Stipendijní studijní programy pro občany z rozvojových zemí Česko ročně stojí asi 97 milionů korun. V tuto chvíli u nás podle údajů Ministerstva školství studují asi čtyři stovky studentů a z toho 320 v češtině. Co je do Česka vlastně táhne?
Výhoda kontaktů
„Chtěla jsem studovat v zahraničí a v České republice se splnily mé základní požadavky - kvalita a žádné poplatky. Jsem ráda, že tu můžu být," říká Vitalia Hinová z běloruského Gomelu, která na Masarykově univerzitě v Brně studuje sociologii.
Jen asi pětina studentů zůstane po absolvování školy v Česku natrvalo, ostatní se dříve či později vrací do svých rodných zemí a mnohdy zastávají významné pozice ve státní správě. Studium v Česku jim často otevře možnosti, ke kterým by se bez vycestování mnohdy nedostali. Ministerstvo školství proto připravuje databázi, jejímž smyslem je udržet kontakt mezi těmito lidmi a Českem. Dlouhodobě je to výhodné, byť výhody vytvoření takové databáze pocítíme spíše v horizontu let.
„Dolaďují se požadavky zastupitelských úřadů ČR na konkrétní způsoby využívání údajů. Probíhá sběr údajů, které stipendisté vyplňují v závěrečných zprávách při ukončení studia," uvedla mluvčí Ministerstva školství Klára Bílá.
V souvislosti s událostmi na Ukrajině stojí za zmínku, že Univerzita Palackého v Olomouci nebo Univerzita Karlova připravují stipendijní program i pro ukrajinské studenty. Univerzita Karlova tak učiní v rámci Stipendia Václava Havla, které existuje od letošního února. Je určeno pro studenty, „jimž represe totalitních, autoritářských a nesvobodných režimů kdekoliv na světě ztěžuje nebo přímo znemožňuje studium".
autor: mp