Podzemní železnice je potřebná kvůli tomu, že MHD nad povrchem už kapacitně nestačí. Zastavovala by i u plánovaného vlakového nádraží, které má být mimo centrum v místě dnešního dolního nádraží u řeky.

Podání žádosti o peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury dnes schválili radní Brna. Fond může pokrýt až 100 procent nákladů na studii. Podle Chvátala se finalizuje zadání a poté bude možné vybrat zpracovatele studie. Práce na ní by měly začít příští rok a potrvají rok a půl. Pracovat bude se třemi variantami, a to podzemní železnicí, metrem nebo tramvajovým diametrem. Pokud se podle Chvátala ukáže podzemní dráha jako potřebná a zvolí se pro ni železniční varianta, mohlo by se podle optimistických návrhů při zajištění financování začít stavět třeba i za čtyři pět let. Zatímco u železniční varianty by mohlo město čerpat peníze od státu, u tramvajového diametru by bylo investorem město. Podle Chvátala by pak bylo otázkou, zda by na to město mělo peníze. Náklady na podzemní železnici se pohybují v miliardových částkách. Brno má roční rozpočet kolem 15 miliard.

O podzemní dráze se v Brně mluví desítky let. Měla by spojit budoucí hlavní nádraží v místě dnešního dolního nádraží s tratí na Tišnov v Králově Poli či Řečkovicích a má výrazně odlehčit přetíženým tramvajovým linkám v severojižním směru. Řada odborníků poukazuje na to, že bez podzemní dráhy bude velice komplikované obsloužit nové hlavní nádraží, jež by mělo stát desítky miliard, a doprava mezi současným a budoucím hlavním nádražím bude velmi hustá a může kolabovat. Nové nádraží je ale potřeba kvůli tomu, že nynější už kapacitně nestačí.