Z vyjádření investorů, které v dubnu oslovila ČTK, vyplývá, že investice do těžby této komodity v Krušných horách se mohou pohybovat v řádech miliard korun. Těžba kovu, který se využívá na výrobu baterií, může začít za několik málo let. „V této oblasti jsou zajímavé i obsahy niobu, tantalu a rubidia, které by mohly případnou těžbu ekonomicky zhodnotit. Všechny tyto kovy jsou důležitými komponentami například pro využití alternativních energetických zdrojů či pro výrobu speciálních materiálů,“ uvádí MPO.
Prioritou Česka v surovinové politice zůstává podle MPO bezpečnost dodávek. Mezi dalšími strategickými cíli zmiňuje ekonomicky přijatelné ceny surovin pro zpracovatele a spotřebitele nebo efektivní využívání surovin z domácích zdrojů. Podobné cíle obsahuje platná surovinová politika ČR z roku 1999.
U těžby černého uhlí dokument připomíná, že ČR sice disponuje relativně velkými zásobami v řádu miliard tun, ne u všech ložisek se ale těžba ekonomicky vyplatí. S odkazem na aktuální problémy společnosti OKD upozorňuje na to, že situace v evropském černouhelném hornictví je nyní složitá. Důvodem jsou zejména nízké světové ceny komodity. „V nastalé situaci je prioritou udržení alespoň části těžených lokalit v provozu,“ uvádí materiál.
Za nezbytnost pro ČR označuje dokument udržet dlouhodobou schopnost těžit hnědé uhlí. A to mimo jiné jako „plán B“ pro případ, kdyby z nějakého důvodu například nebyly postaveny nové jaderné bloky, či by byla ČR nucena některé své jaderné reaktory odstavit.
Dokument řeší i budoucí těžbu uranu. „S přihlédnutím k současným cenám uranu na světových komoditních burzách lze konstatovat, že za současných podmínek není těžba uranu na území ČR rentabilní nebo je na její hranici,“ stojí v dokumentu.
Těžba hlavních nerostných surovin v Česku dlouhodobě a trvale klesá. Nejvíce se těží hnědé uhlí a stavební kámen.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
