Co přesně tedy hnutí Žít Brno navrhlo a proč bere iniciativu do vlastních rukou? „To byl čistě symbolický akt, my jsme se už nemohli dále dívat na to, jak náš premiér vnímá naši republiku jako tak nesebevědomý stát, který není schopen si poradit se začleněním několika desítek migrantů. A my jako hnutí Žít Brno jsme chtěli říct, že se na to díváme jinak, a chtěli jsme dát příklad toho Brna, kde poslední čtyři roky děláme velmi úspěšně politiku integrace, a na tom příkladu ukázat, že to není žádný problém,“ načal relaci Martin Freund z hnutí Žít Brno.
Vydělala Česká republika na členství v Evropské unii?Anketa
„Hnutí Žít Brno se samozřejmě může vyjadřovat, k čemu chce; ale za sebe stejně tak jako pan Hollan. Aby si ale hnutí Žít Brno vzalo jakoby nějakou kompetenci hovořit za celé Brno, to znamená za aglomeraci, která má dnes kolem 400 tisíc obyvatel, mi přijde trochu drzé,“ řekl někdejší poslanec za ANO Bohuslav Chalupa.
Konzultovalo tedy hnutí Žít Brno celou akci alespoň s koaličními partnery v Brně? Nešlo spíše o hurá akci? „Já se domnívám, že pan Chalupa si prostě tu výzvu špatně přečetl. To je prostě výzva hnutí Žít Brno, tak byla koncipovaná, tak byla myšlená. Samozřejmě nemluvíme za celé Brno,“ odpověděl Freund. Podle něj mělo hnutí kompetenci vyjádřit se k sociální oblasti, a tedy nepotvrdil, že by Žít Brno svou výzvu předem s někým konzultovalo.
Fotogalerie: - Protiimigrantské a protiislámské demonstrace
„Myslím si, že by bylo velmi úsměvné, kdybychom takovouhle věc řekli kvůli volbám. Tohle je samozřejmě nějakým způsobem kontroverzní a třeba nám to u některých voličů nepomůže. My si ale prostě myslíme, že je důležité a správné takovéhle věci říkat, a myslíme si, že tyhle věci říká málo lidí, že se z nás stal národ, kde se politické strany předhánějí, kdo víc odmítne uprchlíky, kdo bude menší vítač, a my jsme prostě chtěli jen říct: Proboha, vždyť jde o několik desítek lidí, kteří prostě prchají z pekla a potřebují pomoc. A my máme nějaké závazky, jsme členy Evropské unie a možná, kdybychom se sami dostali do podobné situace, tak bychom byli rádi, kdyby nám někdo pomohl. A to mluvím jak o těch uprchlících, tak o těch státech, které jsou tím nejvíc zasaženy, jako je třeba Itálie,“ pokračoval Freund.
Kloní se Bohuslav Chalupa k tomu, že jde o předvolební teatrální gesto? „Já se domnívám, že to splnilo ten účel, že hnutí Žít Brno na sebe upozornilo teď, v předvolebním období. To, co tady řekl pan kolega, co je o hnutí Žít Brno obecně známo, tak to je jejich vizitka. Je to důkaz toho, že jsou naprosto nekompetentní v této otázce. Tady nejde o žádných čtyřicet lidí, kterým Česká republika nemůže, nebo nechce pomoct, tady jde o zachovávání nějakých základních principů. Pan kolega si neuvědomuje, že dnes existuje nějaká V4, kde existuje společná politika k tomu, jak se budeme stavět k řešení migrační krize a k azylové politice. Jsou tu určité otázky související s obranou Schengenu a tak dále. Já se na to dívám zejména z hlediska bezpečnosti, a pokud tady někdo vyměňuje bezpečnost za jakési úlitby někde jinde, tak to tedy v žádném případě a nikdy s tím nebudu souhlasit,“ odpověděl Chalupa.
Fotogalerie: - Vystěhují Bedřišku?
Marcela Augustová namítla, že kladné politické body se na zvýšené migraci v Česku udělat nedají. „Dneska ani nejde o vydělávání bodů. To, co říká hnutí Žít Brno, je v podstatě nepodstatné. Ty věci se odehrávají v rámci evropské politiky i v globálním měřítku, a pokud někde v roce 2013, 2014, 2015 došlo k tomu, že Evropská unie nebyla kompetentní k tomu řešit tu migrační krizi, nastaly další chyby a dodnes tu máme Frontex, který má tisíc mužů, NATO se tváří, že ho to moc nezajímá, dělají jakési pozorovací mise, hranice Schengenu nejsou chráněné, my nevíme, kolik obdržela Itálie a Řecko na to, aby zajistily pobřeží, nebo námořní hranici, takže tady se v podstatě nic neřeší a hledají se náhradní způsoby. Tady hnutí Žít Brno působí nějakým způsobem na city, ale ten problém je skutečně bezpečnostní. Česká republika si nemůže dovolit po nějakém vydírání přijmout jediného migranta tímto způsobem, protože by to znamenalo poškození naší suverenity. Znamenalo by to vpuštění toho trojského koně na naše území a ty dveře už by potom nikdo nezavřel,“ vysvětlil Chalupa.
