Ve skromném interiéru iniciativy Ne základnám na Malé Straně uspořádal akademik Josef Toman, který působil na věhlasných amerických univerzitách, v pátek 15. prosince tiskovou konferenci. Během ní představil svůj záměr hnát celou věc týkající se jeho neuznané kandidatury až k Ústavnímu soudu.
Podle ministerstva vnitra totiž Toman neodevzdal na podpisových arších požadovaný počet podpisů občanů, kteří by jeho prezidentskou kandidaturu podpořili. Jenže stanovisko ministerstva Toman rozporuje. Podle jeho slov totiž požadovaných 72 tisíc podpisů od občanů měl a řádně je odeslal. Toman se domnívá, že v případě jeho kandidatury došlo k manipulaci. Argumentuje tím, že balík, který odeslal poštou, ve chvíli, kdy dorazil na ministerstvo vnitra, vážil o poznání méně. Obsahovat namísto podepsaných archů měl pouze prázdné papíry. Celou věc chce nyní hnát až k Ústavnímu soudu, a to poté, co jeho žádosti Nejvyšší správní soud nevyhověl. U Nejvyššího správního soudu neuspěla rovněž ani jeho námitka ve smyslu podjatosti.
Stížnost podáme…
„Dodal jsem soudu všechny e-maily, kde mi lidé psali, že mi ty podpisy budou sbírat, že mi ty podpisy nasbírali,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Toman v krátkém rozhovoru po skončení tiskové konference. „Můj právní zástupce Naxer měl rovněž dvě plné krabice podpisů. Rovněž jsem měl notářsky ověřené potvrzení od člověka, který v minulosti viděl ty podpisy také. Byl jsem mezi lidmi, kteří odmítají tento režim, velice populární,“ dodal Toman. Fotografie podepsaných archů ale podle svých slov nemá.
V úspěch u Ústavního soudu podle svých slov příliš nevěří. „Já si myslím, že tam nemám šanci, ale tu stížnost podáme,“ svěřil se.
Toman je známým kritikem polistopadových pořádků v České republice a například server Novinky.cz o něm píše jako o konspiračním teoretikovi. Během tiskové konference se Toman svěřil, že by si přál jakousi obdobu sametové revoluce v Česku. „Prezident sice pravomoci nemá, ale má velkou moc, protože za ním stojí ten lid. Já myslím, že toto byla největší šance ten režim změnit nebo ho napravit,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Toman na otázku, proč se rozhodl kandidovat na prezidenta. „Vláda se musí bát těch lidí za to, co tady provedli, kolik je tady sebevražd kvůli exekucím, kolik lidí skončilo na ulici, že z nás udělali kolonii Německa,“ doplnil Toman.
Tomanova tiskovka probíhala v prostorách iniciativy Ne základnám na Malé straně:
Podle Tomana v Česku nepanuje „legitimní režim“. „Republika byla rozdělená protiprávně a nelegálně. Tady to nemá žádnou legitimitu, je třeba se na to takhle dívat. Listina nám umožňuje změnu režimu jinými než zákonnými prostředky pod podmínkou, že u nás demokratické instituce nefungují a ty u nás nefungují,“ vysvětlil.
Toman: Česko je druhý protektorát
Česko je podle Tomana jakýmsi druhým protektorátem Německa, zaznělo z úst muže, který chtěl na Hrad během tiskové konference. „Ano, jsme druhý protektorát. Německo si z nás dělá svoji kolonii,“ potvrdil Toman svá slova ParlamentnímListům.cz po jejím skončení a doplnil i provokativní konspirační teorii týkající se konce druhé světové války.
„V roce 1943 se sešel Herman Goring s hlavními německými průmyslníky a řekl jim, že začali prohrávat v Rusku a že válku prohrají. Jeho tvrzení bylo, že musejí Evropu ovládnout nějak jinak, a sice že ji musejí ovládnout ekonomicky a pomocí svých tajných služeb,“ vysvětlil, jak vidí vyústění jedné ze zásadních kapitol 20. století. Nutno přiznat, že jeho tvrzení by nejenom průměrného historika, ale i maturanta zcela určitě nutně zvedlo ze židle a pravděpodobně přimělo k ostrému protestu.
Druhou světovou válku podle Tomana totiž vyhráli nacisté. „Vyhráli ji tím, že ji sice na chvíli prohráli, ale ty jejich ideje zůstaly u těch jejich špionů, u těch všech největších nacistů, kteří potom založili a vedli německou zpravodajskou službu BND (Spolková zpravodajská služba vznikla v roce 1956 a je zpravodajskou službou Spolkové republiky Německo, pozn. redakce), jejíž odnoží je Sudetoněmecký landsmanšaft,“ vysvětlil Josef Toman, jak to vidí. „Ano, Němci vyhráli druhou světovou válku s takovou malou přestávkou a už v tom roce 1943 a 1944 plánovali Evropskou unii a v té chvíli začali plánovat nový protektorát. Tím je Česká republika,“ dodal.
Island jako příklad a cesta k neutralitě
Toman by podle svých slov chtěl, aby se Česko stalo neutrálním státem. „Musíme vystoupit z NATO, musíme vystoupit z EU. Česko se musí stát něčím, jako je Švýcarsko. Musíme mít u vlády lidi, kteří budou hájit české zájmy, nikoliv zájmy NATO a Evropské unie. K tomu může dojít jen prostřednictvím nové revoluce,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Toman. Před násilnou revolucí ale varuje. „Ta revoluce nesmí být krvavá, protože v takovém případě by těm kolaborantům a vlastizrádcům pomohly zahraniční armády a velmoci NATO,“ upřesnil. Podle Tomana by k revoluci mohlo dojít pokojným způsobem, jako se to stalo například na Islandu v roce 2010. Islanďané tehdy vyšli do ulic a vybojovali si zákon o obecném referendu. Rovněž se podíleli na vzniku nové ústavy tvořené zdola.
Josef Toman je akademik, který dlouhou doby pobýval ve Spojených státech. Pracoval pro některé americké prestižní univerzity. Jednou z nich je Caltech (Kalifornský institut technologií), ze kterého pochází celkem sedmatřicet držitelů Nobelovy ceny. V Česku Toman vedl instituci American Institute. Velmi se politicky angažoval v boji proti umístění amerického radaru v Brdech. V USA se jako odborník podílel na pádu energetického molochu Enron, jehož případ vešel ve známost coby exemplární příklad korporátní korupce a podvodného jednání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
