Miřejovský nejprve popsal, že většina lidí je v Řecku velmi nervózních z budoucnosti. „Někteří lidé říkají, že návrat k drachmě by byl lepší než současná nejistota,“ uvedl s tím, že ale většina lidí podle průzkumů stále věří v nějakou dohodu, která bude lepší, než jakou věřitelé nabídli dřív.
V Bruselu nastal mezi politiky rozkol
Kateřina Procházková si z Bruselu posteskla, že má jen velmi málo informací. V Bruselu je prý zřejmý rozkol mezi tamějšími politiky. Někteří říkají, že jsou připraveni na grexit. „Jsou tu i optimisté, kteří říkají, dejme Řecku šanci. A varují, že grexit by mohl mít dopad na celou EU i na euro.“
Miřejovský pak z Athén doplnil, že tamní taxikáři říkají, že mají jen asi 30 % zákazníků, než co měli ještě před měsícem. „V restauracích je mnoho prázdných míst, před měsícem mívali plno,“ popsal s tím, že do turistických resortů problémy nedorazily. Turisté se prý nemusejí ničeho bát, ale měli by si vzít hotovost.
Procházková pak doplnila, že hlasy skupiny politiků, která chce Řecko udržet v eurozóně, slábnou. „Slyším, že je to poslední šance pro Řecko, už nemáme sílu dále vyjednávat,“ uvedla Procházková.
Řecko překlenovací úvěr dostane
Macháček považuje za možné, že Řecko překlenovací úvěr sedm miliard euro dostane. Naproti tomu Prouza považuje to, že Řecko nyní žádá o překlenovací půjčku, za troufalé. „Pokud půjčka, tak za velmi přísných podmínek. To je ale pro Řeky téměř nezkousnutelné,“ podotkl.
Kovanda k tomu řekl, že pokud Řecko nedostane další nouzové půjčky, bude si muset vytvářet vlastní měnu, byť ve formě dlužních úpisů.
Kovanda odmítl srovnávat propad řecké ekonomiky s jinými státy, například s Irskem nebo s pobaltskými zeměmi, které také prošly hlubokou krizí a tvrdými úspornými opatřeními. „V Pobaltí nebyla 60% nezaměstnanost mladých,“ uvedl. Upozornil, že i kdyby došlo ke grexitu, tak by sice mohlo dojít k růstu exportu, vzniku nových firem, ale až tak za dva, tři roky. „Po tu dobu bude Řecko v tíživé situaci. Bez rozsáhlé humanitární pomoci by se neobešlo, už teď jsou zprávy o nedostatku léků.“
Upozornil ale i na to, že celá věc nemá jen čistě ekonomický aspekt. „Do toho může vstoupit Moskva, která se nabídne, ale nebude chtít pomoc zadarmo. Řecko je odepsáno v Bruselu ekonomicky, ale ne geopoliticky. Je vidět stupňující se tlak Washingtonu, aby Řecko nezůstalo bezprizorním státem,“ uvedl a upozornil, že Libye leží jen 350 km od řeckých břehů, v zemi je spousta uprchlíků. „To bude muset tak jako tak řešit celá Evropa,“ poznamenal Kovanda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
