Přejete Tvrdíkovi a spol. úspěch při jednání s Číňany?Anketa
„Dnes je Černobylská jaderná elektrárna obrovské staveniště pro mezinárodní spolupráci. Pracují zde americké, německé, anglické a francouzské společnosti. A samozřejmě i Škoda jaderné strojírenství,“ řekl na samotný úvod Gramotkin.
Odpovědnost především
„Rád bych vám popsal havárii černobylské jaderné elektrárny. Budu hovořit také o tom, jak postupujeme v současnosti, jak likvidujeme následky havárie. Chtěl bych to uvést ne tak, jak je to popsáno velmi často v knihách, časopisech. Chci vám říci něco jiného, podívat se na historii chyb a velkých činů lidí, kteří odstraňují její následky,“ uvedl ředitel. „Zvláště důležité je to pro mladé lidi, kteří studují a v budoucnosti se stanou inženýry a techniky, konstruktéry. Předpokládám, že tu sedí budoucí vedoucí společností, které se budou podílet na práci jaderných zařízení. Už dnes můžete chápat důsledky své chyby, které se můžete eventuálně dopustit. Která může způsobit takové těžké následky, na jejichž odstraňování se bude pracovat možná i sto let. Doufám, že budete dobře studovat a nikdy nedopustíte, aby k takovým chybám došlo,“ doplnil dále dvaapadesátiletý Gramotkin.
Černobyl byla první jadernou elektrárnou na Ukrajině, 11 kilometrů od hranic s Běloruskem. Celkem v provozu jsou na Ukrajině čtyři jaderné elektrárny.
Jak sovětští špioni ukradli atom
„Dějiny reaktorů začínají v roce 1943 v USA. Když 50 000 osob začalo v Kalifornské poušti budovat objekty včetně výroby reaktorů pro výrobu plutonia pro vojenské účely. V roce 1944 byl spuštěn první reaktor a byly vyrobeny prostředky pro jadernou atomovou bombu, která byla shozena na Hirošimu. Už v roce 1946 se sovětské rozvědce podařilo tuto technologii ukrást. To bylo jediné, co bylo velmi dobré v Sovětském svazu,“ pronesl za hlasitého smíchu přítomných Gramotkin a dále pokračoval: „Tato technologie byla ukradena Spojeným státům a v SSSR ihned začala výstavba podobných reaktorů určených pro výrobu vojenského plutonia. V roce 1949 už bylo první plutonium pro vojenské účely. Tyto reaktory byly výhradně používány pro armádu. Když byl vyroben první reaktor pro nevojenské oblasti, bylo jasné, že jde o velmi efektivní získávání elektrické energie. Uprostřed šedesátých let sovětští konstruktéři udělali velkou chybu. Tento průmyslový reaktor modifikovali na energetický reaktor, převedli jej do varného režimu a získávali páru a přiváděli ji na turbíny. Koncem 60. let tedy bylo přijato rozhodnutí o výstavbě Černobylské jaderné elektrárny.“
Největší havárie v dějinách lidstva
Předpokládala se výstavba ohromného staveniště, energetického uzlu. Měly být čtyři jaderné reaktory a v další etapě ještě další, které by měly mít výkon 1,5krát větší. První reaktor byl zprovozněn 26. 9. 1977, druhý 21. 12. 1978, třetí 3. 12. 1981 a čtvrtý 21. 12. 1982. „Uvedené reaktory měly zásadní problémy bezpečnostního charakteru,“ konstatoval ředitel Černobylu Gramotkin. „Dokonce už tehdy byl zpracován program na zvyšování bezpečnosti. Ale jako vždy finanční prostředky na tento program nestačily. V tomto důsledku se udála 26. dubna 1986 v 1 hodinu 23 minut 40 sekund havárie, kdy došlo ke zničení aktivní zóny reaktoru, byly zničeny konstrukce celého čtvrtého bloku a došlo k největší mimoprojektové havárii v historii lidstva. Bohužel v té době Sovětský svaz nedokázal udělat správné závěry. Dokonce ani stát nemohl přiznat, že v důsledku konstrukčních pochybení došlo k nehodě, a sovětská vláda neměla nic lepšího, než z chyby havárie obvinit personál, který v té době byl v Černobylu,“ vysvětloval. Popsal také, že zaměstnanci byli obviněni z toho, že v důsledku jejich nesprávného jednání došlo k havárii, a teprve po deseti letech, v roce 1996, bylo provedeno mezinárodní hodnocení události a připravena zpráva, ve které bylo uvedeno, že šlo o vážná konstrukční pochybení reaktoru. „Tehdy, v roce 1986, stála celá země před úkolem uzavřít zničenou konstrukci a tento úkol byl úspěšně řešen. 30. 11. 1986 byl čtvrtý energoblok, kde došlo k nehodě, uzavřen.“ Za těch 206 dní zde pracovalo na 50 000 stavebních dělníků. Začaly rozsáhlé práce, které měly za úkol zjistit, jaký je stav uvnitř energobloku, sledování stavebních konstrukcí a také paliva, které zůstalo uvnitř. Zůstalo zde kolem 200 tun paliva, které změnilo svoji formu a stav.
