"V dějinách není nic nevyhnutelného. Česko-slovenský kompromis v letech 1990–1992 byl možný, ale jen do voleb v červnu 1992. Křesťansko-demokratické hnutí a Veřejnost proti násilí, dvě hlavní koaliční strany na Slovensku v letech 1990–1992, totiž Československo jako jediný subjekt mezinárodního práva ?s jednotnou měnou, zahraniční politikou a obranou nezpochybňovaly," vysvětluje Rychlík pro server Denik.cz.
A červnové volby z roku 1992 podle něj všechno rozhodly. Vítěz Vladimír Mečiar požadoval svrchovanost obou zemí. "Podobné řešení by znamenalo ve skutečnosti tak jako tak zánik Československa jako státu: vznikla by jakási evropská miniunie pro 2 státy, která by se ale časem stejně rozpadla, protože při pouze dvoučlenné unii by se dříve či později objevil nějaký problém, který by se nepodařilo vyřešit konsensem obou republik," popisuje historik.
Mečiar s osamostatněním počítal, i když se objevily návrhy na jakési spojení obou zemí, třeba od tehdejšího poslance Miloše Zemana. To však odmítal Václav Klus, což Rychlík považuje za logický krok. "Opoziční sociální demokracie – na rozdíl od vládních stran – totiž nějaké volné česko-slovenské spojení, tj. myšlenku unie, apriori neodmítala," dodává historik.
Psali jsme:
Ing. Miloš Zeman
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: joh
