Česko podalo žalobu proti evropské směrnici o zbraních. Jediná možnost ochrany, vzkazuje ministr Chovanec

09.08.2017 16:58

Česko dnes podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na evropskou směrnici o zbraních. Země požaduje zneplatnění směrnice a se žalobou podala také návrh na odklad účinnosti směrnice, kterou by měly členské státy EU zavést do svých právních řádů nejpozději do poloviny září 2018. ČTK o tom informovalo ministerstvo vnitra, které žalobu vypracovalo společně s ministerstvem zahraničí.

Česko podalo žalobu proti evropské směrnici o zbraních. Jediná možnost ochrany, vzkazuje ministr Chovanec
Foto: Hans Štembera
Popisek: Střelné zbraně

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ČTK sdělil, že žalobu považuje za jedinou možnost ochrany před dopady směrnice. Podle něj norma může ohrozit vnitřní bezpečnost země, protože se díky ní může velké množství zbraní dostat na černý trh.

Směrnici zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi schválil Evropský parlament v polovině března. Cílem směrnice je zabránit teroristům ve vyzbrojování. Podle kritiků ale hlavně omezuje majitele legálně držených zbraní, trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně zasahuje do vnitřní bezpečnosti státu, což je v rozporu s právem EU.

Proti normě se v Česku zvedla vlna nevole. Změny by se dotkly téměř všech zhruba 300 000 držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. „Takto masivní trestání slušných držitelů zbraní je pro nás nepřijatelné, protože zakazování legálně držených zbraní nemá žádnou souvislost s bojem proti terorismu,“ uvedl dnes Chovanec.

Podle české žaloby je směrnice diskriminační a obsahuje ustanovení, která nejsou dostatečně jasná a přesná, aby umožnila majitelům zbraní jednoznačně rozpoznat jejich práva a povinnosti. „Skutečným cílem je harmonizace předpisů členských států v oblasti předcházení trestné činnosti a terorismu. K přijetí takových opatření však unijní zákonodárce nemá pravomoc,“ popisuje žaloba další důvod, proč by měla být směrnice zrušena. Žaloba argumentuje také tím, že se evropští zákonodárci dostatečně nezabývali otázkou přiměřenosti zaváděných opatření a neprovedli posouzení dopadů, což vedlo k přijetí nezpůsobilé a nepřiměřené směrnice.

Směrnice vstoupila v platnost 13. června a státy EU ji musejí do právního řádu zavést do 15 měsíců, tedy do poloviny září 2018. Nedávno Chovanec ČTK řekl, že není stoupencem zavedení směrnice i za cenu možného postihu ze strany EU. O případném dalším postupu kolem zavedení směrnice však musí rozhodnout vláda.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…