České exportní bance přibývají nesplácené pohledávky. Peníze mizí i v Rusku a na Ukrajině

Jen za poslední čtvrt roku se hodnota půjček, které dlužníci patrně nikdy nesplatí, zvedla o celých šest miliard korun. „K poslednímu prosinci činí hodnota ztrátových pohledávek banky 18,7 miliardy korun. Tyto úvěry se týkají Ruska, Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Tuniska,“ sdělil mluvčí České exportní banky Petr Križan.

Riziko je však ještě větší. Celkově eviduje banka ke konci loňského roku 33,4 miliardy pohledávek „se selháním“, tedy takových, se kterými má větší či menší potíže se splácením. Přinejmenším u části z nich hrozí, že se stanou ztrátovými. Mnoho peněz má banka v projektech v Rusku či na Ukrajině, kde se zhoršuje ekonomika a rychle roste investiční riziko.
Ztráty buď bance proplácí státní exportní pojišťovna EGAP, nebo je musí banka odepsat. V každém případě jde škoda na vrub státu.

EGAP uhradí pojistné plnění špatných obchodů

Největším zásahem do hospodaření obou institucí se loni stalo odeslání půjčky, již banka poskytla na stavbu ocelárny Slovakia Steel Mills na východě Slovenska. Nový závod stavěli slovenští finančníci Braňo Prieložný a Mário Hoffmann za finační podpory J&T. Továrna se ocitla ve finančních problémech hned po spuštění a loni zkrachovala. Česká exportní v ní utopila 4,5 miliardy korun. Ty jí bude muset pojišťovna postupně uhradit na pojistném plnění.

Pojišťovna EGAP má na výplatu pojistek kapitálu peněz dost. Na účtech jí leží 25 miliard korun rezerv. Z toho deset miliard nashromáždila na dotacích od státu, zbytek vydělala na pojišťovacích obchodech. Letos však bude muset na tento polštář sáhnout, aby mohla ztráty z půjček vykrýt.
Banka se nyní rozhoduje, jak stále se zhoršující úvěrové portfolio vyčistit.

ČEB chce špatné pohledávky prodat

Nový plán, jak to provést, na přelomu roku připravilo vedení České exportní v čele s ředitelem Karlem Burešem. „Banka navrhuje prodat všechny ztrátové pohledávky ve veřejné soutěži. Prodej by měl proběhnout co nejdříve, bez dalších odkladů. První mají přijít na řadu pohledávky za několika ruskými sklárnami, na jejich koupi už teď má banka předběžné dvě nabídky,“ říká zdroj detailně informovaný o dění v bance. „Prodej je třeba provést transparentně, aby se z něj získala co nejlepší cena,“ dodává. Banka zatím nechce tyto informace detailně komentovat. „Mohu potvrdit, že Česká exportní aktivně usiluje o řešení problémových pohledávek a diskutuje možnosti s akcionáři. Prodej je jedna z možných variant, záleží na výtěžnosti,“ říká mluvčí ČEB Petr Križan.

Šéf dozorčí rady banky Marian Proš, náměstek ministra financí potvrzuje, že se do dlouho odkládaného problému má konečně sáhnout: „Jsme proto, aby se portfolio banky vyčistilo rychle, najednou. O přesné strategii se rozhodne na jednání dozorčí rady 19. února,“ říká.

Druhým největším akcionářem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Rychlý prodej špatných pohledávek také důsledně označuje za jednu z možných variant řešení.

Nesplácené pohledávky České exportní banky pocházejí vesměs z budování skláren, elektráren a továren, jimž posílali stroje a vybavení čeští výrobci. Dlužníci jsou zahraniční partneři českých exportérů často z Ruska a Ukrajiny.
Prodej se rozjede rychle, pokud s ním bude souhlasit ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Zelenou mu už dal ministr financí Andrej Babiš. Od ostatních akcionářských ministerstev se nedá očekávat vážnější odpor. Při prodeji však banka nezíská zdaleka všechny peníze, jež půjčila. Nabídky na jednotlivé pohledávky se pohybují od 10 do 40 procent hodnoty.

Zájem o pohledávky má i průmyslník Taran

O způsobu, jak celou Českou exportní vyčistit, se diskutuje již řadu let. Debaty stály hlavu předposledního generálního ředitele Jiřího Klumpara. Ten vloni v novinovém rozhovoru řekl, že by mohl stát převést exotická aktiva do nové instituce, obdoby někdejší konsolidační banky. Ministra Mládka veřejné přetřásání delikátního problému rozzlobilo a Klumpar se musel poroučet.