Pomohla G7, pomohli jsme i my
„V roce 1986 byla na všech energoblocích uskutečněna rozsáhlá modernizace, peníze se nakonec na to našly. Tato opatření byla následně provedena na všech reaktorech, které byly na území SSSR. Nicméně úroveň bezpečnosti nebyla dostatečná, neodpovídaly mezinárodním standardům, a proto bylo rozhodnuto o ukončení provozu všech reaktorů černobylské jaderné elektrárny před dobou jejich původního ‚dožití‘. Od 15. 12. 2000 probíhá vyřazování elektrárny z provozu a přeměna objektu ‚Krytu‘ do ekologicky bezpečného systému. Uprostřed 90. let země G7 prohlásily, že vytvoří Černobylský fond, kterého se následně zúčastnilo 28 zemí včetně České republiky, za což vám velmi děkujeme,“ ocenil naši zemi Gramotkin.
„Tyto práce zahrnovaly několik etap. Protože byl původní Kryt (u nás více známý jako tzv. sarkofág) realizován z velmi jednoduchých technických řešení, které by v případě zemětřesení o síle 6 a více stupňů způsobily jeho destrukci, bylo potřeba stabilizovat tento objekt a následně postavit nový, bezpečný ‚Kryt‘. Práce byly realizovány v letech 2005 až 2008 a druhá etapa, která spočívá ve výstavbě nového ‚Krytu‘, započala v roce 2007. Nyní jsme v závěru této etapy.“
Nebezpečí přetrvává
A postupná demontáž? V současnosti zatím nikde na světě podle ředitele Černobylu neexistuje technické řešení, co dělat s grafitem, který je vysoce radioaktivní, ještě může být velmi horký a zároveň může i hořet a v souvislosti s tím uvolňovat do atmosféry cesium a stroncium. „Proto v podstatě všude, kde jsou umístěny vojenské i civilní reaktory, které ukončily svoji činnost, a to se týká Velké Británie, USA, Francie nebo na Ukrajině, jsou většinou zakonzervovány na dobu 50 let a teprve po takto dlouhé konzervaci, kdy se radioaktivita snižuje přirozeným způsobem, je možné přistoupit k bezprostřední demontáži samotného reaktoru. Co se týká vybavení primárního okruhu, je uloženo v hermeticky uzavřených boxech. Nemůžeme dojít v brzké době k ekologicky přijatelnému stavu, protože poločas rozpadu plutonia je 25 000 let.“
Nyní podle ukrajinského ředitele probíhá demontáž turbíny, strojovny, už je demontován první energoblok a byla zahájena demontáž druhého energobloku. V tomto roce dojde pak na demontáž třetího energobloku. „Ihned po vyřazení jaderného reaktoru je třeba zajistit v objektu tepelný režim, to znamená, že je třeba budovat kotelnu či tepelný zdroj. Nezbytný je komplex na zpracování tekutých odpadů, dále komplex, kde budou vyráběny kovové sudy a kontejnery, a také komplex, kde bude uloženo vyhořelé jaderné palivo v suchém stavu.“ To se konkrétně v Černobylu týká prý až 22 000 vyhořelých kazet. Veškeré tyto objekty již byly vybudovány, jsou buď v provozu, nebo těsně před zprovozněním. V loňském roce jsme provedli rozsáhlé práce, které ještě nikdo nikdy nedělal. Jde o chladicí nádrž, která je pod kontrolou MAE. Tato nádrž má zhruba 22 kilometrů čtverečních, ve které se nacházelo velké množství radioaktivního odpadu, jež se tam dostalo bezprostředně po havárii prostřednictvím atmosférických srážek. Nyní je provoz nádrže ukončen a sledujeme její bezpečnost. Hladina nádrže je o sedm metrů vyšší než hladina okolní řeky Pripjati. Nejsložitějšími objekty jsou samozřejmě zničený čtvrtý blok a objekt „Kryt“. Další rekonstrukční práce spočívaly v demontáži starého ventilačního komínu. Představte si, že jde o 150 metrů vysoký komín, který stál mezi třetím a čtvrtým energoblokem. Představte si, že by například došlo k poruše jeřábu a jakýkoliv fragment by upadl do čtvrtého energobloku. To by nám společnost už vůbec neprominula. Naštěstí nedošlo k žádné nehodě,“ konstatoval evidentně spokojený ředitel.
