„V současnosti podporují Izrael už jen autoritářské režimy a rasistické osobnosti. Na demonstrace krajně pravicového a rasistického politického hnutí Britain First, tedy Británie na prvním místě, chodí lidé s izraelskými vlajkami. Tak daleko se to vše dostalo,“ sdělila britská labouristka Jackie Walkerová. Posluchači se začali navzájem překřikovat. Debata to byla opravdu třaskavá.
Jarmulka proti dredům
Konala se minulý týden v pražském Klubu techniků. Proti dredaté bojovnici za práva Palestinců a ukončení okupace Palestiny Walkerové se k mikrofonu posadil hrdý sionista David Bohbot a hned si nasadil na temeno hlavy jarmulku. Oba Židé, leč se zcela odlišným náhledem na situaci ve státě Izrael a na palestinských územích. V obecenstvu bylo mnohem více – nutno přiznat – propalestinských aktivistů, nicméně novinářů bylo jako šafránu.
V tom, že je Židovka, ale i antisionistka, však Walkerová nevidí žádný rozpor. „Antisionismus má v Anglii velkou tradici a je součástí příběhu o internacionalismu. Prostě každý by měl mít stejná práva, což v dnešním státu Izrael nefunguje. Práva Palestinců tam jsou daleko menší,“ sdělila členka hned několika organizací, například Židovský hlas pro spravedlnost.
Fotogalerie: - Bojovnice Jackie
„Izrael je velice výjimečná země. Máme třeba devět nositelů Nobelových cen za chemii a tak dále. Jsme první ve výzkumu. Je třeba si uvědomit, že v Izraeli jsme na ulici ve válce s Palestinci každý den. Budu velice rád, když se Palestinci zapojí do úsilí na budování Izraele. Nechápou, že čím více budou proti nám bojovat, tím více se budeme zlepšovat ve vojenském výzkumu. Jsem na to hrdý,“ řekl Bohbot.
Bojkot ano, či ne?
Hodně se probíralo i Hnutí za bojkot, stažení investic a sankce proti Izraeli (BDS), které bylo nominováno na Nobelovu cenu míru. To se snaží zvýšit ekonomický a politický tlak na Izrael, aby došlo k naplnění cílů, tedy konce izraelské okupace a kolonizace palestinských území, Golanských výšin, rovnoprávnost pro arabsko-palestinské občany Izraele a uznání práva na návrat palestinských uprchlíků. Podle Bohbota je v tomto hnutí i hodně rozumných lidí, jen nemají všechny patřičné informace o problému.
„Sionismus je nezdravá idologie. Židé si myslí, že mají tu zemi jen sami pro sebe. Jako internacionalista takové vidění světa neuznávám. Nemyslím si, že země patří jen některým lidem a jiným ne,“ podotkla Walkerová s tím, že Palestinci čelí nejdelší okupaci v historii. Ostatně Jackie Walkerové bylo v Labouristické straně pozastaveno členství za výrok, že „Židé financovali obchod s cukrem a otroky“, ale později jí bylo obnoveno.
Při debatě se oba tábory posluchačů neustále překřikovaly. Když přišla otázka právě na bojkot izraelských výrobků, Wolkerová s ním souhlasila, kdežto Bohbot se vyjádřil v tom smyslu, že spousty důležitých technologií pocházejí z Izraele, a kdyby došlo k bojkotu, „všichni by se museli vrátit do jeskyní“. Jak také později řekl, izraelská armáda musí chránit občany Izraele a za veškeré problémy v Pásmu Gazy může islamistická organizace Hamás.
Divadelní hra Lynčování
„Jsem Hitlerova noční můra“ vtipkovala poté v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, který zveřejníme později, Jackie Walkerová. Myslela tím kořeny vlastní rodiny. Její otec Jack Cohen byl Rus, aškenázský Žid, který emigroval do USA z Moskvy jako dítě v letech 1914 až 1918. Byl komunistou podporujícím myšlenku světové revoluce a osvobození všech lidí. Její matka Dorothy byla z Jamajky a měla velmi rozmanitý rodinný původ. Její předci pocházeli ze západní Afriky a do Ameriky byli přivezeni jako otroci.
Divadelní hru, vlastně „one woman show“, Lynčování předvedla v české premiéře v prostorách Autonomního sociálního centra Klinika. Hra začíná tím, že na scénu vchází matka Dorothy a ta své dítě obhajuje výpovědí o lásce, ztrátě, rasismu a odvaze. Jde o reakci na výše zmíněné obvinění Jackie Walkerové z antisemitismu a osočování v médiích.
Ostatně Walkerová je povoláním učitelka specializující se na výchovu proti rasismu. Studovala literaturu o židovském holokaustu, africké diaspoře, ale i literaturu Karibiku. Byla také místopředsedkyní britského hnutí Momentum, které vzniklo na podporu Jeremyho Corbyna poté, co se stal lídrem Labouristické strany. Dnes je v důchodu a podle svých slov jako aktivistka „ještě vytíženější, než byla kdy předtím“.
autor: Jan Rychetský