Ani prodej ztrátových půjček není novinkou. Česká exportní banka už ho zkoušela a zatím se takto zbavila jedné větší pohledávky. Předloni prodala za necelých 70 procent dluh za jednou z ruských skláren. Pohledávku koupila ruská banka, která financuje samotného dlužníka – průmyslníka Eduarda Tarana, jehož operace pomohla oddlužit. Česká exportní banka se kvůli tomu ocitla pod palbou kritiky.
Taran má nyní zájem o odkoupení dalších pohledávek banky a neuchází se jen o sklárny. Stojí i za firmou, jež chce koupit téměř 800milionový dluh, který má Česká exportní spolu s Českou spořitelnou ve zkrachovalém projektu letecké obrany Job Air Technic v Mošnově u Ostravy.
Do řešení ztrátových půjček se šéfům České exportní banky nechce už proto, že jim do práce často mluví politici a lobbisté. Předloni chtěla banka začít rozprodávat další dílčí pohledávky za ruskými sklárnami. Do prodeje se ale vložil tehdejší ministr financí Jan Fisher a nutil banku, aby na poslední chvíli změnila pravidla běžící soutěže a bleskově prodala celý balík najednou.

Špatné úvěry jdou i z minulosti

Dnešní potíže České exportní mají zčásti kořeny v minulosti. Finanční ústav rozdával úvěry lehkovážně, nehlídal rizika a podceňoval garance. Už před dvěma lety konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad překračování zákona. Od loňského roku prošetřuje balík rizikových obchodů z let 2008 až 2010 policie. Zatím obvinila pět lidí za ztrátovou půjčku ve výši 12 milionů dolarů na stavbu obchodního centra v Číně. Škoda podle státního zastupitelství přesahuje částku 221 milionů korun. Další osoby jsou stíhány za úvěrový podvod v souvislosti se stavbou hotelu v Tuniském Hammametu. Na ten banka půjčila skoro 308 milionů korun. V obou případech patří k obviněným někdejší manažeři banky, již tehdy řídil Lubomír Pokorný.

Pochybnosti jdou hlouběji

Současné vedení v čele s Karlem Burešem pochybuje o čistotě dalších obchodů z minulosti. „Banka si nechala udělat dvě forenzně právní analýzy týkajících se půjček na projekty Poljarnaja a Slovakia Steel Mills, budou na ně podána další trestní oznámení,“ řekl zdroj informovaný o dění v bance.
Poljarnaja je paroplynová elektrárna, jejíž stavbu za téměř 8,5 miliardy korun stavěla otrokovická PSG International u ruského města Salechard na polárním kruhu. Ocelárnu Slovakia Steel Mills, vybudovali finančníci Mario Hoffmann a Braňo Prieložný.
Podle informací deníku zvažoval předchozí ředitel banky Klumpar trestní oznámení i kvůli půjčce na stavbu opravny na letadla Job Air Technic.
Ztráty z financování exportu mohou nadále narůstat. Exportní banka sice přestala úvěry do Ruska a na Ukrajinu poskytovat, ale při zhoršující se kondici obou ekonomik se může stát, že zkolabují i doposud splácené úvěry. „Pracujeme s patnácti bankami s největším ratingem a s velkými ruskými exportéry, kteří mají příjmy i v cizích měnách,“ říká šéf pojišťovny Jan Procházka. Nedávno EGAP pojistil část úvěru na stavbu železničního terminálu Bělyj Rast na okraji Moskvy, jejímž generálním dodavatelem je otrokovická firma PSG International.

Ministerstvo chce EGAP i ČEB zrušit

Česká exportní se musí se špatnými úvěry vypořádat už proto, že bez nich není možné uvažovat o budoucí podobě státní podpory exportu. Variant, jak změnit fungování Exportní banky a pojišťovny, je víc. Podle Mládkova mluvčího Filipa Matyse navrhlo Ministerstvo financí obě instituce zrušit a nahradit je jedinou agenturou na podporu exportu, na niž by se nevztahovala přísná bankovní regulace. „Tuto myšlenku ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek kategoricky odmítá,“ řekl Matys.