O politiku se Lavrinčiková dle svých slov nikdy nezajímala, byla podle všeho vůbec ráda, že výkladu v angličtině rozumí a zvládá plnit úkoly. Vzpomněla však na hodinu předmětu nazývaného Civil society, který přednášela mladá irská profesorka.
„Pouštěla nám na videu různé názory představitelů neziskovek a představitelů Civil society, většinou kritizující USA, prezidenta Bushe, západ obecně nebo Světovou banku. A byl tam jeden obvzlášť agresivní příspěvek kritizující kapitalismus a jako jedinou cestu prosazoval jej zničit a nahradit mnohem spravedlivějším systémem (video nebylo prezentované jako kuriozita, ale jako legitimní akademický názor),“ popisuje Lavrinčiková s tím, že názory tohoto pána byly prakticky srovnatelné s tím, co u nás tvrdili komunisté ve 40. letech.
„Celý život bylo mně a dalším studentům na základních a středních školách servírováno, jaký byl komunismus svinstvo. Byly nám pouštěny filmy o popravě Milady Horákové, videa o americkém broukovi Mandelince, bylo natočeno x filmů – Pelíšky, Pupendo, Rebelové, aby se šířila osvěta o škodlivosti komunismu, jak je dobře, že máme kapitalismus a jsme ‚prozápadní‘. A najednou toto. V Británii jakoby to nevěděli, jakoby nás v ČR vlastně učili úplné bludy,“ popsala, co ji zarazilo a na základě čehož se přihlásila na pozici dobrovolníka organizátorky politických událostí pro studenty.
Původní text ZDE
„Najednou se v druhém ročníku z nejisté české holky v Anglii stala docela důležitá osoba a politická aktivistka. Svou hlavní úlohu jsem viděla v tom, že budu ‚osvětovat‘ anglickým studentům, jak je špatný komunismus. Jako první událost jsem naplánovala debatu Socialismus vs kapitalismus. Studenta, který obhajoval socialismus, jsem našla hned (věděla jsem, že jistý ukecaný Kirk pravidelně nosí tričko Young Communist), ale měla jsem problém najít někoho, kdo by obhajoval kapitalismus,“ sdělila a popsala, jak následně probíhala ona debata, kdy studentstvo bylo prý naladěno velmi silně protikapitalisticky.
Nebyla to však poslední akce, kterou Natálie připravila, až si ji zavolal ředitel politického odboru. „K mému překvapení mi řekl, že se mu nelíbil můj výklad a že by s ním dokázal polemizovat a že se mu celkově zdá, že se snažím dělat na této škole osobní politickou agitaci. A to je nepřípustné, protože Making politics matter je čistě apolitické. A oni neodsuzují žádnou politickou ideologii,“ zmínila s tím, že ve svých aktivitách tedy skončila.
Mezi řečí se jí prý profesor zmínil, že je marxistou a že se jej její názory dotýkají. A nakonec prý zpochybnil její slova z přednášky, že utopie George Orwella měla znázorňovat komunismus. On sám by prý, kdyby chtěl, zvládl dokázat, že Orwellovy alegorie naopak mířily na kapitalismus.
„Ten samý profesor, který mě odvolal, nás učil ve třetím ročníku předmět Politické ideologie. Předmět byl na půl roku a zahrnoval tyto ideologie: Feminismus, environmentalismus, marxismus, komunismus (pro jistotu jestě zvlášť), kapitalismus, moderní antikapitalismus, fašismus a americké kulturní války. Až později v životě jsem se dozvěděla že existuje i nějaký klasický liberalismus, neoliberalismus, konzervatismus, libertarianismus či euroskepticismus, v této však škole ne. Naopak jsme měli předměty Globální vláda, Evropská integrace, Náboženství a politika atd.,“ vypočítala, že až nyní jí dochází, jaký to má všechno význam a jak to souvisí se současnými událostmi.
„Na západě je teď moderní určitý ideologický trend. Za prvé, být protikapitalistický, pro progresivní zdanění, hlavně bohatých. Pro co nejvyšší přerozdělování zdrojů a rovnost majetků. A maskovat to pojmem solidarita. Za druhé, být společensky progresivní, podporovatel gayů, feminismu a ekologie (kdokoliv, kdo se k tomuto staví do opozice, je buď ignorant, homofob, zastaralý či šovinista a proti ženám). Za třetí, být proevropský a nakloněn různým formám globální vlády, být okázale tolerantní k různým kulturám,“ sdělila. Podle jejích slov tento trend přejímá i Evropská unie, celebrity či vzdělanci píšící odborné články.
„Je velmi rozšířený názor, že lidé, kteří dané hodnoty nepodporují, jsou vlastně nevzdělaní, nechodili na podobné univerzity, kde by jim to vysvětlili, nečetli si rešerše, nejsou obeznámeni s mnoha fakty, nerozumí tomu, že se svět někam ‚posouvá‘. Řídí se jen pochybnými zastaralými hodnotami, subjektivními pocity či ‚selským‘ rozumem,“ uzavřela se slovy, že dnes je z ní politická aktivistka podporující zcela jinou politiku, než ji učili na škole.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