Jak hodnotíte svou osobní ekonomickou situaci?Anketa
Česká televize k tématu oslovila zástupce všech 26 statutárních českých měst. Primátoři osmi měst by prověřené uprchlíky přijali, naopak jedenáct představitelů měst by nevzalo vůbec žádného. U sedmi dalších byla odpověď nejasná, avšak často se odkazovali na oficiální vládní politiku, která je k uprchlíkům odmítavá.
S přijetím uprchlíků by neměli problém v Karlových Varech, v Plzni, v Jihlavě, v Děčíně, v Mladé Boleslavi, v Hradci Králové, v Pardubicích a v Přerově. „V Mladé Boleslavi by uvítali kvalifikované odborníky, třeba lékaře nebo zdravotní sestry,“ uvedla u interaktivní mapy Světlana Witowská. Hradec Králové má prý také dobré zkušenosti. „V Hradci Králové žije několik syrských rodin a není s nimi žádný problém, jsou to vzdělaní lidé, obchodníci, stomatolog a jsou naprosto v pořádku. Několik lidí, dvě tři rodiny, není problém dočasně přijmout, pokud budou dodržovat naše pravidla,“ vyjádřil se Zdeněk Fink, primátor Hradce Králové. Dodal ovšem, že musí jít ale o lidi stižené válkou, a nikoli ekonomické migranty. Jejich počet zároveň musí zůstat v řádech jednotek a desítek.
Proti i jen dočasnému přijetí uprchlíků se vyslovili primátoři Chomutova, Mostu, Teplic, Kladna, Prahy, Prostějova, Zlína, Ostravy, Karviné, Frýdku-Místku a Havířova. „Zásadně proti jsou primátoři Zlína, Karviné, Kladna, nebo Teplic,“ doplnila Světlana Witowská.
Otázka na oba hosty studia zněla, zda města skutečně mohou v této věci rozhodovat sama, nebo zda se musí držet vládní politiky. „Domnívám se, že města mohou vyjádřit svůj názor, nicméně odpovědnost má vláda a Parlament, takže ta věc je celkem jasná,“ shrnul vše Chalupa. „V tomhle se shodneme, ty kompetence má vláda. Na městech je to, aby ve chvíli, kdy tam cizinci, nebo uprchlíci přijdou, tak aby zajistila stabilní a dobré prostředí pro integraci,“ reagoval Freund.
Jaký počet migrantů si tedy Martin Freund představuje v Brně? A co praktická stránka věci? Jak ty lidi vybrat, kde je ubytovat? Jak je prověřit a kdo to všechno zaplatí? „To je samozřejmě věc státní politiky. My máme jakousi legislativu v oblasti azylu. Tady pan Chalupa zmínil, že bychom snad byli nezodpovědní v oblasti bezpečnosti, tak samozřejmě ti lidé by byli prověřováni, jestli mají nárok na azyl a na doplňkovou ochranu. Na to jsou standardní procedury, na těch městech potom je, aby zajistila to prostředí pro to, aby se ti lidé mohli dobře integrovat,“ zopakoval Freund.
„Bavili jsme se o podílu z těch 450 uprchlíků, kteří byli nedávno zachráněni, tuším ve Španělsku. Většina z nich byla z Eritreje a ze Somálska. Eritrea je země, které se přezdívá „africká KLDR“, čili velmi tvrdá totalita, tam lidé opravdu utíkají z pekla. V Somálsku je několik desítek let občanská válka, těžko jde hovořit o ekonomických migrantech,“ dodal Freund na adresu případných hostů v České republice. I Češi by prý mohli přijmout třeba padesát takových uprchlíků.
„Rozhodně nejsem ochoten a myslím si, že řada obyvatel Česka není ochotna nést odpovědnost za chybná rozhodnutí takzvaných VIP bruselských politiků, kteří v podstatě neudělali nic. Pokud neproběhne reforma EU a jejích orgánů a nedostanou se tam lidé, kteří budou kompetentní a nebudou zamrzlí v čase, tak se nic moc nezmění do doby, než se stane nějaký skutečně velký malér,“ opáčil Chalupa.
„Budu se zajímat o to, kolik stály ty letáky v arabštině, které vyšly v Brně. Kolik se dalo peněz na učitele arabštiny pro úředníky na magistrátu města Brna, protože jestli se nepletu, tak úředním jazykem v České republice je čeština, nikoliv arabština. Mám veliký problém s tím, že zjišťuji, že řada těch neziskových organizací se na tom skutečně přiživuje, a už toho začíná být, myslím si, tak akorát,“ pokračoval dopálený Chalupa.
