Situace na Ukrajině je i přes podepsané příměří stále nejistá. Ruský prezident Vladimir Putin se nijak netajil s tím, že chce Ukrajinu zničit. Dokonce zašel tak daleko, že jí upírá status suverénního státu. Ti, kteří znají Putinův režim, tím mohou být jen stěží překvapeni. Úspěšný demokratický režim na Ukrajině by sloužil jako připomenutí skutečnosti, že v Rusku vládne represivní a neúspěšný systém. Před rokem jsem psal o tom, že by sankce uložené Obamovou administrativou mohly dopomoci ke svržení ruského vůdce. Dnes mnozí vzhledem k rozpadající se ekonomice, nekonečné korupci a mezinárodní izolaci věří, že Putin bojuje o své politické přežití. Je rovněž zřejmé, že nemůže připustit, aby začala Ukrajina vzkvétat.
Navzdory Putinovi se však zdá, že se začínají na Ukrajině prosazovat reformy. Financial Times nedávno uvedly, že země je na správné cestě. Premiér Jaceňuk do státního aparátu přivedl celou řadu odborníků, z nichž někteří pocházejí ze zahraničí. Nová vláda úspěšně vyjednala stabilizační balíček od Mezinárodního měnového fondu ve výši 17,5 miliardy dolarů a s dalšími finančními příspěvky od Spojených států a Evropské unie by mohlo jít až o 40 miliard dolarů. Vláda vedle toho představila razantní reformní kroky, v rámci kterých plánuje privatizovat tisíce státních podniků, jež byly hlavním zdrojem korupce. Každý, kdo někdy navštívil Ukrajinu, ví, jak obrovský problém to představuje.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Věci se dávají do pohybu, ale šéfredaktor ukrajinského týdeníku Novoje Vremja Vitalij Syč zůstává realistou. Za jeden z hlavních problémů považuje, že doposud nebyli stíháni vysocí státní úředníci Janukovyčova režimu. Vedle toho se zastavila daňová reforma a nedošlo k omezení předpisů a byrokracie. Gruzínci to vše prý zvládli během prvních tří měsíců. On sám by preferoval, aby šlo vše ještě rychleji. Neexistuje prý žádná omluva pro pomalé tempo. Přesto věří, že do tří až pěti let se projeví první pozitivní změny. „Za dvacet let jsme neudělali nic. Nyní se děje alespoň něco. Pohybujeme se směrem od Ruska k civilizovanému demokratickému světu.“
Toho se ovšem obává Putin ze všeho nejvíc. Pokud budou Ukrajinci následovat Poláky, Litevce či Gruzínce, začnou se obyčejní Rusové ptát, proč by nemohli také oni. V takovou chvíli bude mít ruský prezident jen dvě možnosti. Buď svolí k reformě zkorumpovaného ruského systému, či naopak ještě více utáhne šrouby. Samotní Ukrajinci dle všeho vnímají odchod země ze sféry ruského vlivu veskrze pozitivně. Podle jednoho průzkumu veřejného mínění považuje 37 % z oslovených respondentů za důležité, aby jejich země udržovala dobré vztahy se Spojenými státy, zatímco v případě Ruska to bylo jen 16 %. Jiný výzkum zase ukázal, že 44 % Ukrajinců si přeje vstoupit do NATO, přitom ještě před několika lety to bylo jen 13 %. „My víme, kdo je náš přítel, Polsko, Pobaltí a USA. Naši nepřátelé jsou potom Rusko a všichni, kdo tuto zemi podporují,“ řekl mi Syč.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
