„Podpořili jsme snahu o stabilizaci iráckého státu, ale nepočítáme s tím, že bychom se měli do těchto operací zapojovat," uvedl Sobotka. Připomněl, že ČR posílá 500 tun munice jednotkám iráckých Kurdů, kteří s Islámským státem bojují. „Pokud byste se ptal na to, jestli nasadíme někam v dohledné době svoje stíhačky, tak takové úvahy nejsou," řekl k tomu na dotaz ČTK Stropnický.
Hlavním rizikem jsou povstalci, kteří se vrací zpět do Evropy
Podle Sobotky se bude situací zabývat nejbližší Bezpečnostní rada státu. „Hlavní riziko v těchto měsících představují povstalci, kteří se vracejí zpět," uvedl. Jde prý třeba o bojovníky, kteří bojovali v Sýrii nebo Iráku, vracející se do Francie nebo jiných evropských států. „Je tam riziko, které identifikují tamní vlády, že by se mohli zapojit do nějakých teroristických aktivit, ale Česká republika zatím nemá informace o tom, že by se z našeho území nějací bojovníci účastnili aktivit Islámského státu. Pokud jde o Českou republiku, tak zatím toto riziko nebylo identifikováno," zdůraznil Sobotka.
To potvrdil i Tuhý. „Dnes nemáme informace, že by bezprostředně v tuto chvíli hrozila nějaká bezpečnostní rizika pro Českou republiku," řekl policejní prezident.
Teroristům je potřeba dát najevo, že si to svět nenechá líbit
Stropnický údery na pozice fundamentalistů podpořil, neboť nejhorší je podle něj nedělat nic. „Je potřeba dát těm teroristům jasně najevo, že si to světová veřejnost nenechá líbit," uvedl ministr. Za důležité označil, že se leteckých operací účastní i arabské státy z regionu, jako jsou Saúdská Arábie, Egypt a Jordánsko. „Rozhodně to představitelé toho takzvaného Islámského státu pocítí a nebude to pro ně příjemné," soudí Stropnický.
Předseda KSČM Vojtěch Filip kritizoval, že k úderům dochází bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. „Není možné připustit, že jakýkoliv stát si bude dělat z mezinárodního práva trhací kalendář a zvlášť pokud je to člen Rady bezpečnosti," prohlásil.
Psali jsme:
_635338306446009190.JPG&id=21814)
autor: vfe, čtk
