Český poslanec německého parlamentu Bystroň: Merkelová to nezvládla a teď se klepe před vyšetřováním. Placení levičáci a azylový průmysl

„Vláda se bojí vyšetřovacího výboru BAMF jako čert svěcené vody. V aféře kolem nesrovnalostí na Spolkovém úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) se ukazuje zřetelně, že: rozhodnutí Merkelové ohledně otevření hranic pro miliony migrantů byla vážná politická chyba. Petr Bystroň sdílí názor, že tuto chybu má překrýt odmítnutí vyšetřovacího výboru. Za tím se skrývá dvojité selhání kdysi věčné kancléřky,“ uvádí Samková a vzpomíná i na to, jak se Merkelová rozhodla pro otevřené hranice pro všechny.

„O otevření hranic rozhodla Merkelová sama. Také na sebe vzala všechny kompetence při rozhodování o dalších postupech – nebo je postoupila bývalému šéfovi úřadu kancléřky Peteru Altmaierovi. Přestože plán na zajištění hranic byl pevně stanovený, rozhodla se Merkelová nečekaně pro jejich otevření. Údajně z humanitárních důvodů. Nebo také proto, aby se vyhnula ‚nepěkným‘ obrázkům odmítnutých migrantů v médiích,“ uvádí se dále.

„Humanitární pomoc v nejvyšší nouzi by určitě všichni akceptovali. Dokonce i FDP (Svobodná demokratická strana) nyní zastává názor, že ‚na pár dnů hranice otevřít‘ by bývalo v pořádku. Jenže Merkelová se rozhodla pro ‚otevřené hranice pro všechny‘ – a to neomezeně. To je ovšem oficiální linie Levice (LINKEN). Potlesku se dočkala rovněž od extrémně levicového spektra Zelených a SPD (sociální demokraté). V konzervativním prostředí naproti tomu nemá téměř nikdo pro neomezené otevření hranic se všemi fatálními následky pochopení,“ dodává s tím, že rozsah problémů valících se s lavinou migrantů byl od začátku jasně vidět.

„Místo toho, aby se zabývala řešením problémů, opevnila se Merkelová infantilním sloganem: ‚Wir schaffen das!‘. V historii západní demokracie to je unikátní, že si šéf vlády průmyslové země pro zvládnutí hluboké krize přivlastní moto ‚Bořka stavitele‘ – komiksové postavičky pro tří- až pětileté děti,“ zmiňuje také to, že slova mířila dvěma směry.

„Zaprvé tím chtěla říct, že se Němci této enormní výzvy zhostí. Kdyby to bývala v jiné době, jinou osobou s jiným patosem předložená výzva, byla by to motivace pro společnost ke zmobilizování všech sil, k soudržnosti, ke vzájemné pomoci. Jenže tomu narativu chyběla věrohodnost. Národ toho zmůže a je ochoten udělat hodně, když jsou důvody vážné a upřímné. To ukázali Němci během svých dějin několikrát: přijali v roce 1945 miliony vyhnanců z Východu, integrovali uprchlíky z Maďarska v roce 1956, z Československa v roce 1968. Přístřeší poskytli v devadesátých letech uprchlíkům z rozbombardované Jugoslávie. Kolem převážně mladých migrantů ze severní Afriky a Blízkého východu se však od začátku nabízela otázka, proč přicházejí bezpodmínečně do Německa, když utíkají před údajným pronásledováním ve své vlasti? Na ‚útěku‘ prošli několik zemí, kde i my sami trávíme dovolenou – mezi nimi Rakousko, Chorvatsko nebo Itálii. Ano, Němci toho dokázali ve své historii hodně – ale tuto výzvu ani zvládnout nechtěli, “dodává.

„Jediní, kdo celé tři roky pod rouškou lásky k bližnímu neustále požadují další ‚integraci‘, a přitom zavírají oči před každým dalším případem znásilněné či zavražděné dívky, jsou ti, kdo profitují z azylového průmyslu. Z těchto kruhů byli také rekrutováni vítači z Mnichova nebo organizátoři ‚prouprchlických demonstrací‘ proti odsunům migrantů. Jsou to placení levičáci, kteří po léta rozšiřují svoji ideologii na úkor našeho státu a naší komunity. Nezvládla to!“ poznamenává s tím, že Merkelová ztroskotala. „Po třech letech neúspěšného manažerování musíme konstatovat: Nezvládla to!“ uzavřel.

