Politolog Oldřich Krpec v rozhovoru pro on-line magazín Finmag konstatoval, že Visegrádská čtyřka na koronavirus zareagovala trochu jinak než např. západní státy; přičítá to naší údajně specifické povaze, která je podle jeho názoru patrná minimálně od 19. století.
Zeman by si přál, aby vládní koalice ANO a ČSSD pokračovala i po volbách. Souhlasíte?Anketa
„Sen o dohnání Západu. Jistý pocit méněcennosti – země V4 jsou často pesimističtější ohledně budoucího vývoje než třeba lidé v rozvojových zemích. Přitom tu máme relativně efektivní vládu, nízkou míru nerovnosti a fungující zdravotnictví. A do toho u nás vidím vychytralost, snahu počkat si, jak všechno dopadne. Ve vztahu k novému koronaviru máme vysokou preferenci bezpečí a pocit, že postarat se musíme hlavně sami o sebe. Celá V4 má velice malou důvěru v koordinované řešení. Tuhle reakci u nás vídáme pravidelně. Až se například vrátí otázka dekarbonizace, zelené ekonomiky, první instinkt u V4 bude: nepouštějme se do žádných dobrodružství. Konzervativně si počkáme a všechny přechytračíme. Mám pocit, že tyto vzorce se opakují, a způsob, jakým se stavíme k pandemii, skutečně nese stopy naší historie,“ konstatoval politolog.
Řada lidí toto chování připisuje komunistickému panství nad V4, ale podle Krpce jsme podobné uvažování vykazovali už za Masarykovy republiky, takže to musí mít hlubší kořeny. Je přesvědčen, že u Čechů je tento rys chování dán touhou vyrovnat se Němcům. Snaha ukázat, že umíme dělat stejně skvělé věci.
„My jsme během transformace asi fakt dokázali maximum možného, Západ se na nás stejně jako za první republiky koukal jako na velmi talentovaného studenta, nakonec jsme ale stejně sklouzli k lokálnosti. Když děláme něco, co vymyslel někdo jiný, zisky vždy poplynou pryč,“ pokračoval politolog.
Pokud by nám měl doporučit nějakou cestu, byla by to orientace na produkty s vysokou přidanou hodnotou, nebo produkty, které jsou něčím výjimečné, jako švýcarské hodinky. Má však dojem, že se touto cestou nevydáváme, i když už bychom mohli, a nadále zůstáváme ekonomicky silně závislí na Německu.
A jak z toho ven? „Mravenčí práce. Musíme zvyšovat lidský kapitál, vzdělání. Nikdo neví, jak bude vypadat český pracovní trh za dvacet let. Když kapitán průmyslu řekne, že chce hodně učňů, rozumím mu. Chce levný vstup do produkce, což mu zajistí konkurenceschopnost. Máme kvůli tomu reformovat školství směrem k učňovskému modelu? To mně přijde šílené. Potom ještě prohlásí, že chce co nejnižší daňové zatížení. Perfektní dopravní infrastruktura, skvělá státní správa a výborné vzdělání se pak asi zhmotní ze vzduchu… Namísto toho pojďme hledat niky. Zapojovat se do celoevropských projektů. Co je projekt typu Airbus? Tam se vozí každé křídlo přes Evropu, aby se každý stát mohl přiživit,“ doporučil politolog.
Důraz bychom prý mohli klást i na větší rozvoj sektoru služeb.
Fotogalerie: - Kladno, Lidice, vlasovci
V souvislosti s koronavirem má politolog jednu velkou obavu. „Bojím se, že sami sebe dobrovolně uvrhneme do dlouhodobé izolace. Můžeme se dostat do situace, kdy třeba v Německu budou vyléčeny statisíce lidí, jejich zdravotní systém to zvládne a budou se chtít vrátit k plnému fungování ekonomiky. My můžeme být v zadržování viru ještě úspěšnější – nebudeme ale chtít riskovat otevírání se světu. Budeme myslet na to, kolik nás to celé stálo, budeme hrdí, jak si s tím krizový management poradil… Teď si sem přece nenavezeme problémy ze zahraničí!“ řekl.
