Dobrovolníkům z Kliniky se dostalo velké množství materiální pomoci, kterou lidé posílají uprchlíkům v nouzi. Mezi těmi, kteří jeli s pomocí do Maďarska, byli i zaměstnanci brněnské kavárny, jež se po vyjádření solidarity s uprchlíky potýkala s útoky a urážkami.
V Maďarsku je situace kritická a den ode dne jiná. „Lidé jsou rádi za projevy solidarity. Za to, že se daří sehnat materiál, který je tam akutně potřeba, a lidé, ať už místní dobrovolníci nebo přímo lidé, jimž je pomoc určena, nám dávají najevo velké sympatie,“ řekl dobrovolník z centra Klinika Michal Hokynek.
Pravdou však je, že s pomocí vyrážejí dobrovolníci i na vlastní pěst. Jedním z nich byl i bývalý šéfredaktor časopisu Score Jan Vrobel. Ten si půjčil „kombík“, který naložil vložkami, plenami, spacáky, batohy a dalšími potřebnými věcmi. „Nejsem členem žádné iniciativy. Po cestě jsme nabrali pár věcí z autonomního sociálního centra Klinika,“ říká Vrobel s tím, že na místě se jednoduše obrátil na místní neziskové organizace.
I přestože mezi reakcemi na jeho cestu byly i výhrůžky smrtí, nenechal se zviklat a vyrazil. Pro mnohé byl dokonce inspirací.
Při příjezdu do Maďarska jej čekal šok. „Tisíce zubožených lidí“, do toho všudypřítomní těžkooděnci. „Ti lidé jsou vyděšeni a potřebují komunikaci, ne aby se s nimi jednalo jako s bandity. Maďarsko jim neposkytne ani toi toiky navíc, kontejnery, jak pak mají ta místa vypadat?“
„Viděl jsem plačící děti i neuvěřitelně unavené a vyčerpané lidi. Necítil jsem se ale ani trochu vydírán,“ tvrdí Vrobel, podle kterého si lidé váží všeho, co jim kdo nabídne, ač se jim příčí pomoc přijmout.
Na svém profilu na Facebooku následně přidal fotku s tímto komentářem:
Takovéto hyenismy kolují českým internetem s poznámkami o tlupách nepřizpůsobivých hordách barbarů, násilníků a vrahů. Ti zubožení lidé nemají zavazadla, nemají kam dát věci. Když pro ně přijede někdo, běží a snaží se dostat pryč z nepřátelského místa, kde týdny dřepí ve vlastních hovnech, protože Maďarsko není schopné dovalit ani pár toi toiek nebo kontejnerů. Rozumíte tomu? Když mají možnost jít dál a nemají batohy, což většinou nemají, seberou to absolutně nejdůležitější – své děti a pár litrů vody nebo kus tatranky. Je to uštvaná zvěř vydaná nám na pospas v centru Evropy. Mají mnohem víc důvodů se bát nás než my jich. Žijí v těchto podmínkách, protože nemají jinou volbu! Je to jako smát se židům v koncentráku, že žijí jako zvířata, protože jsou pohublí, vyčerpaní a neumytí.
Vytáhněte si hlavy z prdelí, Češi. Máte na víc. Máte na víc!
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
