Konference je zároveň setkáním předsedů obdobných soudů z Chorvatska, Maďarska, Polska, Slovinska a Slovenska.
Podle Brožové jsou v každé společnosti přítomné totalitní prvky. "Již dnes je na národní úrovni patrné, že i demokraticky zvolené vlády vykazují čitelnou tendenci k zeslabování nezávislosti moci soudní. A přitom se stále častěji pro nedostatek politické vůle ke shodě a ke kompromisu obracejí na soudy, aby vzápětí varovaly před soudcokracií," řekla Brožová. Země bývalého východního bloku jsou podle ní díky historické zkušenosti schopné totalitární tendence lépe rozeznávat.
Množství norem vytěsňuje svobodu
Zároveň Brožová poukázala na "stále rostoucí lavinu norem" na evropské úrovni. "Přitom je zjevné, že množství norem, pravidel chování, vytěsňuje prostor pro svobodu," řekla Brožová. Kritizovala také "vágní pojmy" v zákonech, které jsou podle ní zneužitelné k čemukoliv. Zmínila například pojem "veřejný zájem".
Konkrétním tématem dnešní konference je zkušenost a aplikací evropského práva, které přineslo revoluci v soudnictví v Česku i dalších členských zemích EU. Problematický je například výklad takzvaných temporálních účinků evropského práva. Jde o případy, které se staly před vstupem do EU, ale soudy o nich rozhodují až po vstupu. Soudní dvůr EU přitom výklad ponechal národním soudům.
Další závažnou otázkou je to, zda má komunitární právo za všech okolností přednost před českým ústavním pořádkem. Některé země, například Německo nebo Česko, tento princip zatím neakceptovaly. "S tímto modelem nelze žít trvale, bude třeba najít nějaké východisko z této situace," řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Český Ústavní soud se například v kauze slovenských důchodů postavil proti stanovisku Soudního dvora EU a rozhodl, že evropští soudci postupovali "ultra vires", tedy za hranicí svých pravomocí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk
