Textu „Miloš Zeman pronesl projev k čínským komunistům, ne k českému národu“ patří úvod pravidelného přehledu mediálních zajímavostí. „Je to jeden ze dvou neuvěřitelných mediálních produktů kolegy Bohouše Pečinky z Reflexu, kvůli kterému jsem se do něj chtěl s rozběhem pustit. Pak jsem si řekl, že mi to nestojí za to. Ale zmínit to musím. V uvedeném komentáři způsobem propagandisty ODS, jímž je už od Klausových časů, kritizuje nepřítele číslo jedna, nebo dvě – je otázka, jestli je pro ODS větší nepřítel Miloš Zeman, nebo Andrej Babiš – způsobem, který není příliš košer. Začíná větou, která mi přijde hodně nevtipná a vsazuje dříve korektního novináře Pečinku mezi ty bulváristy typu Fórum24 a Hlídací pes: ‚V uplynulých týdnech se v Česku říkal vtip: existence Boha a Miloše Zemana je pouze otázkou víry‘. To je hodně velká ubohost,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Havel nebyl mocen projevu, Zeman vystoupil s památnou větou
I druhým článkem, který vyšel pod titulkem „Pseudoprezidentský televizní projev Andreje Babiše“, se podle něj Bohumil Pečinka zapíše do smutných dějin pádu českého novináře. „Kritizuje v něm premiéra Babiše, že sedí u stolu s prezidentským posezem, že má za sebou naši a unijní vlajku a že se vžívá do role hlavy státu. Pojďme zase srovnávat. Cožpak si, Bohouši Pečinko, už nepamatuješ, když byl útok na Světové obchodní centrum 11. září 2001, jak seděl v České televizi Miloš Zeman, tehdejší premiér, a neměl za sebou vlajku a neříkal obdobně státnická slova, protože tehdejší prezident Václav Havel jich nebyl mocen? Konec konců z jeho úst jako člověka, který schvaloval humanitární bombardování Bělehradu, by to národem nebylo příliš věřeno. Takže to byl Miloš Zeman, předseda vlády, který vystoupil s památnou větou, že s teroristy se nejedná, s teroristy se bojuje,“ připomíná Petr Žantovský.
Zdůrazňuje, že k národu nepromluvil Václav Havel jako prezident, ale Miloš Zeman jako premiér. „Prostě situační potřeba někdy dává prostor pro to, aby promluvil ten či onen státník. Nevím, co na tom Pečinkovi vadí kromě toho, že je zapotřebí si kopnout tu do Babiše, tu do Zemana, protože to jsou ideoví a političtí nepřátelé jeho rodné ODS. Je smutné, jak se z novináře stane propagandista. Ale dosti o Pečinkovi, nemá smysl o něm dál mluvit. Jen mě trošku mrzí, protože ho znám třicet let, že se z člověka, který byl velmi talentovaný, korektní a slušně se chovající, stal v podstatě docela ubohý příslušník zástupu takových těch lidí nemocných vlastním egem. Těch lepšolidí, kteří nad vše ostatní, nad zbytek lidstva, staví svoje vlastní ego. To jsou smutné konce, zejména u novináře,“ myslí si mediální odborník.
Fotogalerie: - Zavřené krámy
Naše země nevzkvétala, a tak jsme firmy rozprodali do světa
V další části se rozhodl spíše chválit, protože negativního máme nyní kolem sebe ažaž. „Na serveru Ekonomický deník ve středu vyzpovídal Jiří Reichl bezpartijního poslance za hnutí ANO Patrika Nachera na téma ekonomických dopadů koronavirové pandemie. Potěšilo mě, že konečně někdo řekl bez falešné politické korektnosti, jak to doopravdy je, jak se věci mají, kde jsou příčiny, kde jsou případná východiska. Pan poslanec nám sdělil, že podstata našeho dnešního problému, důsledků, které řešíme, je v tom, že jsme se nechali zašroubovat až po krk do administrativních souvislostí Evropské unie. Převedli jsme většinu naší výroby buď na západní země, kterým jsme podniky prodali za pakatel, a stali se tak montovnou, jak se často říká, nebo do Asie, kde se vyrábí ještě mnohem levněji než u nás, protože je tam levnější pracovní síla zejména v té ‚zpropadené‘ Číně, jak o ní teď všichni mluví,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
A najednou jsme v důsledku toho zjistili, že jsme zcela nesoběstační. „Bývalý prezident Havel se dopustil toho slavného výroku, že ‚tato země nevzkvétá‘. To samo o sobě je od hlavy státu, který by chtěl jít nahoru, docela podraz. Jako by nám vrazil ošklivou výčitku, že kvůli pasivitě tohoto národa jsme nositeli hlouposti, neschopnosti a ekonomické nestability, a že teprve teď začne ráj na zemi. A ráj na zemi začal tím, že jsme veškeré národní majetky začali převádět na firmy ze všech možných světových stran. Někteří, co se podíleli na těch privatizacích – viďte, pane Schwarzenbergu nebo pane Bakalo, kteří jste zprivatizovanou Becherovku prodali Pernodu Ricard – z nich měli jistě radost. Radši nebudu tu radost specifikovat, každý ať si pod ní představí, co chce. Nicméně teď nejde o Becherovku, ale o důležitější věci. Potraviny, léčiva. Pan Nacher říkal, že 80 procent léků, které jsou na našem trhu, jsou z dovozu. To je naprosto dramatické,“ hodnotí mediální analytik.
