Čerstvé zprávy z Ukrajiny. Pro Kyjev ne zrovna dobré

21.10.2015 11:24

I když se Ukrajina v těchto dnech vytratila z titulních stran novin a už si jí příliš nevšímají ani ruská média, neznamená to, že se tam nic neděje. Poslední události v této zemi popisuje na webu Literárních novin analytička Tereza Spencerová.

Čerstvé zprávy z Ukrajiny. Pro Kyjev ne zrovna dobré
Foto: Hans Štembera
Popisek: Nášivka Ukrajina

Anketa

Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)

hlasovalo: 6960 lidí

Hlavní je, že se na Ukrajině už opravdu skoro nestřílí a obě strany stahují zbraně z fronty. Lze tak začít opatrně mluvit o míru. A v tom je ale podle Spencerové problém, přinejmenším pro Kyjev. Vladimir Putin totiž po pařížském summitu „normandského formátu“ z počátku října přiměl lídry „lidových republik“ Donbasu k odkladu voleb o půlroku, což byl hlavní požadavek Kyjeva, Německa i Francie.

Celý text je ZDE.

Tím prý ruský prezident míč přehrál Ukrajině. A ta se zdá být zaskočená. „Prezident Petro Porošenko s premiérem Arsenijem Jaceňukem podle všeho spoléhali na to, že válka bude pokračovat donekonečna a že současně Rusko vedle Krymu anektuje i Donbas, aby v Kyjevě měli dál pochopitelné výmluvy, proč není čas a prostor na 'reformy',“ píše analytička.

Rusko už staví plot na své hranici s Luhanskou lidovou republikou

Poukazuje na to, že zatímco Kyjev ujišťuje sám sebe, že summitem v Paříži „válka nekončí“, Rusko znovu opakuje, že o Donbas nestojí. A již před měsícem dokonce začalo stavět plot na své hranici s Luhanskou lidovou republikou. Ta přistoupila k odzbrojování svých dobrovolnických milicí, jejichž místo zaujme vlastní pravidelná armáda.

Na takový vývoj prý není Kyjev připravený. Dál sice trvá na tom, že se volby v Donbasu musejí konat podle ukrajinských zákonů a pod kontrolou centrálních orgánů, ale na příslušném zákonu ještě ani sám nezačal pracovat. Bez ohledu na to, že si konec konfliktu politickou cestou přeje skoro 80 procent Ukrajinců.

Navíc zákon o organizaci voleb, zvláštních pravomocích místní samosprávy a další souvislosti bude vyžadovat změnu ústavy. Jenže když kyjevský parlament na počátku září v rozbouřené atmosféře projednával otázku možné decentralizace státu, před budovou tekla krev.

Jaceňukovy nároky na hlasování v Donbasu jsou plné ironie

Spencerová předpokládá, že ústavně a trvale ukotvený zvláštní statut pro Donbas by mohl vést k propuknutí plnohodnotné politické krize a následně i k předčasným volbám, v nichž by současný mocenský establishment fakticky propadl. Do takových rizik se Kyjevu nechce, a tak se objevují nové a nové podmínky pro konání voleb na Donbasu. Podle premiéra Jaceňuka musí například odpovídat ještě neexistující ukrajinské legislativě a „vysokým standardům poctivých a transparentních voleb“. „V době, kdy sám premiér před místními volbami vyzývá voliče, aby 'neprodávali budoucnost země za několik set hřiven', kdy soudy zakazují činnost některých politických stran a další politiky z voleb vylučují a celé volby ze všeho nejvíc připomínají politický cirkus, jsou Jaceňukovy nároky na hlasování v Donbasu plné ironie,“ podotýká analytička.

Na jedné straně není zřejmé, odkud by Kyjev například bral peníze na rekonstrukci zničeného Donbasu, na stranu druhou je ale jasné, že autonomie Luhansku a Doněcku je jedním z hlavních cílů Ruska, které jejich prostřednictvím může ovlivňovat vnitropolitické i zahraničněpolitické směřování Kyjeva. Nebo také blokovat případný vstup Ukrajiny do NATO či EU.

Pro Západ je otázka Krymu uzavřena

Spencerová si všímá toho, že na pařížském summitu Angela Merkelová ani Francois Hollande vůbec nemluvili o Krymu. Z toho prý plyne, že pro Západ je přinejmenším tato otázka už „uzavřena“. Petro Porošenko všem, kdo ho ještě chtějí poslouchat, slibuje, že Ukrajině „nejprve vrátí Donbas a poté rovněž Krym“. „To první fakticky už má, to druhé už je nenávratně ztraceno,“ myslí si analytička.

Ukrajinská média připomínají, že premiér Arsenij Jaceňuk, jehož aktuální volební podpora dosahuje jednoho procenta, na uzavřeném večírku pro zvané nedávno oslavil „první miliardu“, k níž se „dopracoval“ ve funkci (a díky funkci). „Jeho hlavní příjmy prý pocházejí z šití uniforem pro ukrajinskou policii, ale především díky ovládnutí státního plynárenského monopolu Naftogaz Ukrajiny, který v uplynulých měsících razantně navýšil nákup plynu ze Západu a za citelně vyšší ceny, než by stál plyn z Ruska. Přeplatky činí miliony dolarů a nebyly prý náhodné, naopak, smyslem bylo se o ně 'podělit',“ píše Spencerová s tím, že ukrajinský premiér tak je na nejlepší cestě stát se oligarchou a do budoucna tahat za nitky ukrajinské politiky ze zákulisí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vam

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…