Proto je třeba podle Klause začít mluvit rozhodněji a vyslovovat teze, které by neměly být zamlčovány. Je také třeba postavit se diktátu jediného správného názoru.
„Tento diktát cítíme,“ napsal Klaus s tím, že se ani se zdánlivě nevinnou nadsázkou nahlas nemá mluvit, což si nedávno na karlovarském festivalu vyzkoušel i Marek Eben.
„S dnešní debatou o Ukrajině je to velmi podobné,“ píše dále Klaus.
„Majitelé správného, politicky korektního názoru jsou pevně přesvědčeni, že zastánci od nich se lišících názorů jsou buď placení Putinovi agenti, nebo naprostí hlupáci. Řekněme jasně, že dnes existující jednosměrná propaganda a podlehnutí takové propagandě jsou cestou do nového poddanství a nesvobody.“
Psali jsme:
Václav Klaus se také vymezuje proti těm, kdo ho obviňují, že zpochybňuje fakt, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko, či Putin.
„O tom, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko a Putin (v jakémkoli pořadí těchto slov) nikdo racionálně uvažující nepochybuje. Alespoň já nikoho takového neznám. Obviňovat některé z nás, že tento fakt zpochybňujeme, je dětinská hloupost. O tom, že ruská armáda bojuje na Ukrajině, a nikoli ukrajinská v Rusku, nemůže být sporu.“
Líbí se vám kampaň, ve které SPOLU staví Babiše vedle Putina?Anketa
„Kdo se odvažoval říci, že by končit neměla, byl označován za putinovskou loutku, za někoho, komu nejde o tisíce lidských obětí ani o hrozné materiální a finanční škody.“
V této souvislosti Klaus upozorňuje na to, že nebylo možné spekulovat, odhadovat, hledat vysvětlení, proč to Putin udělal, proč toto obrovské riziko podstoupil, jaké důvody – i kdyby ne obhajitelné, alespoň srozumitelně formulované – ho k tomu mohly vést.
„Se vší vážností nejsou diskutovány argumenty o obavě Ruska z obkličování svého teritoria členskými státy NATO,“ myslí si Václav Klaus a podotýká, že ty samé argumenty používají takové autority, jako papež František, Henry Kissinger a německý prezident Steinmeier.
Fotogalerie: - Rusko je teroristický stát
Podle bývalého prezidenta se nemluví ani o tom, že nepřátelství Ukrajiny vůči Rusku a vůči ruské menšině na Ukrajině rostlo po celou dobu od oranžové revoluce a Majdanu až do letošního února. Ale nejsou diskutovány ani argumenty o snaze USA získat po neúspěších v Iráku, Afghánistánu a Sýrii nějaký geostrategický úspěch a zasloužit si tak pověst a postavení světového lídra.
To jsou z Klausova pohledu otázky, které by ve svobodné společnosti neměly být zamlčovány. A jejich tazatelé umlčováni.
„Stejně tak už dávno nastal čas diskutovat dosud podceňované náklady na vedení a pokračování války a začít se zabývat tím, jak se tyto náklady dělí mezi jednotlivé – přímé i nepřímé – účastníky tohoto tragického konfliktu.“
Naše překotnost v posílání zbraní a v přijímání uprchlíků je toho podle Klause součástí. V této souvislosti zmínil ale i svoje hlavní teze, týkající se ukrajinského konfliktu.
– Rusku se tato válka nemůže vyplatit, nejvíce na ni doplatí obyčejný Rus;
– velké náklady nesou a ponesou všechny další země, které se do toho tak či onak „zaplétají“;
– válka začala v těžké chvíli. Svět byl následkem vývoje posledních desetiletí méně svobodný, méně demokratický a ekonomicky v nedobré kondici i bez rusko-ukrajinské války;
– nemáme vlastní zahraniční politiku, stačí nám „odezírat“ z úst paní Leyenové. To nám zabraňuje formulovat vlastní pozice a o nich svobodně diskutovat;
– po upadnutí do energetické pasti způsobené bojem s klimatem se dostáváme do další pasti kvůli svému angažmá v konfliktu;
– Ukrajina nebyla za třicet let schopna vytvořit reprezentativní vládu zastupující její vysoce heterogenní obyvatelstvo, a i proto nemohla provést elementární politickou a ekonomickou transformaci, kterou po komunismu neprovést bylo osudovou chybou;
– rozšiřování NATO až k hranicím Ruska vedlo k neklidu a zvyšování nervozity v této části světa;
– válka na Ukrajině není ve své podstatě rusko-ukrajinskou válkou (i když tam bojují ruští a ukrajinští vojáci), ale válkou Ruska a Západu. Je to pokus o rekonstrukci mocenského uspořádání současného světa.