Celý příspěvek Kláry Samkové:

NEZVLÁDLA VŮBEC NIC!!!
Vláda se bojí vyšetřovacího výboru BAMF jako čert svěcené vody. V aféře kolem nesrovnalostí na Spolkovém úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) se ukazuje zřetelně, že: rozhodnutí Merkelové ohledně otevření hranic pro milióny migrantů byla vážná politická chyba. Petr Bystroň sdílí názor, že tuto chybu má překrýt odmítnutí vyšetřovacího výboru. Za tím se skrývá dvojité selhání kdysi věčné kancléřky.
Merkelová se rozhodla pro otevřené hranice pro všechny – a to neomezeně, oficiální linie levicové strany
O otevření hranic rozhodla Merkelová sama. Také na sebe vzala všechny kompetence při rozhodování o dalších postupech – nebo je postoupila bývalému šéfovi úřadu kancléřky Peteru Altmaierovi. Přestože plán na zajištění hranic byl pevně stanovený, rozhodla se Merkel nečekaně pro jejich otevření. Údajně z humanitárních důvodů. Nebo také proto, aby se vyhnula „nepěkným“ obrázkům odmítnutých migrantů v médiích.
Humanitární pomoc v nejvyšší nouzi by určitě všichni akceptovali. Dokonce i FDP (Svobodná demokratická strana) nyní zastává názor, že „na pár dnů hranice otevřít“ by bývalo v pořádku. Jenže Merkel se rozhodla pro „otevřené hranice pro všechny“ – a to neomezeně. To je ovšem oficiální linie Levice (LINKEN). Potlesku se dočkala rovněž od extrémně levicového spektra Zelených a SPD (Sociální demokraté). V konzervativním prostředí naproti tomu nemá téměř nikdo pro neomezené otevření hranic se všemi fatálními následky pochopení.
Merkelovo infantilní „Wir schaffen das!“, slogan pro tří- až pětileté děti
Rozsah problémů valících se s lavinou migrantů byl od začátku jasně vidět. Místo toho, aby se zabývala řešením problémů, opevnila se Merkel infantilním sloganem: „Wir schaffen das!“. V historii západní demokracie to je unikátní, že si šéf vlády průmyslové země pro zvládnutí hluboké krize přivlastní motto „Bořka stavitele“ – komiksové postavičky pro tří- až pětileté děti.
Slova: „Wir schaffen das!“ z úst Merkelové mířila dvěma směry. Zaprvé tím chtěla říct, že se Němci této enormní výzvy zhostí. Kdyby to bývala v jiné době, jinou osobou s jiným patosem předložená výzva, byla by to motivace pro společnost ke zmobilizování všech sil, k soudržnosti, ke vzájemné pomoci. Jenže tomu narativu chyběla věrohodnost. Národ toho zmůže a je ochoten udělat hodně, když jsou důvody vážné a upřímné. To ukázali Němci během svých dějin několikrát: přijali v roce 1945 milióny vyhnanců z Východu, integrovali uprchlíky z Maďarska v roce 1956, z Československa v roce1968. Přístřeší poskytli v devadesátých letech uprchlíkům z rozbombardované Jugoslávie.
Tuto „výzvu“ Němci zvládnout vůbec nechtěli
Kolem převážně mladých migrantů ze severní Afriky a Blízkého Východu se však od začátku nabízela otázka, proč přicházejí bezpodmínečně do Německa, když utíkají před údajným pronásledováním ve své vlasti? Na „útěku“ prošli několik zemí, kde i my sami trávíme dovolenou – mezi nimi Rakousko, Chorvatsko nebo Itálii. Ano, Němci toho dokázali ve své historii hodně - ale tuto výzvu ani zvládnout nechtěli.
Jediní, kdo celé tři roky pod rouškou lásky k bližnímu neustále požadují další „integraci“ a přitom zavírají oči před každým dalším případem znásilněné či zavražděné dívky, jsou ti, kdo profitují z azylového průmyslu. Z těchto kruhů byli také rekrutováni vítači z Mnichova nebo organizátoři „prouprchlických demonstrací“ proti odsunům migrantů. Jsou to placení levičáci, kteří po léta rozšiřují svoji ideologii na úkor našeho státu a naší komunity.
Nezvládla to!
Merkelová ztroskotala i u druhého pokusu s jejím slibem „Wir schaffen das!“ Byl to slib vlastnímu lidu, potažmo celému světu: Naše úřady, naši úředníci nápor migrantů zvládnou. S německou efektivností, pílí a důkladností – tento problém zdoláme – BAMF při tom hraje centrální roli. Jak už se teď zcela zřetelně prokázalo, BAMF to nezvládnul. Kancléřka zemi naložila úkol, který se zvládnout nedal. A to je to skutečné selhání Merkelové. Po třech letech neúspěšného manažérování musíme konstatovat: Nezvládla to!