknou filmy o zanikajících ostrovních státech,“ zahajuje svůj článek s tím, že se potkala i „s dalšími ženami, které trpí podobným pocitem smutku“ a „oslovila i terapeutku“.
Profesně se environmentálním žalem, tedy novou psychickou chorobou vzniklou coby reakce na změny klimatu, zabývá terapeutka Zdeňka Voštová.
„Pro některé lidi představuje současný stav planety a klimatická změna velikou osobní zátěž. Pocity s tím spojené nazýváme environmentální žal a ekologická úzkost,“ píše na svých stránkách Voštová s tím, že tyto dva pojmy „zpravidla popisují nejen strach z budoucnosti v souvislosti s důsledky globální změny klimatu a dalšími environmentálními problémy, ale také smutek z toho, že nenávratně zaniká část přírodního světa“. Voštová dala na téma environmentální úzkosti několik rozhovorů: například právě na Radio Wawe nebo Deník Referendum. Environmentální žal se podobá obavám ze smrti, stálo například v titulku článku věnovaném této nemoci na webu Seznam Zprávy.
A v reakci na stále se zesilující mediální stopu Thunbergové a její agendy v tuzemsku začali vyskakovat první „bubáci“. Zejména šlo o politiky z prava, kteří výrazněji Thunbergovou „sepsuli“ po jejím projevu v sídle OSN v New Yorku věnovaném boji proti klimatické změně letos v září.
Fotogalerie: - Okupace pražského magistrátu
Šéfredaktor Babišových novin MF Dnes Jaroslav Plesl označil například proslov Thunbergové za „velmi špatné představení|“. Jan Skopeček z ODS se na Facebooku rozepsal o „zděšení“ z „šíleného projevu nezletilé, nemocné Gréty“, přičemž o Thunbergové mluvil jako o „dětské oběti zelené lobby“. Starostka Prahy 2 a poslankyně za ODS Jana Černochová zase v této souvislosti psala o Gretě, která je „zamilovaná sama do sebe“ a „fanaticky nenávistná“, a o tom, že mladá dívka nepředstavila žádná řešení či východiska z této situace.
Klausové proti Gretě...
A do Grety se pustila i známá dvojice Václavů Klausů. Na ustavujícím sněmu hnutí Trikolóra se do Thunbergové pustil například bývalý prezident, ekonom a jeden z autorů kupónové privatizace Václav Klaus starší, který v nové straně svého syna působí jako garant pro zahraniční politiku.
„Napadlo by nás ještě před nedávnem, že švédská školačka bude vyzývat ke stávkám proti vzdělání, že bude zvána do parlamentů různých zemí a před několika dny i k projevu na Valném shromáždění OSN; že budou studenti stávkovat pod absurdním heslem ‚chceme lepší klima‘?“ ptal se a hovořil o módních ideologiích, které jsou do ČR dováženy ze Západu. Klaus starší ovšem ekology kritizuje dlouhodobě, viz například jednu z jeho knih „Modrá, ne zelená planeta“. (Zdroj: ZDE)
O Thunbergovou se „otřel“ i lídr Trikolóry Václav Klaus mladší. „Nemyslíme si, že evropskou, potažmo světovou průmyslovou politiku má určovat šestnáctiletá puberťačka ze Švédska s nějakými diagnostikovanými psychickými poruchami,“ vypálil na konto toho, co se o Thunbergové říká, a sice, že má diagnostikovaný Aspergerův syndrom, což ona sama zveřejnila.
Ostře zkritizoval to, co se kolem Thunbergové děje, i šéf českých dětských psychiatrů Jaroslav Matýs, který ji v rozhovoru pro Info.cz, spadajícího do mediálního portfolia podnikatele v uhelném průmyslu Daniela Křetínského, rozebral po psychické stránce a de facto diagnostikoval na dálku.
Matýs dle svých slov u Grety Thunbergové vidí všechny „typické symptomy“ Aspergera, kterého označil za „vážnou psychickou poruchu“. Pro Gretu je podle Matýse svět černobílý. „Ona má obavy o osud Švédska a osud lidstva, ve tváři jí ale čtu strach o sebe sama. Je to těžká psychoterapeutická práce, takovou ulpívavost myšlení pozměnit jinam. Tady vidím, že to rodiče spíš potencovali,“ řekl v rozhovoru Matýs.
„Když se podíváte na její umělou mimiku, přehnanou gestikulaci, nacvičené úšklebky, lpění na stejných slovech a větách, intonacích… Všimněte si, jak málem brečí, a pak se to okamžitě srovná. To je typické pro autismus. Stejně tak když se zaposloucháte do řeči. Typické pro autisty je, že jsou schopni ocitovat celé pasáže o čemkoliv, co je jejich téma. Třeba z pohádkové knihy celé kapitoly. Ale je to jen plochá intonace. Bez emocí,“ popsal například Matýs, jak vidí Thunbergovou. Ani smutek, ani radost neprožívají, emoce jsou ploché. Naopak dlouhé jsou úzkostné poruchy. Hlavně ovšem k sobě samému. Ne k okolí. Oni mají strach hlavně sami o sebe. A Greta ho prožívá. Má úzkost o sebe samu,“ rozebíral Gretu dále Matýs.
Ostrá slova na adresu Grety Thunbergové stála Matýse jeho místo v čele dětské sekce České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a rovněž i účast v pracovní skupině pro dětskou a dorostovou psychiatrii k chystané reformě české psychiatrické péče. Matýse za výroky ke Thunbergové kritizovali lidé trpící poruchami autistického spektra a rodiče takto postižených dětí.
Fotogalerie: - Ekoaktivisté vs. policie
Kritika zprava nicméně klimatické hnutí odstartované Gretou a akce studentů nezastavila. Letos v říjnu například aktivisté za boj proti změnám klimatu na určitou dobu zablokovali v Praze u Národního muzea magistrálu. Někteří z nich se dokonce k vozovce přilepili (článek na ParlamentníchListech.cz ZDE).
V polovině listopadu, jen krátce před oslavami třicátého výročí sametové revoluce, skupinka studentských aktivistů zahájila okupaci rektorátu Univerzity Karlovy a požadovala demisi rektora Tomáše Zimy. Rozvaleni před vrátnicí studenti požadovali ekologičtější a klimaticky odpovědnější univerzitu (článek na ParlamentníchListech.cz ZDE). V prosinci pak aktivisté z hnutí Rebelie proti vyhynutí (Extinction Rebellion) znepříjemňovali svou manifestací jednání pražského magistrátu. V prosinci se pak v Praze na několika místech (například na Andělu) konala hladovka za klima (článek na ParlamentníchListech.cz ZDE).
Kam dál se klimatické hnutí kolem Grety Thunbergové posune v nadcházejícím roce 2020, je zatím velká neznámá. Jisté ovšem je, že rezonovat v médiích a politice bude nadále.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