Rozvinout každou z těchto vět by podle jejich autora vyžadovalo celou knihu, ne jen článek.
V závěrečné části svého textu se Václav Klaus zabývá vlivem ukrajinského konfliktu na světový řád, či rovnováhu sil v Evropě. Podle něj je evidentní, že mimo jakoukoli vážnou diskusi zůstávají i náklady této války, které nejsou přímo měřitelné - a už vůbec ne vyjádřitelné penězi.
Podporujete zavedení eura v ČR? (Ptáme se od 25. 7. 2022)Anketa
„Tento řád my, kteří jsme prožili komunismus, považujeme za absolutní hodnotu a nejsme ochotni se ho zříci,“ pokračuje bývalý český premiér.
Přesto jsme podle Klause svědky toho, jak se tento řád postupně vytrácí a je narušován zelenou ideologií, je narušován feminismem, který se v posledních dekádách převtělil v agresivní genderismus, je popírán kosmopolitismem, multikulturalismem a s ním spojeným hrubým útokem na národní stát, je strašlivě oslabován odporem rebelů všeho druhu a všech ideologií k většinové demokracii (místo majorit začaly být adorovány minority všeho druhu), je decimován líbivým humanrightismem (který s obhajobou skutečných práv člověka neměl a nemá nic společného), je podrýván americkým unilateralismem (a odvěkým přesvědčením Američanů o nároku USA na vytváření světa k obrazu svému).
Jakákoli kritika Západu je dnes z pohledu Václava Klause prezentována jako nekritika (nebo antikritika, ne-li dokonce podpora) Putina. To je sice absurdní, ale v dnešním povrchním headlinovém a internetovém světě těžko vyvratitelné.
„Negativně jsou hodnoceny jakékoli výzvy k jednání. Je to interpretováno jako přijetí statu quo na bojišti, jako záměrné znevýhodnění Ukrajiny a jako forma skryté podpory Ruska. Opravdu si někdo myslí, že je možné docílit ukončení války bez jednání?
Podle bývalého prezidenta je třeba začít brát vážně i informace o tom, že Ukrajina nebrala vážně minské dohody.
Nejednání, pokračování dodávek stále kvalitnějších zbraní a zesilování sankcí (které působí v nemalé míře jako bumerang) není cestou k řešení. Žádoucím výsledkem není ani maximální oslabení nejen Ruska, ale i Ukrajiny a zemí v její blízkosti. Tedy hlavně nás.
„Domýšlí všichni zprávu ČT24, že Česká republika – měřeno počtem obyvatel – přijala z celého světa nejvíce ukrajinských uprchlíků? Proč se nikdo neptá, jakou roli v tom všem hraje úsilí o návrat k americké dominanci v Evropě a severozápadní a střední Asii,“ táže se Klaus a pokračuje.
„Kdy začne být možné něco říci o Americe a o záměrech i výsledcích (a zejména důsledcích) různých barevných revolucí?“
Klaus proto považuje za správné a v dnešní době i nezbytné vyslovovat tezi, že střední Evropa (a vlastně Evropa vůbec) potřebuje nikoli jednostranný tlak, ale vyvažování sil. Že potřebuje vyvažování vojenské, ekonomické, civilizační i kulturní.
„Bohužel i to nám Putin strašlivě zkomplikoval,“ uzavírá Václav Klaus svůj text na MF Dnes.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: MaA
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