„Mě to mrzí, pan Chalupa míchá páté přes deváté. Já myslím, že v tom nemá úplně jasno. Je samozřejmě hloupost tady strašit nějakým zlým Bruselem v otázce toho, jestli sem migranti přicházet budou, nebo nebudou. Ti migranti samozřejmě přicházejí ze zemí, které jsou vysoce nestabilní, kde jsou tvrdé totalitní režimy, kde je válka, kde jsou klimatické změny, a oni prostě přicházet budou, i kdybychom se stavěli na hlavu, i kdyby se pan Chalupa stavěl na hlavu. Ve chvíli, kdy vám přistane loď plná migrantů na břehu, tak ji nemůžete potopit. Vy jim nějakým způsobem musíte pomoct, musíte se o ně postarat,“ opřel se do svého soka Martin Freund ze Žít Brno.
„Co se týče učitelů arabštiny, to je samozřejmě hloupost, nic takového v Brně nefunguje, já bych panu Chalupovi doporučil, aby četl seriózní média, nikoliv třeba některá média, která šíří dezinformace. Co se týče těch letáčků v arabštině, to je pravda, ty distribuujeme do cizineckých komunit v těch jazycích největších cizineckých minorit v Brně. To je arabská, vietnamská, ruská, ukrajinská a rumunská. Stejně tak máme tyto interkulturní pracovníky. Já si myslím, že je pouze zodpovědné, když ve chvíli, kdy vám ve městě žije 30 tisíc cizinců, že se s nimi radnice snaží komunikovat, že se je snaží nasměrovat na české úřady, aby si třeba mohli najít ten kurz českého jazyka, aby byli schopni si najít práci, zkrátka aby byli schopni se začlenit,“ pokračoval Freund.
Fotogalerie: - Na Ukrajině
Marcela Augustová připomněla případ pokusu nadačního fondu Generace 21, který přivezl z Iráku několik rodin. Těm se ale v Česku nelíbilo a nakonec odešly do Německa. „Lidé z nadačního fondu mluvili o podrazu,“ dodala Augustová.
„Mě by zajímalo, aby se nám pan Freund pochlubil, jak se jemu, nebo hnutí Žít Brno podařilo za těch několik let integrovat romskou menšinu,“ zeptal se na závěr Bohuslav Chalupa. Žít Brno přitom označil za neziskovku, proti čemuž se Freund ostře ohradil. „Vy v podstatě děláte to, co dělají neziskovky,“ odbyl ho Chalupa.
„Máme projekt Rapid rehousing, který získal všechny evropské ceny na sociální úrovni, které projekt může získat. Lidé v bytové nouzi jsou schopni si bez dluhů udržet bydlení, být dobrými sousedy, najít si práci, myslím si, že je evidentní, že tu práci děláme dobře,“ reagoval Freund.
Celá relace měla ještě silné dozvuky na sociálních sítích. Hlavní tvář hnutí Žít Brno Matěj Hollan byl šokován výkonem Bohuslava Chalupy, kterého překřtil na Václava Chalupu, olympijského medailistu ve veslování.
„Jako musím říct, že po shlédnutí Událostí, komentářů jsem se začal fakt vážně bát o naši bezpečnost. V duelu s Martinem Freundem tam byl býv. poslanec a současný poradce ministra obrany (a kandidát na šéfa GIBS!!!!!), Václav Chalupa z hnutí ANO, a to bylo něco neuvěřitelnýho. Ten chlap neví vůbec nic o Státním integračním programu, evidentně vůbec netuší, jak funguje azylová politika, jako borec z nonstopu tam žvanil o tom, že pár desítek lidí na našem území představuje ohrožení bezpečnosti, a hlavně se nás snažil diskreditovat tím, že komunikujeme s cizinci na našem území v jejich řeči (tedy i arabsky) a že by ho jako zajímalo, kolik to jako stojí. Martin tomuto expertovi na bezpečnost zkoušel vysvětlit, že právě integrační programy jsou prevencí rizikového chování,“ napsal Hollan.
Podle Hollana připomíná Chalupa „borce z nonstopu“ a o problematice vůbec nic neví. Chalupa je momentálně uchazečem o post šéfa GIBS.
Bohuslav Chalupa na svém profilu pouze suše zopakoval, že si stojí za svým, i kdyby se Matěj Hollan a spol. na hlavu stavěli.
K celému pořadu se vyjádřila i někdejší poslankyně za hnutí ANO a novinářka Jana Lorencová. „Kdo dneska sledoval Boba Chalupu na ČT, musí mu tleskat,“ napsala Lorencová. Lituje Brňanů, neboť je na radnici zastupuje hnutí Žít Brno. Podle ní je v Brně nejspíše poskrovnu rovných a čestných chlapů, jakým je například Bohuslav Chalupa.
Psali jsme:
autor: Marek Korejs
