Zatím poslední setkání šéfů vlád Visegrádu se v Praze uskutečnilo začátkem prosince loňského roku. Ministerští předsedové se na něm shodli na tom, že jakékoliv návrhy na vytvoření takzvaného mini-Schengenu jsou nepřijatelné. Vyslovili se i proti dalším přímým nebo skrytým snahám o omezení volného pohybu v rámci Evropské unie.
O úpravě schengenského prostoru ale v poslední době hovoří i zástupci zemí V4. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) minulý týden ČTK řekl, že Evropa musí mít plán B pro případ, že se nepodaří snížit příliv běženců. V úvahu podle něj přichází i posun hraniční linie, kterou bude Evropa střežit. Nejčastěji se přitom hovoří o „záložním hraničním systému“ na linii Bulharsko – Makedonie, což by de facto znamenalo vyřazení Řecka ze schengenského systému. Existují prý ale i severnější varianty hraniční linie.
V lednu jednali v Česku, které nyní uskupení předsedá, ministři vnitra zemí V4. Ve společném memorandu opět odmítli povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků a za prioritní označili naplnit závazek na spuštění funkčních záchytných center na vnější hranici EU.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
