„Tuto básničku jsem včera napsal nasrán nad českým zasmrádlým fašizujícím vlastenectvím odmítajícím solidaritu s uprchlíky z válek, které jsme také pomohli vyvolat,“ píše Kohout úvodem.
Báseň začíná veršem „Česko hnědne, solidarita hnědne, žumpa se rozlévá Českem, Česko z ní saje v záchvatech hladového sobectví a sebestředně líže hranice své prdelní díry, vysírající výkřiky vyvolenosti našich hoven, obrácených naruby s povrchem sametu“.
Svatá mu nebyla ani mytická postava kněžny Libuše, když mimo jiné napsal: „...chechtajících se nad růžovými zblitky hrdého vlastenectví ještě větších koz Libuše vystrčených nad Prahou očekávajících národosoběuzurpovaná divadla“.
Opřel se také do češtiny, kterou označil jako „nabodeníčkově háčkovou hatmatilku vytvořenou v laboratoři prvních závanů nacismu“.
Česko je podle Kohouta také „malá země tučnících potomků zhmotněného praotce Čecha“.
Závěr své básně Kohout zakončuje zvoláními „Vzbuď se český bratříčku a sestřičko, nebo se zadusíme!!!“ a „Musíme otevřít vrátka!!!“.
Celý text příspěvku z facebookového profilu Milana Kohouta:
Mili pratele,
tuto basnicku jsem vcera napsal nasran nad ceskym zasmradlym fasizujicim vlastenectvim odmitajicim solidaritu s uprchliky z valek, ktere jsme take pomohli vyvolat.
„NÁROD“ SOBĚ
Česko hnědne
solidarita hnědne
žumpa se rozlévá Českem
Česko z ní saje v záchvatech hladového sobectví
a sebestředně líže hranice své prdelní díry
vysírající výkřiky vyvolenosti našich hoven
obrácených naruby s povrchem sametu
hebkosti a něžnosti národa milých sviní
bělostně vyšisovaných jednotou krve
rasy uhrů na ksichtech zlých očí
zaflákaných maltou zaprděnosti
ušité na kozy blondýn
chechtajících se nad růžovými zblitky
hrdého vlastenectví ještě větších koz Libuše
vytrčených nad Prahou
očekávajících národosoběuzurpovaná divadla
prořízlá trapně kvílícími symfoniemi unášenými
podél tekoucí smrdutou stokou
přivlastněnou a nuceně stočenou do kruhu
vody patřící jen nám úžasným vrcholům lidské rasy
žvanící nabodeníčkově háčkovou hatmatilkou
vytvořenou v laboratoři prvních závanů nacismu
vyššího člověka znějícího jako zvíře
z hub smradlavých nacionalismů kamenných prdelí
sedících na křeslech Palackého nábřeží
nad nezadržitelně plynoucí vodou skrze naše zadrátované území
českých krys a krtků v kalhotkách
žeroucích chutné cizí červy natahané do smradlavých děr české půdy
ale z nich do nebe volající o pomoc a záchranu malé země tučnících potomků zhmotněného praotce Čecha
který nás učil, že:
- malý vztek zákeřnosti se povyšuje na mocnou pěst
- malá láska bezohlednosti se lísá k velkým citům
- malá solidarita nenávisti k cizímu nabobtnává v evropský princip lidství
- malou masku svobody lze napěchovat ksichty skrývajícími zklamání z prázdnoty
- malá pravda se dá zabetonovat do gigantického bloku nevědomosti
- a malá komůrka pro cardovního xenofoba sedícího u kamínek sebezáhubného hrnečku vař
chrlícího svoji kaši až k prasknutí prostoru
se může převtělit v příšerný vesmír
vesmír kde vědomí předchází bytí…
Vzbuď se český bratříčku a sestřičko nebo se zadusíme !!!
Musíme otevřít vrátka!!!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
