Zaorálek se vrátil k předešlé dvoudenní schůzce s ambasadory a státními úředníky, na které se řešily poznatky o migrační krizi. „Řešila se situace a poznatky, které jsou k dispozici o migraci ze zdrojových, tranzitních a cílových zemí, jež teď zpracujeme,“ vysvětlil český ministr zahraničí s tím, že šlo především o jakési politické zadání toho, co mají dotyční lidé řešit. „Naši pozici potřebujeme vysvětlovat i v ostatních zemích a byl to z tohoto úhlu jakýsi pohled na Evropu zvenku,“ doplnil.
„Když Evropská komise řekne, že očekává tři miliony uprchlíků, je to pro migranty vlastně takové povzbuzení,“ řekl Zaorálek s tím, že se podle něj na diplomatickém poli toho nedělá dost. „Německý ministr zahraničí sice jezdí po zemích, kde se snaží podat informaci, ale to je málo. Chce to dělat společně,“ dodal sociálnědemokratický ministr s poznámkou, že to vypadá, že má Evropa dveře dokořán.
Základem k přijímání uprchlíků jsou registrační centra
Podle něj byly poznatky, které zazněly na schůzce, velmi závažné, a tak se rozhodl, že je použije v pondělí na jednání ministrů, kde vznese jako hlavní bod jednání řešení na ochranu vnější hranice EU. „Potřebujeme podrobně sledovat osud naší pomoci, abychom měli informace, jak ta pomoc funguje,“ řekl dále a následně vysvětlil stanovisko ministra vnitra Chovance (ČSSD) o tom, že Česká republika nepřijme žádné uprchlíky, protože nejsou funkční registrační centra.
„Trváme na tom, že aby měla to přijímání smysl, musí fungovat registrace. Do konce roku tedy nikoho nepřijmeme, protože registrační centra jsou absolutně nefunkční, nicméně jsme v příštím roce připraveni přijmout 900 azylantů,“ řekl dále k migrační krizi.
Následně se český ministr zahraničí vyjádřil i k možnému, tedy pro něj spíše nemožnému vyslání pozemních sil do Sýrie. „Neuvažujeme o tom, že bychom nasadili do Sýrie pozemní vojáky, protože máme zkušenost z intervence z Iráku či Afghánistánu a dnes můžeme starostlivě bilancovat, jaké jsou jejich následky,“ řekl v televizi. Východiskem je podle něj najít politické řešení v diskusi například s Íránem nebo Saúdskou Arábií, a to za pomocí Spojených států a možná i Ruska.
Britům by se měla říci pravda
„Pokud budeme do těchto zemí posílat dál zbraně nebo vojáky, tak to bude eskalovat. Je to vlastně prodlužování utrpení těch lidí,“ popsal, jak vidí řešení on, a reagoval i na návrh britského premiéra Davida Camerona a jeho požadavky na Evropskou unii. „Pokud přijdete jako člen EU do Velké Británie a šest měsíců tam nenajdete práci, musíte odejít, to je diskriminace,“ rozčílil se Zaorálek v televizi s tím, že britští politici navíc své občany klamou, protože pokud má jejich země vystoupit z EU, tak by logicky neměla využívat ani její výhody. „Mělo by se jim říci, že chtějí-li využívat EU, tak také musejí platit,“ dodal.
„Existují určité oblasti, kde potřebujeme EU posílit, jako je třeba řešení finanční krize, které se řešilo v létě, ale pak je tu třeba příklad migrace, kde by měla být kontrola spíše v rukou našeho státu,“ řekl s tím, že tedy neplatí, že by mělo být vše užší. „V některých oblastech si chceme své pravomoci udržet a v některých je naopak třeba spolupracovat,“ řekl ministr zahraničí na závěr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