Tento postup by nám ale mohl notně uškodit, neboť naše bankovnictví či pojišťovnictví jsou do značné míry navázány na zahraniční majitele. Jsme tak propojeni s EU jako málokdo a představa, že si pomůžeme tím, když se izolujeme, je podle Krpce scestná.
Slova o tom, že nám EU v krizi nepomáhá, nezohledňují podle odborníka jednu důležitou věc. EU by víc pomáhala, kdyby k tomu měla nástroje, ale tady se národní státy nechtěly vzdát svých kompetencí, takže EU nemá příliš mnoho možností, jak poskytnout pomoc.
„Objevují se názory, podle kterých koronavirus ukázal, že spojená Evropa je hloupost, protože se s ním neumí vypořádat. Je to přesně naopak. Vidíme, jak propojený je evropský prostor: pár sjezdovek v Itálii dokázalo nakazit celý kontinent. Je pravda, že regulační aparát má Evropská unie málo výkonný. Ale za to mohou národní státy včetně nás, že se nechtěly vzdát svých pravomocí. Vidíme také, jak si teď Evropané intuitivně pomáhají, země si vyměňují pacienty… Proč teď musíme také pomáhat, má dvě roviny. První je ta symbolická. Když pošleme vojenské speciály s týmy lékařů nebo přivezeme zahraniční pacienty, vydá to za miliardy přímých zahraničních investic. Kdybych byl expert na plíce, myslel bych si, že tohle je ekvivalent našich pilotů v britském letectvu. Oni nerozhodli druhou světovou válku. V podstatě jich byla hrstka. Navždycky ale zanechali historickou stopu,“ upozornil politolog.
„A pak je tu racionální rovina. Každý stát má jiný průběh křivky nákazy. Jestliže u nás máme kapacity k dispozici, teď máme vypomoci ostatním. Oni horečnatě budují kapacity, které mohou mít volné, až budeme v nejhorším my. Pokud bychom dokázali aktivně říct, pojďme to řešit s našimi sousedy, máme přece nejotevřenější ekonomiky na světě, považoval bych to vystoupení z našeho stínu. Naopak intuitivně čekat, až si ostatní nabíjí hubu, to nám v minulosti extra dobrou službu neudělalo,“ varoval ještě.
Fotogalerie: - Zlatý relikviářový kříž Karla IV.
Zdůraznil, že bychom brzy měli změnit režim, v jakém fungujeme, protože už teď jsou zásahy do naší ekonomiky gigantické, a pokud něco neuděláme, může být ještě hůř. Proto vítá plány na rozjezd chytré karantény, byť má jisté pochybnosti, že se to podaří, když nám mnohokrát spadl obyčejný registr vozidel.
Upozornil také na to, že Západ by měl poněkud upravit svůj pohled na Čínu.
„Jsem přitom opatrný na tvrzení, že mají Číňané hegemonické ambice. Myslím, že jsou mnohem více zaměření dovnitř. A vnímám je také jako pragmatičtější, než jsme my. Západ má svou aristotelskou vědu, kdy přijdeme se základními tezemi, na jejichž základu interpretujeme úplně všechno a poznáváme, co je dobré a co špatné. Čína je podle mě více eklektická, není tolik tažená ideologickými principy. Sebevědomí Západu se otřáslo, co ale zůstává stejné, je lehký rasismus vůči Číně. V okamžiku, kdy jsou schopní konkurovat americkým chytrým telefonům nebo jinému zboží, znamená to, že museli podvádět. To se tvrdí bez dokazování. Podobně jsme se chovali my Evropané, když jsme si říkali, že virus v Číně je jejich problém, protože jsou to ta nekulturní čuňata. Tímhle tónem mluvil třeba kardiochirurg Pirk, a myslím, že se nám takový přístup prostě vymstil,“ prohlásil v rozhovoru politolog.
Narážel na tvrzení kardiochirurga Jana Pirka, že na čínském venkově se mnohdy stále nedodržují hygienické standardy, a proto se odtud mohou šířit nebezpečné nemoci. Čínští komunisté se ale snaží světu dokázat, že jejich země už je jiná. Proto také pomáhají světu v boji s koronavirem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: mp
