Podle Svobody nikdo nemůže říct, že by mu ublížil. „Naopak si myslím, že řadě lidí jsem tehdy pomohl,“ zmínil Svoboda ke svému členství ve straně. Po roce 1989 se snažil udělat z KSČM, nebo to alespoň tak tvrdí, moderní levicovou stranu. Narazil, protože, jak uvádí – jen menšina členů chápala, že přerušením kontinuity s předlistopadovou stranou se osvobodí. „A že to povede až ke změně názvu,“ dodal.
Původní text ZDE.
V rozhovoru pak zmínil, jak se ve straně tehdy začala formovat dvě křídla – konzervativní a reformní. V roce 1992 se KSČM sice pod vedením Svobody dostala do parlamentu, ale Svoboda vzpomíná, jak byl následně klub KSČM v České národní radě opatrný.
„Obával se, že jakoukoliv změnou by došlo ke ztrátě voličské podpory. Ten mě tedy nepodpořil a nepodpořili mě ani blízcí spolupracovníci ve vedení,“ zmiňuje, proč následně rezignoval i na členství ve straně. Strana, jak tehdy uvedl, nebyla schopna se adaptovat na prostředí pluralitní demokracie.
Do čela KSČM, která si ponechala svůj název, byl pak zvolen Miroslav Grebeníček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
