Komise svůj postup konkrétně zdůvodnila tím, že státy neplní povinnost dohodnutou v roce 2015. A sice, že každé tři měsíce budou nabízet volná místa do programu, v jehož rámci si měly do letošního září ostatní státy EU z Itálie a Řecka převzít až 160 000 žadatelů o azyl podle kvótového klíče.

Česká republika ve své odpovědi postoj Komise odmítne a poznamená, že ačkoliv měla vůli systém testovat a už na jaře 2016 nabídla 50 míst, Itálie nabídku využila jen málo a Řecko vůbec, plyne z informací ČTK. Z Řecka bylo z 30 lidí nakonec relokováno jen 12. Co se Italů týče, ti nejprve neumožnili u deseti lidí bezpečnostní pohovory na svém území a na druhou nabídku České republiky prý italská strana vůbec neodpověděla. Z Itálie tak nakonec nebyl přesunut vůbec nikdo.

V dopise Evropské komisi by také česká strana měla například zdůraznit, že možnost bezpečnostního pohovoru je nezbytným předpokladem k tomu, aby bylo možné zjistit, zda dotyčný není ohrožením národní bezpečnosti či veřejného pořádku. Praha by měla připomenout naléhavost takového zjišťování ve chvíli, kdy se mezi žadateli o azyl mohou nalézat osoby šířící radikální myšlenky nebo lidé přímo napojení na teroristickou organizaci Islámský stát. Podobným způsobem chce podle informací ČTK argumentovat i polská strana.

Česko tak bude v dopise Komisi nejspíš argumentovat tím, že splnění jeho povinnosti bylo vázáno na splnění podmínek jinými subjekty, tedy Itálií a Řeckem, a pokud ty nespolupracovaly, nemohla ani Česká republika splnit to, co podle Komise splnit měla.

Praha také nejspíš Komisi připomene, že své kvóty v současnosti neplní z členských zemí Unie v zásadě nikdo. V rámci programu bylo přesunuto jen o něco více než 22 000 lidí a sama Komise přiznává, že původně zamýšlený počet se naplnit nepodaří. Praha také nejspíš v dopise uvede, že v migrační krizi pomáhá velmi intenzivně, ale jiným způsobem.