Práce jako na … elektrárně
„Pod novou ochrannou konstrukcí se bude moci vyjímat palivo z energobloku a demontovat nestabilní konstrukce, které se nacházejí uvnitř. Práce úspěšně pokračují. Nejsložitější je, že nikdy nikdo takový objekt nebudoval. Tento objekt má být využíván v průběhu následujících sto let a musí být zajištěna antikorozní ochrana objektu na sto let bez možnosti, aby se obnovoval antikorozní nátěr. Protože nikde na světě ještě taková ochrana nebyla vymyšlena, maximálně na 25 let následujícím obnovením antikorozní úpravy na 50 let, se nám povedlo najít technické řešení na ty inkriminované roky. V tomto roce bude tato ochrana nasunuta na tento blok a v následujícím roce zahájíme přípravu k jejímu zprovoznění. V příštím roce tedy přikročíme k vyjmutí paliva ze čtvrtého energobloku, a protože bude mezinárodní soutěž, vyzývám vás k účasti,“ pobídl přítomné Gramotkin.
„Nedopusťte proto přehmaty, kterých se dopustili naši kolegové v minulém století a jejichž následky musíme nyní stále likvidovat,“ apeloval dále. „Jsem velkým patriotem jaderné energetiky, protože není jenom ekonomicky výhodná, ale je to i velké sociální zadání, vzdělávání pro naše studenty. Jsou to současné technologie a lidé musejí projít touto cestou. Měla by se zvětšovat bezpečnost jaderných objektů. Teď vyřazujeme z provozu reaktory první generace. Na kterých byly z dnešního pohledu velké nedostatky z hlediska bezpečnosti. Lidstvo to samozřejmě bere v úvahu. Nové pokolení už s tím počítá a respektuje ty nové požadavky. Vezměte si první letadla, ačkoliv velmi padala, lidé nezatratili leteckou dopravu, ale naučili se. Musíme pracovat tak, aby se takové incidenty více neopakovaly. A takové zadání je samozřejmě mnohem širší, než je pouhý provoz jaderné elektrárny. Prosím vás ale o jedno, učte se dobře a nedělejte chyby.“
Na dotaz, proč se v objektu nestaví nová elektrárna, odpověděl Gramotkin následovně: „Prakticky jsme ztratili technologii, ale vy můžete. Škodovka to na rozdíl od nás ještě umí. Ostatně už probíhají jednání s možností vaší účasti.“
Pro ParlamentníListy.cz pak ředitel na otázku, zda se stavba „nepere“ s turistickým ruchem, protože Černobyl je poměrně známým a vyhledávaným místem zájezdů, ředitel odpověděl: „Máme zájem na tom, aby lidé ze států, které přispěly, mohli vidět, jak se realizují projekty, a proto se organizují tyto návštěvy. Není v tom problém, pokud jsou dodržena všechna bezpečnostní pravidla.“
A peníze? Vzhledem k současné situaci na Ukrajině? „Bohužel jsme velmi omezeni v našich prostředcích. Umožní nám to udržovat v bezpečném stavu celý areál, ale neumožní efektivně využívat třeba nové technologie,“ uvedl na závěr pro PL Igor Ivanovič Gramotkin. Elektrárna je podle něj spravována ministerstvem pro ekologii.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
