Pamatujete si ještě zákonodárce Otto Chaloupku? Mezi lety 2010 a 2013 seděl ve sněmovně za Věci veřejné a ještě jako poslanec rozbouřil vody české společnosti, když se na sociální síti Facebook vyjadřoval velmi kriticky k Romům. Dokonce tak kriticky, že za to skončil před soudem, jeho výroky byly označeny za rasistické a Chaloupka dostal podmíněný trest. Chaloupka tvrdil, že je česká společnost vystavena „cikánské aroganci“ a „cikánským provokacím“.
Na pusu si ale nedával pozor, ani když poslancem nebyl. Kupříkladu prezidenta Miloše Zemana označil za „proruského komunistu s buranským chováním“, který jen využívá téma migrační krize ke svému zviditelnění, ale jinak nedělá nic, čím by Českou politiku ochránil.
Ing. Miloš Zeman
Stejně tvrdě se ale vyjadřoval o ombudsmance Anně Šabatové nebo senátorovi za ČSSD Jiřím Dienstbierovi. Po teroristických útocích v Paříži z roku 2015 prozradil, co by se s těmito lidmi mělo udělat. „Zrušit všechny organizace, které se jakýmkoliv způsobem podílely na podpoře migrace. Rozpustit vládu, okamžitě soudit, odsoudit a zavřít za vlastizradu a ohrožení bezpečnosti země Šabatovou, Dienstbiera a ostatní zvrhlíky a zločince,“ prohlásil nekompromisně.
Od dubna tohoto roku se Chaloupka hlásí do boje o Hrad. Padesát tisíc podpisů občanů zatím nezískal, takže není ve stejné pozici jako Miloš Zeman, Michal Horáček a Jiří Drahoš. Chtěl však jít jinou cestou. Počítal s tím, že se do boje o Hrad zapojí díky podpoře poslanců. Podle serveru iDnes.cz se však přepočítal.
Otto Chaloupka sháněl podpisy ještě od zákonodárců „staré sněmovny“. A nestihl je odevzdat včas. Stěžuje si na to, že mu ministerstvo vnitra hodilo klacek pod nohy, když už mu nechce podpisy „starých poslanců“ uznat.
„Tuto myšlenku jsem opustil. Respektive neopustil jsem ji, ale bylo to vynucené náhlým zásahem ministerstva vnitra, které stáhlo termín ze 7. listopadu na 25. října,“ uvedl Chaloupka. Nepočítal zkrátka s tím, že hlasy poslanců, kteří od 26. října nejsou poslanci, protože nebyli znovu zvoleni, nelze započítávat.
Svou kandidaturu ale prozatím nevzdává. Hledá prý jiné cesty, jak se do boje o Hrad zapojit. Má v podstatě dvě možnosti. Buď do 7. listopadu sežene podpisy nových poslanců, nebo nasbírá minimálně 50 tisíc podpisů občanů.
Stojí za pozornost, že Miroslav Sládek, politik dobře známý z 90. let minulého století, již svou kandidaturu vzdal. Jeho strana Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa ve volbách nedostala ani deset tisíc hlasů, což prý Sládkovi ukázalo, že nemá nijak velkou šanci sehnat padesát tisíc podpisů občanů.
PhDr. Miroslav Sládek
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
