NATO, Kyjev i separatisté přiznávají přítomnost ruských vojáků na východě Ukrajiny. Podle některých informací je jich na čtyři tisíce. Moskva však jejich přítomnost zcela popírá. Zástupce při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Andrej Kelin uvedl: „Jasně jsme řekli, že Rusko s výjimkou deseti pohraničních vojáků žádné jednotky na Ukrajině nemá," prohlásil. Odkazoval tak na skupinu příslušníků ruské armády, kterou tento týden zadrželi Ukrajinci. Ti podle Moskvy překročili hranici omylem. Tomu se však Ivan Počuch podivil. Je podle něj těžko představitelné, že by tak intenzivně cvičili, až by zabloudili třicet nebo padesát kilometrů hluboko do nitra Ukrajiny.
A jak český velvyslanec Ivan Počuch hodnotí přítomnost ruských vojáků v zemi? „Zcela evidentně asi dochází k jakémusi dalšímu vývojovému posunu a já už to nazývám rusko-ukrajinský konflikt,“ míní Počuch.
Ze všech stran prý slyšíme, ať už z Ukrajiny, USA nebo z Polska, že ze všech údajů, které jsou k dispozici, vyplývá, že dochází ke zhoršení situace kolem Ukrajiny. „Nevím, jde o terminologii, jestli jde o jakési pronikání nebo opravdu o invazi. Jde ale skutečně o nejhorší krizi od konce studené války,“ říká jednoznačně náš velvyslanec na Ukrajině.
Nyní se podle Počucha jedná o přežití ukrajinského státu ve svých původních hranicích. „Je to střet o to, zda budou opět vytyčeny nové dělící linie,“ říká.
O tom, že Moskva podporuje separatisty, není pochyb
Dohady o tom, zda Rusko podporuje separatisty, jsou už prý minulostí. Důkazů o masivní podpoře nelegálních jednotek bojujících proti Kyjevu ze strany Moskvy je tolik, že o tom prý nelze pochybovat. Ivan Počuch se domnívá, že následující jednání s Ruskem budou obtížná. „Dlouhá léta jsme budovali spolupráci s Ruskem a snažili se podporovat vzájemnou důvěru,“ říká Počuch. „To je zcela zničeno.“ Náš velvyslanec dodal, že je to velký faktický i psychologický problém, který poznamená další možné poltické kroky i jednání.
Ukrajinský stát podle českého velvyslance prošel neuvěřitelně velkým vývojem od listopadu, kdy Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Vše začalo protestem proti Janukovyčovu odmítnutí Evropy a přerostlo v další požadavky.
Počuch připomněl, že hned po završení Majdanu se rozbíhala situace na Krymu a paralelně k tomu se rozvíjely další demonstrace. Moderátorka Zuzana Tvarůžková chtěla slyšet, proč se ustupuje od modelu možné federalizace Ukrajiny. Počuch zdůraznil, že koncept federalizace se v Rusku a na Ukrajině velmi liší. Federalizace na Ukrajině je podle něj chápána tak, že by jednotlivé regiony měly větší ekonomickou či daňovou samostatnost, ale v žádném případě ne tak, že by to byly regiony, které samy mohou vstupovat do mezinárodních vztahů. A tak prý o federalizaci hovoří Moskva. Dělení Ukrajiny nechtěl Ivan Počuch ani zmiňovat, a to vzhledem k obrovským mezinárodním konsekvencím.
Rusko nechce vidět sbližování bývalých zemí sovětského bloku se Západem
Ukrajinu podle našeho velvyslance v Kyjevě čeká velice těžká budoucnost. „Jsme pravděpodobně svědky toho, že Rusko nechce vidět sbližování bývalých zemí sovětského bloku se Západem. Rusko se vymezuje i hodnotově,“ míní Počuch. Rusko podle něj nesdílí stejné ideály jako Evropa, jako je například liberální demokracie, rovnost v právech a další. Počuch se domnívá, že na ukrajinském konfliktu je jasně vidět, že dochází ke střetu Západu s Ruskem, a doufá, že Rusko se dál nebude chtít profilovat jako nepřítel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: dkr