Fotogalerie: - Hladová okna
Koronavirus se stal rozbuškou miny, na které sedí Evropská unie
Je si jist, že české společnosti by dokázaly vyrábět stejné, ne-li větší množství například různých ochranných prostředků, než jsou ty, které dovážíme ze všech konců světa, například z Číny. „Pan Nacher velice dopodrobna a přesně obnažuje základní problém, v němž jsme. A tím problémem je Evropská unie a její fungování. Patrik Nacher není tak radikální, aby mluvil o czexitu. Dokonce si ani nemyslím, jak ho znám, že je přesvědčen o tom, že by czexit byl řešením. Ale mluví jednoznačně ve prospěch toho, že se Unie, má-li přežít, musí zásadně změnit, dát mnohem víc pravomocí jednotlivým státům, aby se postaraly o svou soběstačnost. Protože když je krize, tak se nemůžeme spolehnout na své okolí. Viděli jsme to na Německu. Nás neustále peskuje za malou solidaritu, ale když přijde na věc, tak přijme vlastní usnesení o tom, že se z Německa jako velkého produkčního střediska nebudou vyvážet žádné ochranné prostředky do jiných států,“ podotýká Petr Žantovský.
Jako komunikační prostředek se při pandemii osvědčil internet
Jeho pozornost si dále vysloužil článek pod titulkem „První mediální oběť koronaviru. Ze Soukupova časopisu Týden je měsíčník, zatím dočasně“ od Vojtěcha Kristena z Info.cz. „To je zpravodajský materiál, v němž pan Kristen konstatuje, že vydavatelství Empresa Media pana Soukupa ústy ředitele Daniela Köppla upozornilo, že týdeník Týden, který vydává, přechází z ekonomických důvodů dočasně z týdenní na měsíční periodicitu. Týden si od začátku, kdy mu šéfoval Karel Hvížďala, vzal za vzor německý politický týdeník Der Spiegel. Jednu dobu měl skutečně společenskou váhu, a když něco napsal Týden, tak to něco znamenalo. Nebyl to bulvár, měl podložené informace. No a z Kristenova článku jako by mělo plynout, že Jaromír Soukup je na huntě a nemá na to, aby dál provozovat časopis Týden,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský na podprahové vyznění článku.
Připomíná se v něm totiž, že podobný příběh se odehrál také u časopisu Instinkt, který během čtyř měsíců po přechodu na měsíční rytmus byl zastaven úplně. „Je klidně možné, že má autor pravdu. Ale chtěl bych upozornit na věc, na kterou pan Kristen zapomněl. Tím ho nekritizuji, jenom doplňuji. Nyní je sice nějaká pandemie, je změněný svět, změněný způsob chování lidí, jejich možností, tudíž si lidé mnohem více rozmýšlejí, jestli si koupit chleba, nebo časopis za 35 korun. Určitě budou mnohem více vážit, za co budou utrácet své peníze. To je jeden faktor. A zmíněný Daniel Köppl v tom článku upozorňuje na velký odliv reklamy, k němuž dojde. A podstatná je ještě jedna věc. Na ni poukazoval z druhé strany i Patrik Nacher v rozhovoru, o němž jsem mluvil. A to, že jediný pozitivní efekt pandemie je v tom, že se neuvěřitelně jako komunikační prostředek osvědčil internet,“ poznamenává mediální analytik.
