„Vztahy mezi Velkou Británií a Ruskem byly na bodu mrazu až příliš dlouho a nyní přišel čas na opětovné sblížení. Ovšem ve své době bylo ochlazení vzájemných vztahů naprosto opodstatněné. Velvyslancem v Moskvě jsem byl v době, kdy ruské bezpečnostní služby zavraždily Alexandera Litviněnka. Stal jsem se sám terčem zastrašování a obtěžování. Následně došlo k anexi Krymu, sestřelení MH17 a Rusové navíc podporovali Asada v Sýrii,“ argumentuje Brenton.
Seznam ruských hříchů je dle Brentona velmi dlouhý a vzájemná nedůvěra je zakořeněna hluboko. „Ze všech západních národů jsme nastolili vůči Rusku nejtvrdší kurs. Volali jsme po nejpřísnějších sankcích, odmítli jsme mírovou iniciativu Francie a Německa. A zatímco Spojené státy se dohadují s Rusy nad řešením války v Sýrii, my si stále stojíme za požadavkem na odchod syrského prezidenta z jeho funkce,“ konstatuje Brenton, který v Rusku působil mezi lety 2004 a 2008.
Brenton poukazuje na skutečnost, že i mnoho jiných západních zemí se nyní snaží své vztahy s Ruskem normalizovat. „Stále více ministrů i premiérů se stavuje v Moskvě. Podpora pro další sankce slábne a právě proto bychom i my měli svůj postoj přehodnotit. Jednak proto, že tím trpěla naše ekonomika, a navíc se sankce nijak neosvědčily. Ruská politika zůstává neměnná a sankce navíc naopak ještě více stmelily ruský národ v jeho podpoře Vladimira Putina.“
Celý text v angličtině najdete ZDE.
Za ještě znepokojivější považuje Brenton to, že hluboká propast mezi Ruskem a Západem signalizuje novou studenou válku. „Něco takového je třeba utnout hned v zárodku. Obraz revanšistického Ruska je stejně nesmyslný jako obraz agresivního Západu. Rusko nemá chuť ani sílu jít do války. Jeho výdaje na armádu tvoří jen pouhou desetinu výdajů NATO, nemluvě o slabší ekonomice. Velká Británie by měla své postoje změnit, protože Rusové nás vnímají jako jestřáby. Zlepšení našich vztahů by bylo důležitým krokem s mezinárodním přesahem.“
„Netvrdím, že bychom neměli být ostražití. V rámci NATO musíme ukázat svou připravenost postavit se vůči jakémukoli dobrodružství Ruska. Nicméně vedle toho musíme hledat oblasti, kde je možné dosáhnout spolupráce. Změna britské vlády otevírá nové možnosti i vzhledem ke konfliktu na Ukrajině. Na uzavření dohody v Sýrii potom máme stejný zájem jako Američané, což by nám následně umožnilo soustředit se na skutečného nepřítele – Islámský stát,“ konstatuje bývalý britský diplomat.
„Ministr zahraničí Boris Johnson na rozdíl od svého předchůdce Philipa Hammonda uznává, že je třeba uzavřít smlouvu s ‚ďáblem‘ ohledně Sýrie a připustit, že za mizernou situaci na Ukrajině může mimo jiné také neschopnost diplomacie Evropské unie. Johnsonovi jistě neuniklo prohlášení ruského ministerstva zahraničí, které vybízelo k nastolení užších vazeb mezi oběma zeměmi. Je třeba sice i nadále zůstat obezřetnými, ale zároveň přijmout fakt, že ledy se prostě musí pohnout.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
