Otázka ukrajinského Donbasu a jeho autonomní pozice v budoucím politickém uspořádání „evropské“ Ukrajiny zůstává i nadále s velkým otazníkem. Větší část jeho území se už měsíce ocitá v limbu, někde mezi válkou a mírem, Ukrajinou a Ruskem. V posledních dvou týdnech došlo k sérii diplomatických schůzek, které se týkaly právě budoucnosti Donbasu na Ukrajině a fakticky i budoucnosti minského mírového procesu.

Ekonomická válka a politická autonomie Donbasu

Nejnovější hledání udržitelného řešení donbaského problému probíhá v širším kontextu, který charakterizuje pokračující ekonomická válka mezi Ukrajinou a Ruskem. Od 1. ledna zavedlo Rusko ochranářské embargo na ukrajinské potraviny v reakci na její vstup do asociační dohody s EU. Kyjev odpověděl podobným embargem na ruské zboží dovážené na Ukrajinu. Spory pokračují kolem ceny tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu a kolem ukrajinských dluhů za dodávky plynu vůči Gazpromu. Obě země se předtím nedohodly na podmínkách splacení janukovyčovského dluhu vůči Rusku, Ukrajina nyní blokuje dovoz ruského zboží přes své území do Moldavska atp. Politika vzájemného a zaťatého pouštění si žilou v podmínkách, kdy se hospodářská situace obou zemí zhoršuje, rozhodně neskončila.

Připomeňme si, že otázka politické autonomie pro rebelující oblasti Donbasu je v ukrajinské politice vnímána jako rozdělující téma. Autonomie pro Donbas zavání fobickým slovem, které je často chápáno jako ztráta národní suverenity ve prospěch Ruska – federalizace. První kolo přijetí kontroverzní ústavní reformy doprovázely 31. srpna 2015 násilné střety před Radou, při kterých bylo zraněno kolem 100 lidí a které organizovali ukrajinští nacionalisté. Prezident Porošenko potom musel  ubezpečovat veřejnost, že plánovaná decentralizace není odklonem od koncepce Ukrajiny jako unitárního státu a příklonem k tabuizované federalizaci.

Nové kolo diplomatických jednání