Po časopisech budou zanedlouho zavírat krám i deníky
Osvědčil se jako prostředek, který toho může pro lidi zařizovat mnoho, a to počínaje internetovými obchody a předáváním nejrůznějších informací konče. „Sledujeme to i na lidech důchodového věku, že si doplňují internetovou gramotnost, doplňují si schopnost se alespoň v základu orientovat v internetovém prostoru a hledat si v něm své informace. V takové situaci časopisy jako Týden, nebo jako byl Murdochův News of the World, nebo jako je Spiegel, vlastně ztrácejí svůj smysl. Jsou jakože plnoformátové, zasahují všechna témata od politiky přes ekonomiku, kulturu až po sport, ale lidé, kteří se potřebují vyznat v ekonomice nebo v kultuře, mají mnohem podrobnější, lepší, komplexnější a hypertextově provázanější materiály na internetu. Je spousta internetových portálů, které jsou mnohem podrobnější než takový všeobecně zaměřený časopis,“ poukazuje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Česká televize naprosto jednoznačně porušila zákon
Na závěr nemůže opomenout, že Česká televize v dopoledních a odpoledních hodinách spustila program ČT3, který je určen zejména starší generaci. „Kritický komentář k tomu připojila Tereza Spáčilová v Reflexu pod titulkem ‚ČT3: Dočasný kanál České televize připomíná prošlou konzervu, kterou je zbytečné otvírat‘. Tereza Spáčilová bude zřejmě po mamince, temperamentní a názorově jednoznačná bytost, která se nebude se svými názory nikterak mazat. To je na jednu stranu sympatické, na druhou stranu je třeba říci, že je to mladá osoba, která ještě nemá rozsah zkušenosti, jenž by ji dokázal poskytnout nadhled nad věcí. Já bych se zkusil podívat na ČT3 z trošku jiného pohledu. Jednak tím. že Česká televize naprosto jednoznačně porušila zákon. Ten naprosto jasně vypočítává, které kanály Česká televize celoplošně provozuje a říká to naprosto explicitně,“ zdůrazňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Neví o tom, že by byla nyní v této souvislosti v rychlosti přijata novela zákona 483/91 Sb. o České televizi. „Pamatuji si, co dalo práce, aby se do zákona dostal zpravodajský kanál ČT24. Tehdy jsem tomu hodně pomáhal, protože jsem si myslel, že to bude dobrá věc, tak jsem měl v zákulisním vyjednávání i na nejvyšších úrovních docela hodně prsty. O tom, že by někdo ze dne na den v rámci nějaké legislativní nouze změnil tento zákon, aby do toho strčil televizní stanici ČT3, nic nevím. Ani nevím, že by zákon mluvil něco o dočasném televizním kanálu. To vše je nad rámec zákona a vychází to z jakéhosi revolučního pojetí procedury. Česká televize tím samozřejmě sleduje jedinou věc, aby si nahnala píárko, aby mohla argumentovat tím, že je strašně užitečná a že není možné ji rušit, kontrolovat, dívat se jí do čísel, nebo jí nějak limitovat koncesionářské poplatky. Tedy všechno to, co zaznívá v posledních měsících na její adresu,“ připomíná mediální analytik.
Dočasně spuštěný kanál je pro ČT drobnou sebevraždou
Ačkoli to může vypadat, že ČT3 je filantropický projekt, ve skutečnosti jde o pragmatický projekt managementu České televize. „Nevadilo by mi to, zejména když se podívám na program ČT3 a beru vážně, že cílovou skupinou jsou senioři. Vysílaný materiál je seniorský, retro, jsou to 70. a 80. léta. Ten účel plní docela dostatečně, v některých programových bodech se to i dubluje – je tam například seriál ‚To je vražda, napsala‘ – s dalšími programy České televize, například ČT1. Z hlediska ekonomické úspornosti by se tenhle seniorský blok dal dělat třeba na ČT1 v dopoledních nebo brzkých odpoledních hodinách a nebylo by třeba kolem toho dělat tolik tance. Jenže to jsme zpátky u toho důvodu. Ten tanec se dělá proto, aby si Česká televize udělala tím ČT3 píárko a aby si neubrala prostor pro nové kšefty kamarádů, které provozuje na ČT1, kdyby se tam vysílaly ty reprízy,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Reprízy se tam stejně dávají, ale ne v tak mohutném rozměru, jako kdyby se na ČT1 zařadilo vysílání pro seniory. „Ale ČT3 je pro Českou televizi i taková drobná sebevražda. Protože až na drobnosti jako některé estrády nebo koncerty dobových populárních hvězd ukazuje, že úroveň, ať už dramatické nebo zábavné tvorby v 80. letech byla v tehdejší Československé televizi podstatně vyšší, než je dnes. To by Česká televize nikdy nepřiznala a asi jí to vůbec nedošlo, když se k tomuto propůjčila, že to tento dopad může mít. A ještě se vrátím ke slečně Spáčilové. Ta to celé zesměšňuje, protože píše, že to ‚lze sledovat mimo stav silvestrovské podroušenosti jen s velkou dávkou sebezapření‘. To je hodně velká ubohost, kterou bych novinářce z Reflexu být editorem z textu vyhodil,“ přiznává mediální odborník.
Mladá kritička píše o něčem, o čem nemůže absolutně nic vědět
A nechválí ji ani za tvrzení, že ČT3 má udržovat seniory ve stavu jakési seniorské hibernace a v návratu kamsi do minulosti. „Píše, že se chtějí vracet maximálně o pár sezon ‚Růžovky‘ zpět, ale ne o dekády či celé půlstoletí. Tak to slečna Spáčilová vůbec neví, co píše, a to proto, že je mladá a vůbec neví, co to je dívat se na svoji minulost, dívat se na léta, kdy člověku bylo dvacet, pětadvacet nebo třicet let. To vědět nemůže, protože to nemohla zažít, tudíž se nemůže absolutně vžít do situace lidí, kteří to buď chtějí, nebo nechtějí, ale je to pro ně určeno a kalkulováno. Tudíž není absolutně oprávněna na tyhle apodiktické soudy přistupovat. Tohle je jediné negativní, ale skončím pozitivně. Věřme, že český národ neztratí svůj smysl pro humor. Přišel mi od Benjamina Kurase krásný bonmot, který prý koluje po celé Evropě a měl by dodat optimismus: ‚Už jste měli někdy z Číny něco, co by vydrželo déle než tři měsíce?‘" končí Petr Žantovský na méně vážnou notu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
